Hlavní obsah

I menopauza může bolet

Menopauza může být pro mnoho žen velmi nepříjemným obdobím, kdy se potýkají s celou řadou potíží od návalů horka, náladovosti, únavy, přes zhoršující se kvalitu pleti a vlasů, deprese, poruchy spánku až po migrény či bolesti kloubů. Za většinou těchto potíží přitom stojí výkyvy hladiny hormonů, které jsou způsobené sníženou funkcí vaječníků.

Foto: Profimedia.cz

S blížícím se přechodem se ženy mohou potýkat s migrénou, ale i bolestivostí kloubů, záněty močového měchýře apod.

Článek

Odborně menopauza označuje den poslední menstruace, zatímco klimakterium je období přibližně od 40 do 55 let věku ženy, kdy se vyrovnávají s hormonální změnou v organismu.

„Stejně jako je individuální nástup menstruace, liší se u každé ženy i začátek a konec přechodu. Obě tyto události spolu navíc souvisejí – je pravděpodobné, že u žen, které začaly menstruovat dříve, přijde i dřívější menopauza,” vysvětluje gynekoložka Zoja Čurilová Roháčová.

Čím více se žena blíží k menopauze, tedy poslední menstruaci ve svém životě, tím více se její cyklus stává nepravidelným, mění se charakter krvácení – může být mírnější, ale i silnější – a také se mohou objevovat silnější menstruační křeče.

Mýty o tloustnutí v menopauze

Zdraví

„U většiny žen trvá okolo 12 měsíců po posledním krvácení, než si tělo na nové hormonální poměry zvykne a potíže se zklidní. Je to ale individuální,” upozorňuje Zoja Čurilová Roháčová.

Silné migrény a zvýšená citlivost prsou

S blížícím se přechodem se ženy mohou také potýkat s výraznější citlivostí prsů během menstruace.

Výkyvy hladiny estrogenu pak mohou být příčinou i silných migrén. Podle studie uveřejněné v odborném žurnálu Severoamerické menopauzální společnosti jsou u žen v klimakteriu dokonce téměř dvojnásobně časté chronické migrény. Po přechodu, když se hormonální hladiny opět ustálí, mohou naštěstí samy zmizet.

Běžná bolest hlavy nebývá silná, migréna naopak vyřadí i na několik dní

Zdraví

Bolesti kloubů a vaginální atrofie

U žen v klimakteriu se objevují také bolesti kloubů. „Ty jsou samozřejmě i příznakem stárnutí, ale mohou se objevit i v nižším věku právě u žen blížících se k přechodu. Zatím není zcela jasné, proč jsou bolesti kloubů u klimakterických žen časté, opět to však může být způsobeno hormonálními změnami,” upozorňuje gynekolog Pavel Turčan.

Výzkumy naznačují, že se estrogen podílí na potlačování zánětů, a jakmile jej v těle začne ubývat, mohou se klouby snadněji zanítit, natéct a začít bolet. „Bolesti kloubů v klimakteriu se obvykle nejvíce projevují ráno, v průběhu dne ustupují. Nejčastěji si ženy stěžují na bolesti krční páteře, čelisti, ramen a loktů, objevit se mohou i bolesti v zápěstí nebo článcích prstů. Bolest bývá provázena otoky, ztuhlostí a někdy i pocity pálení,” dodává Pavel Turčan.

Problémy s bolestí se mohou začít objevovat i při pohlavním styku. Vlivem nízké hladiny estrogenu dochází k vysychání sliznic, včetně sliznice poševní. Odborníci v tomto případě hovoří o vaginální atrofii, která navíc způsobuje nepříjemné pocity svědění či pálení a jsou i případy, kdy je bolest natolik velká, že pohlavní styk není možný.

Vaginální atrofie trápí ženy nejen v menopauze

Zdraví

„Zhoršenou lubrikaci pochvy zapříčiňuje i úbytek sexuální touhy. Někdy se ale může jednat spíše o vyhýbání se koitu kvůli nepříjemným pocitům než o pokles touhy jako takové,” upozorňuje Pavel Turčan.

Problémy s močovým měchýřem

S nízkou hladinou estrogenů mohou souviset i častější problémy s močovým měchýřem.

„Ústí močové trubice je v těsném kontaktu s poševní sliznicí, která je v období menopauzy ztenčená, náchylná k poranění a infekci. Proto ženy po přechodu mohou mít problémy s močením. Přispět k tomu může i pánevní dno, které neplní svoji funkci tak dobře jako dříve,” vysvětluje gynekoložka Radka Gregorová z Lékařského Domu na Praze 7.

Pomoci s tímto problémem mohou přípravky zvlhčující sliznici na podkladě kyseliny hyaluronové nebo doplňků stravy zklidňujících dráždivý močový měchýř.

Co může pomoci? 

Vhodnou prevencí proti nepříjemným projevům klimakteria a menopauzy je i úprava životosprávy: skoncování s kouřením, hlídání si optimální tělesné hmotnosti, dostatečná fyzická aktivita, redukce stresu, vyhýbání se alkoholu, omezení kofeinu, cukru a bílého pečiva a naopak dostatečný příjem vitamínů, minerálů, vlákniny a dalších hodnotných složek z pestré stravy.

Pomoci ale mohou i potravinové doplňky s fytoestrogeny, tedy rostlinnými hormony. „Je ovšem důležité mít trpělivost a nečekat změnu hned ze dne na den. Doplňky stravy se musí užívat jeden až jeden a půl měsíce, abychom viděli jejich účinek,“ vysvětluje Čurilová Roháčová.

Menopauza u žen nastává dříve, pokud si delší čas nedopřávají intimnosti

Vztahy a sex

Na bolestivé stavy mohou pomoci volně dostupné léky proti bolesti, například migrény a bolesti kloubů mohou zmírnit i ledové obklady.

Citlivé prsy lze ošetřovat pupalkovým olejem, s vaginální suchostí je možné bojovat lubrikací, lokální aplikací krémů nebo čípků s obsahem kyseliny hyaluronové, dostatečným pitným režimem či zvýšeným příjmem omega-3 mastných kyselin.

Vyzkoušené bylinky

S obtížemi způsobenými menopauzou již v dřívějších dobách ženy bojovaly za pomoci přírody. Mezi historicky nejvíce odborně prozkoumané a ověřené bylinky pro ženy v období klimakteria patří ploštičník hroznatý. Kořen a oddenek rostliny totiž obsahuje glykosidy a terpeny, které se svými účinky podobají hormonu estrogenu, jehož při menopauze ubývá. Díky tomu umí eliminovat nepříjemné stavy související s obdobím klimakteria.

Protože právě období menopauzy bývá pro řadu žen psychicky náročné, mohou se objevovat změny nálad, podrážděnost, smutek i výbuchy vzteku. V těchto případech se doporučuje třezalka tečkovaná, která zlepšuje náladu a podporuje psychickou pohodu, skvěle tak funguje jako přírodní antidepresivum.

Nezapomínejte ani na vápník

V období menopauzy ubývá kostní hmota a zvyšuje se riziko osteoporózy. Proto je u žen v přechodu vhodné zvýšit dávky vápníku – potřeba narůstá z 1000 miligramů denně na asi 1200 miligramů.

Do jídelníčku tak zařaďte více potravin bohatých na vápník a také vitamin D, který podporuje vstřebávání vápníku. Vápník obsahují třeba zelné listy (např. kapustové), luštěniny, ale také některé plody, jako jsou fíky či pomeranče.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám