Německým útokem na Sovětský svaz vstoupila druhá světová válka do nové dimenze. Adolf Hitler si vybral příliš velké sousto. Zpočátku se sice mohlo zdát, že nešlápl vedle, ale německým vojákům na východní frontě brzy došlo, že tudy cesta nevede. I přes ohromné ztráty Sovětů byl pochod Rudé armády na západ jen otázkou času.
Autor: Ministerstvo obrany Ruské federace
Již v létě 1940 začal nacistický vůdce Adolf Hitler plánovat útok na Sovětský svaz, svého tehdejšího tzv. spojence. Definitivní rozkaz k vypracování plánů operace vydal v prosinci 1940. Po detailním plánování a rozsáhlých přípravách začal útok na Sovětský svaz časně ráno 22. června 1941. Operace nesla název Barbarossa.
Autor: waralbum.ru
Stalin si snad ani nepřipouštěl, že by Německo mohlo na Sovětský svaz zaútočit. Alespoň tedy ne takhle brzy. Možná nevěřil, že by ho Hitler mohl zradit. Vždyť jejich země měly uzavřenu bilaterální smlouvu o neútočení – tedy pakt Molotov-Ribbentrop ze srpna 1939.
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Smlouva nebyla vůbec formální. Sedmnáct dní po německém napadení Polska se na skomírající zemi vrhla z východu i Rudá armáda. V listopadu pak navíc Sovětský svaz napadl Finsko a v následujícím roce násilně anektoval i pobaltské státy. V červnu 1940 uplatnil nároky vůči Rumunsku, včetně Bukoviny a Besarábie. Po Hitlerově vítězství na západní frontě rostl německý zájem o jihovýchodní Evropu a ve vztazích mezi Německem a SSSR se začaly objevovat třecí plochy.
Autor: Ministerstvo obrany Ruské federace
Operace Barbarossa, pojmenovaná po římském císaři z 12. století, začala 22. června 1941 ve 3:15 hodin. Na straně útočníka se do ní vrhlo přes 3,5 milionu vojáků, 3 500 tanků a 3 000 letadel. Na frontě od Baltu po Černé moře postupně zaútočilo 152 německých divizí a dvě brigády. Do války se angažovaně připojily i německé satelity, to dalo dohromady dalších 29 divizí a 16 brigád. Operace měla podle Hitlera trvat několik týdnů. "Stačí kopnout do dveří a celá shnilá stavba se zhroutí," tvrdil. To se ovšem mýlil.
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Přestože Rudá armáda disponovala nesrovnatelně více tanky i letadly, nebylo ji to zpočátku moc platné. Sověti byli zkrátka zaskočeni a nedostávalo se jim zkušených velitelů, nebyli schopni efektivně čelit obkličovacím operacím. Taktéž samotní němečtí vojáci měli v té době za sebou nesrovnatelně kvalitnější výcvik, mnozí navíc i prověřený předchozími taženími, které už německé branné síly absolvovaly různě po Evropě. I navzdory menším celkovým početním stavům lidské síly a techniky mohla německá armáda i po této stránce převýšit obránce na vybraných hlavních směrech útoku.
Autor: waralbum.ru
Stalin byl německým útokem zaskočený a k veřejnosti promluvil až po více než týdnu. V projevu přiznal vážnost situace. Už 22. června byla válka v sovětském rozhlase označena za vlasteneckou s tím, že nepřítel bude za každou cenu poražen. Tak vzniklo označení konfliktu na východní frontě jako Velká vlastenecká válka. Její průběh až k porážce Hitlera necháme protentokrát stranou a podíváme se pouze na další fotografie z prvního či několika prvních dní německého útoku na SSSR.
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Již od rána 22. června 1941 byla Luftwaffe prudce aktivní, mezi časté cíle bombardovacích náletů patřila i sovětská vojenská letiště.
Autor: Ministerstvo obrany Ruské federace
Poškozené sovětské letouny na letišti obsazeném Němci v úvodní fázi operace Barbarossa, malé tuponosé dolnoplošníky jsou stíhačky Polikarpov I-16.
Autor: waralbum.ru
Již první den německého útoku si sovětští stíhači připsali sestřely německých letadel. Řada z nich bojovala na malých dolnoplošnících Polikarpov I-16, další na dvojlošnících ze stejné dílny I-15bis nebo I-153 Čajka.
Autor: Ministerstvo obrany Ruské federace
Němci u řeky San, 22. červen 1941. Na snímku vidíme i nějaké civilisty, pravděpodobně původní občany v té době dočasně neexistujícího Polska. Řeka San zde tvořila rozhraní mezi územím obsazeném Němci a Sověty.
Autor: waralbum.ru
Německé lehké tanky Pz II při útoku 22. června 1941
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Postup německé tankové kolony v červnu 1941, nejbližší tank je typu Pz II.
Autor: Ministerstvo obrany Ruské federace
Německá armáda byla motorizovaná pouze z malé části. Byla závislá na koních i nohách samotných vojáků. Při pohledu na tyto chlapce učiňme jen poznámku, do čeho z rozkazu svého vůdce museli jít. Když později začali Američané (a Britové) posílat do SSSR materiální dodávky (program Lend-Lease), byla to především zásadní pomoc urychlující porážku Německa. Je ovšem pravda, že Němci neměli šanci zvítězit při východním tažení ani bez této pomoci. S nadsázkou lze říci, že obrovským logistickým problémem by bylo ta rozlehlá území obsadit a udržet dokonce i v případě, že by se tam nikdo zuřivě nebránil.
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Německý útok na SSSR, červen 1941. Vpravo vidíme tank Pz 38(t) původní československé konstrukce, který se potom vyráběl v protektorátu.
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Velitelská verze lehkého tanku Pz I, také vidíme dva motocykly BMW R71 (německý útok na SSSR, léto 1941).
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Tisková konference v Berlíně v den zahájení útoku na Sovětský svaz (22. červen 1941)
Autor: waralbum.ru
Obyvatelé Moskvy poslouchají 22. června 1941 rozhlasovou zprávu o napadaní Sovětského svazu Německem.
Autor: waralbum.ru
Příslušníci Rudé armády brání svou vlast nalézající se za jejich zády (červen 1941).
Autor: Ministerstvo obrany Ruské federace
Ošetřování raněných rudoarmějců v červnu 1941
Autor: waralbum.ru
Civilisté prchající na východ před německými útočícími hordami v roce 1941
Autor: waralbum.ru
Z boje vyřazený těžký sovětský tank KV-2. Němci se po zahájení útoku na Sovětský svaz nestačili divit, jaké mají obránci tanky. Na některé z těchto strojů nestačily ani jejich protitankové zbraně. Například na tohle byl ideální těžký 8,8cm flak, ale ten taky nebyl vždy po ruce.
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Německý voják u zničeného sovětského těžkého tanku KV-2. Tank byl vyzbrojen 152mm houfnicí, měl bojovou hmotnost 52 tun a na exponovaných místech (předek a boky korby, věž) pancíř tloušťky 75 mm.
Autor: waralbum.ru
Sovětský pětivěžový tank T-35 měl vysokou hmotnost, ale zároveň se vyznačoval nízkou bojovou hodnotou. Němečtí vojáci se u opuštěných nebo zničených tanků T-35 rádi fotili (začátek léta 1941).
Autor: waralbum.ru
Německé protitankové 3,7cm šidítko v úvodní fázi operace Barbarossa. Němci udávali ráži kanonů v centimetrech. Tento lehký protitankový kanon byl ideální po stránce pohyblivosti, pro vojáky to byla hračka. V Polsku se osvědčil, ale ve Francii začal už mít v konfrontaci s těžšími tanky (např. francouzský Char B1 nebo britská Matilda) existenční problémy. Proto mu vojáci začali „nadávat“ ve smyslu, že je pouhým klepadlem na tanky.
Autor: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Německý útok na SSSR, 1941, opuštěné sovětské tanky T-34/76 raného provedení. Vyfotografované stroje se možná ani nezúčastnily boje (resp. těsně před opuštěním určitě ne), tank vlevo má vymontovaný motor. Nakonec je pravda, že Němci v létě 1941 ukořistili řadu sovětských tanků bez boje (některé z těch tanků měly poruchy, jiné neměly palivo atd.).
Autor: waralbum.ru
Sovětští spojaři „natahují drát“ v prvních dnech operace Barbarossa.
Autor: waralbum.ru
Zničená sovětská letadla na letišti v Minsku počátkem července 1941. Dvouplošník vpředu je stíhačka Polikarpov I-153 Čajka a takových letadel tam poznáte spoustu. Vpravo potom vyčuhuje rychlý bombardér Tupolev SB.
Autor: waralbum.ru
Již v prvních týdnech se sovětští vojáci pouštěli do protiútoků. Tyto protiútoky často neměly šanci na úspěch.
Autor: waralbum.ru
Protiútok sovětské jednotky lehkých tanků T-26 v prvním válečném létě 1941
Autor: waralbum.ru
Rudoarmějci u sestřeleného bombardéru Junkers Ju-88 poblíž Kyjeva v červnu 1941. Všimněte si znak jednotky II/KG54, který představuje silueta Velké Británie v zaměřovači.
Autor: waralbum.ru
Sovětští piloti před stíhačkou I-16 analyzují vzdušný boj (první válečné léto 1941).
Autor: waralbum.ru