V Česku byly desítky mutací, delta plus je neprozkoumaná, říká Tachezy

Podle dat SZÚ za poslední dva týdny lze říci, že varianta delta je v Česku celoplošně dominantní. Na začátku roku ale dominovala ta britská. Je převaha té či oné mutace způsobena ještě něčím než její nakažlivostí?
O nakažlivost se jedná především. To jsme viděli už u varianty alfa. Varianta musí mít větší průraznost ve smyslu přenosnosti, aby vytlačila původní variantu, která byla nejvíc rozšířená. Samozřejmě je zde i další faktor – kdyby nová varianta obcházela očkování nebo prodělání onemocnění, měla by výhodu, protože by se mohla šířit v populaci, která je proti deltě relativně dobře chráněná. 

Nově byl zachycen také výskyt delta plus varianty v Jihomoravském kraji. Jak se vlastně delta plus liší od „obyčejné“ delty?
Varianta delta plus má ještě jednu mutaci ve spike proteinu. Tato mutace je také obsažená ve variantě beta, poprvé identifikované v Jihoafrické republice. U této varianty víme, že je tam částečný únik imunitnímu dohledu. To je varující, ale zatím není známo, jestli je delta plus více přenosná nebo nějakým způsobem rizikovější.

Jaké všechny varianty už se v České republice objevily? Je delta zatím nejnakažlivější?
Delta je určitě nejnakažlivější. Z variant, které by nás měly znepokojovat, takzvaných variants of concern, kterých je pět, jsme tu měli identifikované všechny. Měli jsme také řadu variants of interest, tedy variant hodných zájmu.

Všech variant tu tedy bylo velké množství. Když se podíváme na zprávu ze sekvenací, je jich tam třeba třicet, čtyřicet, ale nemám to samozřejmě přesně spočítané. Některé varianty byly detekované jen vzácně, jiných bylo mnoho. Celkově je důležité říci, že varianty hodné pozornosti, tedy ty nejnebezpečnější, u kterých je prokázána nějaká z nežádoucích vlastností, jsme tu měli všechny.

Událost dne Každý den se děje něco významného. Portál iDNES.cz vybírá to nejzajímavější a ptá se přímo aktérů. Každý den nabízí rozhovor z míst, kde události ovlivňují svět kolem nás. V několika otázkách, jasně, stručně, výstižně.

Jak moc je imunitní systém po očkování schopen na všechny tyto varianty reagovat? Může se stát, že na některou bude očkování krátké?
Určitě ano. Zatím máme data například z Anglie, kde je populace očkovaná jak AstraZenecou, tak Pfizerem. Ochrana proti příznakům onemocnění je zhruba 35 procent po první dávce a 79 procent po druhé. Co se týče hospitalizací, ty jsou srovnatelné s ochranou proti variantě alfa. Takže se lidé nakazit mohou, ale symptomy jsou mírné a až na vzácné výjimky nevedou k hospitalizacím u vakcinovaných jednou dávkou a jistě ne u těch, co mají dávky dvě.

Vicepremiér Jan Hamáček řekl, že na šíření varianty koronaviru delta bude potřeba reagovat. Má to smysl?
Smysl to samozřejmě má. Čím víc lidí se nakazí, tím víc lidí se čtrnáctidenním zpožděním dostane do nemocnic. Varianta delta se šíří především mezi mladými, tedy těmi, co buď nejsou naočkovaní, nebo mají jen jednu dávku, což je svým způsobem lepší, protože pravděpodobnost onemocnění či hospitalizace je v této skupině menší. Uvidíme tedy poměrně rychlý nárůst případů, ale hospitalizací nebude určitě tolik, jako když jsme neměli proočkované rizikové skupiny. Ale tento nárůst může být samozřejmě velmi dramatický a může být i řada úmrtí – vývoj u nás by mohl být závažnější než například v Anglii, kde jsou rizikové skupiny proočkované téměř ze sta procent, což my opravdu nemáme. Je tedy třeba opatření dodržovat a kontrolovat.

O variantě covidu Lambda se toho ví málo, nejvíce se šíří v Jižní Americe

Objevila se již i varianta lambda. Co všechno se o ní ví?
Je to varianta, která se momentálně šíří především v Jižní Americe, v Peru a sousedních státech. Tam převládla poměrně rychle a tvoří tam převážné procento nových případů. Zatím byla agenturou Public Health of England  zařazena do kategorie variants under inverstigation, takže se sleduje v laboratořích, jaké bude mít charakteristiky. 

Nyní jediné charakteristiky, které známe, jsou právě z Jižní Ameriky, kde se ukázala snížená účinnost protilátek po vakcinaci nebo prodělaném onemocnění. Ale je třeba si uvědomit, že data jsou z populace, kde je proočkovanost jiným typem vakcín, a sice těmi čínskými. Ty mají obecně nižší účinnost a dá se předpokládat, že tomu bude stejně proti této variantě. Pro nás může být dobrá zpráva, že tam, kde jsou lidé proočkovaní vakcínami na bázi mRNA, nemusí tento kmen obcházet imunitní dohled. 

Jinak má lambda řadu mutací. Například varující mutaci obsaženou i ve variantě delta – to je důvod, proč se trošku obáváme. Zdá se totiž, že právě tato mutace je zodpovědná za zvýšenou přenosnost a infekčnost.