Prodej nových aut na benzínový či dieselový pohon bude možná v Evropské unii od roku 2035 prakticky vyloučen. Evropská komise dnes v rámci přelomového klimatického balíčku navrhla, aby nové vozy od zmíněného data nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což zásadně prodraží jejich výrobu.
Unijní exekutiva také chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Na ně pamatuje jeden z návrhů komise, který počítá s tím, že členské země zajistí na každých 60 kilometrů dálnic či rychlostních silnic dobíjecí stanici pro elektromobily. Jednou za 150 kilometrů by pak měli mít k dispozici načerpání paliva řidiči, kteří mají auto na vodík. Do roku 2030 by podle komise mělo být v EU pro elektromobily k dispozici 3,5 milionu dobíjecích stanic.
Předsedkyně evropské komise podporuje stanovení pevného data, od kterého musí být všechny vyráběné vozy bez emisí. EU se podle komise má stát klimaticky neutrální. V tomto hraje důležitou roli automobilový průmysl.
„Stanovíme časový rámec, do kterého musí být všechna auta bez emisí,“ uvedla Ursula von der Leyenová pro Süddeutsche Zeitung. V posledních několika týdnech několik automobilek oznámilo, že v letech 2028 až 2035 přejde na bezemisní výrobu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová (10. června 2021)
Bez přesného plánování by podle von der Leyenové nebyl naplněn plán do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality.
Komise kalkuluje s průměrnou životností automobilu 15 let, takže v roce 2050 by podle jejích představ neměla v Evropě jezdit prakticky žádná auta s klasickými spalovacími motory.
„Jak změní svou výrobu, je na samotných výrobcích,“ zdůraznila politička. „Vědí nejlépe, jak vyvíjet nová auta nebo nová paliva.“
„Kromě elektromobilů mohou být spalovací motory také klimaticky neutrální, pokud jsou poháněny vodíkem nebo syntetickými palivy.
Pokud jsou tyto zdroje energie vyrobeny správně, neprodukují žádné další skleníkové plyny,“ píše Die Welt a dodává, že nové požadavky EU by mohly výrobce automobilů dostat do kouta.
Podle von der Leyenové „ekonomika náročná na CO₂ dosáhla svých limitů“.
Ve středu 14. července Evropská komise předložila legislativní návrhy v takzvaném balíčku „Fit for 55“, jejichž cílem je zajistit dosažení evropských cílů v oblasti ochrany klimatu do roku 2030.
Dokdy by se měly emise z automobilů omezit o 55 procent proti dnešním hodnotám. Komise přitom původně usilovala až o 60 procent, po tlaku některých států včetně Česka však cíl mírně snížila. Dosavadní plán počítal se snížením o 37,5 procenta.
Plán musí nejprve schválit členské státy a Evropský parlament, což může podle unijních činitelů i kvůli očekávaným námitkám části automobilového průmyslu trvat až několik let.
„Prakticky každé odvětví s vazbou na mobilitu bude podléhat novým standardům a požadavkům: výrobci vozidel, výrobci pohonných hmot, letecké společnosti, železniční společnosti...“ píše magazín Autoweek.
Cílem navrhovaných opatření je snížit do roku 2030 skleníkové plyny nejméně o 55 procent pod úroveň roku 1990. To má být nezbytným předpokladem pro zajištění toho, že do roku 2050 se do atmosféry nedostanou žádné další plyny poškozující klima.
14. července 2021 |
Cílem je učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent na světě. Reuters uvádí, že EU produkuje pouze 8 % celosvětových emisí. „Čína a Spojené státy, dva největší producenti emisí na světě, si stanovily cíl cesty k nulovým emisím, ale zatím nemají stanovená pravidla.“
Kromě časového rámce pro vozidla bez emisí chce komise navrhnout také celounijní systém obchodování s emisemi pro odvětví dopravy a stavebnictví. Více čtěte zde.
To by znamenalo, že fosilní paliva, jako je uhlí, zemní plyn nebo ropné produkty využívané pro vytápění nebo přepravu osob a zboží, by zdražila.
Nové náklady, které lidem či firmám opatření zřejmě přinesou, má částečně pokrýt unijní pokladna, například pomocí nového fondu.
„Bude to zatraceně těžké, vím to. Ale musíme to udělat, je to naše odpovědnost... Nemůžeme zanechat našim dětem a vnukům budoucnost, která bude bez naší snahy temná,“ prohlásil místopředseda komise odpovědný za klimatická opatření Frans Timmermans s odkazem na důsledky předpokládaného oteplení planety.
„Silniční doprava je jediným odvětvím, ve kterém se emise v posledních letech dokonce zvýšily,“ uvedla von der Leyenová. „Tomu musíte čelit. Současně vytvoříme sociální fond speciálně pro náklady na klima.“
„Zajímavá budou rovněž nová pravidla pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, jako jsou dobíjecí stanice pro elektromobily, a aktualizace směrnice o energii z obnovitelných zdrojů, která stanoví cíle pro podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě,“ dodává Autoweek.
Ekologové vidí návrhy EK jako velkou příležitost. „Bohužel, některé návrhy představují ústupek fosilnímu průmyslu v podobě pomalého zavádění či různých výjimek,“ uvedl Jiří Jeřábek z Greenpeace. Podle Kateřiny Davidové z Centra pro dopravu a energetiku je pak pro Česko balíček „obrovskou příležitostí“ k modernizaci ekonomiky.
Německý ministr dopravy Andreas Scheuer (CSU) krátce před zveřejněním balíčku varoval komisi EU, že kurz je příliš tvrdý: „Jsem přesvědčen, že všichni výrobci automobilů a nákladních vozidel si jsou vědomi, že existují přísnější požadavky. Musí však být technicky proveditelné. A pokud měníte specifikace každých šest měsíců, plánování zabezpečení se stává obtížným.“
Řada automobilek již do produkce elektrických vozů investovala velké peníze a například Volkswagen počítá s ukončením prodeje benzinových a dieselových aut v Evropě do 15 let.
Lidé budou udržovat při životě stará auta
„I poté, co se už nebudou nová auta se spalovacími motory vyrábět, nás čeká velmi dlouhá doba, co tu s námi jejich dědictví zůstane,“ prohlásil dnes místopředseda Evropské komise Frans Timmermans v narážce na to, že provoz dříve vyrobených aut nemusí skončit ani v polovině století. Současné omezování automobilových emisí funguje, ale samo o sobě nestačí, proto chce komise sáhnout ke stoprocentnímu omezení.
Automobilky sice budou moci benzinové a naftové vozy vyrábět i nadále, budou však muset hradit poplatky za překročení nulových limitů, což by výrazně prodražilo cenu těchto aut. Timmermans prohlásil, že podle některých odhadů se už v tomto desetiletí kvůli rostoucímu zatížení fosilních paliv a podpoře elektromobilů stanou elektrická auta levnější než ta klasická.
Stanovení pevného data zákazu prodeje aut se spalovacími motory může podle automobilek a expertů paradoxně znamenat zhoršení klimatu. Lidé si totiž ve větší míře před rokem 2035 koupí vozy s benzinovými a dieselovými motory a zároveň budou déle používat starší a méně ekologická vozidla. „Pro automobilky to bude znamenat dodatečné náklady spojené s urychlením přechodu k elektrickým vozům, vyšší investice i další nejistotu,“ okomentovalo Sdružení automobilového průmyslu (SAP).
„Jako důsledek 100procentního vyloučení spalovacích motorů z nových osobních vozů bude velmi pravděpodobně narůstat stáří využívaných vozů, které budou zejména domácnosti déle provozovat v případech, kdy jim nebude vyhovovat elektromobil nebo pro ně bude příliš drahý,“ uvedl partner EY pro automobilový průmysl Petr Knap. Pozitivní by naopak podle něj v této variantě byl jasně definovaný závazek členských zemí přispět ke zlepšení podmínek, tedy dobíjecí infrastruktury, pro rozvoj alternativních pohonů. Dosud byli zavazováni jen výrobci, a nebyl žádný tlak na vytvoření a usnadnění poptávky.
„Se stanovením pevného data zákazu prodeje spalovacích motorů nesouhlasíme a pro celý automobilový průmysl by mohlo jít v konečném důsledku o kontraproduktivní rozhodnutí. Nejde totiž zdaleka jen o automobilky, ale i jejich dodavatele, pro něž bude příští desetiletí extrémně náročné a velmi nákladné, z hlediska plánování a přeskupování výroby stávajících i nově požadovaných technologií. Negativní dopady lze proto očekávat v rámci celého hodnotového řetězce autoprůmyslu, a to včetně dopadů na pracovní trh,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.
Podle Petzla by v plánu měly být zohledněny rozdílné geografické i ekonomické podmínky v jednotlivých členských státech EU. Navržená regulace také podle něj málo zohledňuje přínos syntetických a obnovitelných paliv pro dekarbonizaci i stávajícího vozového parku, jakož i potřebu zachování adekvátních technologických řešení pro široké portfolio využití vozidel. „Naprosto zásadním úkolem také je, aby změny vyžádané regulací nepředstavovaly skokové zásahy do objemů výroby jednotlivých technologií a dílů a jejího plánování,“ podotkl Petzl.
Doprava zdraží
Podle Scheuera je případě osobních automobilů řešením elektrický pohony. U nákladních vozidel musí více spoléhat na vodík.
Podle názoru Mezinárodní unie silniční dopravy IRU i Sdružení ČESMAD BOHEMIA, se však komise příliš soustředí na vozidla s nulovými emisemi a nedostatečně zohledňuje přechodné období vedoucí k tomuto cíli. „Většina opatření je primárně zaměřena na podporu elektrifikace a používání vodíku, ale tyto technologie nejsou v krátkodobém horizontu připravené pro běžné použití v komerční silniční dopravě,“ komentuje mluvčí ČESMADu Martin Felix.
„Silniční dopravě hrozí ovšem razantní skokové navýšení nákladů. Fit for 55 chce zavést emisní povolenky i pro silniční dopravu a to už je třetí forma penalizace spolu s příplatky za emise CO2 v sazbách za užití infrastruktury dle směrnice o Eurovignette a uvažovanou změnou zdanění energií. Připočteme-li k tomu cenu vozidel na alternativní pohony, která v současnosti běžně dosahuje trojnásobku dieselových verzí, hrozí masivní růst cen za dopravu s širokými dopady do celého hospodářství zemí EU.“
„Tím, kdo dopady balíčku Fit for 55 zaplatí, budou jednoznačně spotřebitelé. Ti si připlatí za cenu zboží. Aby nárůst cen nebyl skokový, je třeba, aby všechna opatření počítala s přechodným obdobím. Příkladem budiž využívání těžkých nákladních vozidel s pohony na LNG. Tato technologie existuje a stát už investoval i stovky milionů do plynových čerpacích stanic. V budoucnu pak počítáme s nástupem vodíku, možná elektřiny,“ říká generální tajemník ČESMAD BOHEMIA Vojtěch Hromíř.
Podle zástupců českých odborových asociací a svazů budou důsledky návrhů pro ČR značné a vláda by měla analyzovat, jaké náklady přinesou a jak je financovat. Česko může využít na ekologické projekty mimo jiné desítky miliard korun z mimořádného fondu obnovy, ale také nové peníze z Modernizačního fondu, do něhož přibudou navýšené prostředky z emisních povolenek.
