Breivik byl odsouzen k jedenadvaceti letům vězení. Zdroj: Profimedia.cz
Když 22. července 2011 došlo k teroristickému útoku v norském Oslu, a následně ke střelbě do mladých lidí mládežnického tábora Strany práce na ostrově Utoya, celý svět byl v šoku. Krajně pravicový extremista Anders Behring Breivik za jediný den připravil o život 77 lidí. Byl odsouzen k jedenadvaceti letům vězení. CNN Prima NEWS pro vás připravila časovou osu nejen samotného útoku, ale také soudního procesu s Breivikem.
22. července 2011
- Breivik na internetu zveřejňuje manifest a deník, kde popsal svoji přípravu útoků. Později prohlásil, že vinu necítí, protože k činu měl být donucen vládní politikou podporující přistěhovalectví.
- V 15:26 hod. vybuchuje před budovou, v níž sídlí úřad předsedy vlády, bomba. Na místě je osm mrtvých.
- Po bombovém útoku se Breivik vydává na krátkou cestu trajektem na ostrov Utoya vzdálený přibližně 30 kilometrů od Osla.
- Breivik, který má na sobě policejní uniformu, zahajuje palbu na mladé lidi v mládežnickém táboře Strany práce.
- Přibližně v 18:27 je Breivik zadržen příslušníky elitní norské policejní jednotky.
Breivik byl odsouzen k jedenadvaceti letům vězení. Zdroj: Profimedia.cz
22. července nejprve došlo k bombovému útoku v Oslu, při kterém zemřelo osm lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Breivik si pro místo střelby vybral ostrov Utoya, kde se konal mládežnický tábor Strany práce. Zdroj: Profimedia.cz
Na ostrově Utoya zemřelo 69 mladých lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Breivik se po konfrontaci s policií vzdal. Zdroj: ČTK
Po celém Norsku se truchlilo. Zdroj: Profimedia.cz
Na místě útoku vznikl i pomník. Zdroj: ČTK
Breivik byl odsouzen k jedenadvaceti letům vězení. Zdroj: Profimedia.cz
22. července nejprve došlo k bombovému útoku v Oslu, při kterém zemřelo osm lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Breivik si pro místo střelby vybral ostrov Utoya, kde se konal mládežnický tábor Strany práce. Zdroj: Profimedia.cz
Na ostrově Utoya zemřelo 69 mladých lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Breivik se po konfrontaci s policií vzdal. Zdroj: ČTK
Po celém Norsku se truchlilo. Zdroj: Profimedia.cz
Na místě útoku vznikl i pomník. Zdroj: ČTK
25. července 2011
- Breivik se účastní prvního soudního jednání, které je neveřejné, je mu znemožněno číst ze svého manifestu.
- Breivik tvrdí, že spolupracuje s dalšími dvěma teroristickými buňkami.
- Vinu prý necítí, protože k činu měl být donucen vládní politikou podporující přistěhovalectví.
- K případu jsou přiděleni dva soudní psychiatři.
- Je mu nařízena vazba na osm týdnů do dalšího soudního jednání. První měsíc tráví na samotce. Není mu umožněn kontakt s nikým kromě jeho právníka. Nesmí přijímat ani odesílat žádné zprávy.
Breivika drželi na samotce
19. srpna 2011
- Rodiny obětí navštívily ostrov Utoya.
- Soudce rozhodl, že Breivik má být držen na samotce další čtyři týdny.
19. září 2011
- Soudce rozhoduje, že Breivik zůstane na samotce další čtyři týdny.
14. listopadu 2011
- Na první Breivikovo soudní slyšení, které je přístupné veřejnosti, přichází více než 500 lidí. Breivikovi není dovoleno přednést připravený projev a soudce nařizuje, aby byl dalších 12 týdnů držen ve vazbě.
29. listopadu 2011
- Policie oznamuje, že Breivik je nepříčetný, a uvádí, že psychiatři u něj shledali paranoiu a schizofrenii. Tvrdí, že trpí „grandiózními bludy“.
13. ledna 2012
- Soudkyně Wenche Elizabeth Arntzenová oznamuje, že soud chce od psychiatrů druhý posudek ohledně Breivikovy příčetnosti.
10. února 2012
- Norský soud nařizuje Breivikovi psychiatrické pozorování, protože znalci se snaží analyzovat jeho duševní stav před soudním procesem.
7. března 2012
- Breivik je oficiálně obviněn ze spáchání teroristických činů a dobrovolného zabití.
Breivikův duševní stav
10. dubna 2012
- Dva psychiatričtí znalci zveřejňují své závěry, na jejichž základě soudce považuje Breivika v době činů za příčetného. V závěrech znalců se uvádí, že Breivik nebyl v době páchání zločinů psychotický, netrpěl žádnou psychiatrickou poruchou a není duševně zaostalý.
16. dubna 2012
- Začíná soudní proces.
21. června 2012
- Mluvčí norské prokuratury potvrzuje, že prokuratura požádala o Breivikovo převezení do psychiatrické léčebny, neboť se domnívá, že je nemocný.
22. června 2012
- Poslední den procesu Breivik promlouvá k soudu a označuje své činy za „barbarské“.
13. srpna 2012
Nezávislá zpráva konstatuje, že teroristickému útoku bylo možné zabránit. Zpráva poukazuje na pomalou reakci policie a bezpečnostních složek, dále nedostatečný počet zaměstnanců policie a selhání jejího vedení.
24. srpna 2012
- Breivik je shledán příčetným a odsouzen k 21 letům vězení. Jde o maximální možný trest, který však může být prodloužen, pokud bude stále považován za hrozbu pro společnost.
Porušení lidských práv
15. března 2016
- Breivik se dostavuje k prvnímu dni soudního procesu proti norskému státu, v němž tvrdí, že během jeho věznění byla porušena jeho lidská práva.
20. dubna 2016
- Breivik vyhrává část žaloby proti státu kvůli své vězeňské samotce. Okresní soud v Oslu rozhoduje, že jeho podmínky musí být zmírněny.
1. března 2017
- Odvolací soud ruší rozsudek soudu nižší instance, podle kterého byly podmínky ve vězení pro Breivika nelidské.
8. června 2017
- Norský nejvyšší soud oznamuje, že se Breivikovým případem kvůli podmínkám ve vězení nebude zabývat.
9. června 2017
- Breivikův právník potvrzuje, že si Breivik legálně změnil jméno na Fjotolf Hansen.
21. června 2018
- Evropský soud pro lidská práva zamítá Breivikovu stížnost, že podmínky jeho věznění, převážně v izolaci, porušují jeho lidská práva. Rozhodnutí je podle soudu konečné.
