Povodeň v Liberci způsobila škodu minimálně za 70 milionů korun, město žádá stát o finanční pomoc |
Tlaková níže Bernd setrvávala nad střední Evropou téměř bez pohybu. „Taková situace prostě občas nastává - i když naštěstí ne tak často - že se západní proudění více ‚zavrtí’ a tlaková níže je setrvalá. Dalším důležitým příznakem je, že se občas i vrací proti ‚hlavnímu‘ západnímu proudění, čemuž se říká retrográdnost. A každý zkušený meteorolog ví, že je to příznak možných nebezpečných srážek, což ale dnes docela slušně předpoví i numerické modely,“ uvedl pro server Lidovky.cz meteorolog Milan Šálek.
  |
Experti před povodněmi v Německu varovali, rozsah ale nikdo nečekal. Katastrof má se změnou klimatu přibývat |
Podle Petera Huszára a Michala Žáka z Katedry fyziky atmosféry Univerzity Karlovy je Bernd jistě hlavním důvodem, proč došlo v minulých dnech v Evropě k intenzivnímu dešti a následným záplavám, ne však jediným. Díky tlakové níži se prý dostala do inkriminované oblasti teplá vzduchová hmota s extrémně vysokou vlhkostí - původně až z oblasti Středomoří.
„Vytvářelo se navíc takové nevýrazné frontální rozhraní nad Německem, kde zesilovaly srážkotvorné procesy vlivem konvergence proudění. To znamená, že v tom velmi vlhkém vzduchu byly podporovány výstupné pohyby, navíc se v té vrstevnaté oblačnosti tvořily i vnořené konvektivní buňky, které mohly za lokální zesílení intenzity srážek,“ uvedli odborníci pro server Lidovky.cz. Šíření tepla prouděním, čili konvekcí, je jeden ze způsobů, kdy dochází k proudění plynné či kapalné hmoty o různé teplotě.
Nebezpečnost tohoto jevu potvrdil pro server Lidovky.cz i Jan Šrámek, meteorolog a vedoucí Centrálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). „Z pohledu meteorologů je v letním období jedna z nejnebezpečnějších povodňových situací ve střední Evropě právě pomalu se pohybující tlaková níže, která v sobě nese hodně vlhkostí ze Středomoří,“ uvedl. Mezi další nepříznivé faktory, které zapříčinily velké množství obětí, pak můžeme podle Šrámka zmínit i to, že extrémní srážky zasáhly rozsáhlou a hustě obydlenou oblast a často také přicházely v nočních hodinách, kdy řada lidí spala.
Povodně, pro něž nemají Němci slov
Kvůli povodním v Německu zemřelo už přes 140 lidí. Umírali i hasiči |
„V rámci širší střední Evropy jde o jev, který se hrubým odhadem vyskytuje jednou za 30 až 50 let. Ale samozřejmě v tom lokálním pohledu šlo o záplavy, které odhadem odpovídají minimálně stoletým, někde možná až pětisetletým povodním - to ale bude nutné ještě podrobně vyhodnotit,“ říkají Huszár a Žák. Meteorolog Šálek by hrubým odhadem taktéž řekl, že se jedná o stoletou vodu, přičemž zdůrazňuje, že to je doba opakování jen pro jedno konkrétní povodí.
K objektivnějšímu pohledu na povodně v Evropě. Období četnějších povodní odcházela a přicházela. pic.twitter.com/WrB0jnGwBD
— Amper Meteo (@AmperMeteo) July 20, 2021
Jedny z největších záplav, které způsobily vydatné deště, vypukly 5. července 1997 a to nejen na území České republiky, ale také Rakouska, Polska a Slovenska. Tehdy zahynulo přes 100 osob, především Čechů a Poláků. Nynější počet obětí pouze v Německu se blíží již k 200 osob.
„Pokud budeme posuzovat dopady v podobě počtu zemřelých, pak je to pro západní Evropu naprosto šokující číslo. V rozvinutých zemích totiž počet obětí povodní díky prevenci a systému výstrah za posledních cca 50 let významně poklesl,“ uvedl pro server Lidovky.cz Jan Daňhelka, ředitel Úseku hydrologie ČHMÚ.
Je na vině změna klimatu?
„Platí, že teplejší atmosféra je schopna pojmout více vodní páry, ale to, aby z nich vypadly srážky, je výsledkem složitějších procesů. Obecně platí, že u jedné extrémní události prokázat vliv změny klimatu je de facto nemožné. Navíc, ani tato povodeň nebyla bezprecedentní. Něco velmi podobného se v postižené lokalitě stalo v roce 1804,“ sdělil Jan Daňhelka. Dodává však, že není důvod se domnívat, že by nám v budoucnu povodně hrozily méně než v minulosti a současnosti, což je dostatečný důvod pro konání adaptačních opatření.
Proměnlivost hydrologického cyklu, tedy jednoduše výparů, srážek, vodních stavů a průtoků, je podle Milana Šálka ohromná sama o sobě. „Vzpomeňme si, že před pár lety řádilo ve střední Evropě sucho,“ říká. Díky této mezidenní, meziroční, mezidekádní a vícedekádní proměnlivosti je prý zatím téměř nemožné detekovat nějakou systematickou změnu v globálním měřítku vlivem změny klimatu.
„To také potvrdila nedávná práce hydrologa D. Koutsoyiannise. Jinak řečeno, spojovat povodně se změnou klimatu - což je pouze jiný název pro globální oteplování, částečně způsobené antropogenními emisemi skleníkových plynů - je pouze politická zkratka a obelhávání lidí,“ uvádí odborník, který 25 let pracoval v ČHMÚ.
Bouře zanechala v Německu spoušť, zemřelo nejméně 58 lidí. Živel zabíjel i v sousední Belgii |
Podle Huszára a Žáka bude extremita srážkových epizod zřejmě narůstat, ať už jde o srážky plošně rozsáhlé, nebo ty spojené s bouřkovou činností. Souvisí to prý i s měnící se cirkulací a taky s vyšším obsahem vodní páry, resp. vlhkosti v atmosféře v teplejším klimatu. „Ale samozřejmě atmosféra je velmi složitá záležitost, klimatický systém se chová nelineárně a není jednoduché ho modelovat. Takže jde pouze o pravděpodobný, nikoliv jistý vývoj - stále zbývá objasnit a namodelovat řadu věcí,“ uvádějí experti.
„Jiná otázka je, že v případě, že bude oteplení pokračovat - upozorňuji, že od roku 2016 se atmosféra a povrch oceánu spíše ochlazují, ale to může být jenom krátkodobý výkyv - tak v počítačových modelech změny klimatu se už dají nějaké změny na konci tohoto století detekovat, ale i tak bude z hlediska klimatu - což je pouze statistika počasí - dominovat krátkodobější a regionální proměnlivost podobně jako nyní,“ dodává Šálek. Více argumentů pak meteorolog uvádí na svém blogu na webu iDNES.cz.
