Norsko si připomíná deset let od útoku Breivika. Po celé zemi se rozezněly zvony

Kromě vyzvánění zvonů je na čtvrtek naplánovaná také bohoslužba v kostele v obci Hole, pod kterou spadá ostrov Utøya, a také pietní akt přímo na ostrově.

Na připomínku každé z obětí Breivikova „řádění” pak v sedm hodin 77krát odbijí zvony na radnici v Oslu.

Hlavní pietní akce se uskuteční od osmi večer v osloské hale Spektrum. Úvodní řeč pronese král Harald V, mezi dalšími řečníky budou předsedkyně norské vlády Erna Solbergová nebo švédský premiér Stefan Löfven.

Ten do Norska přicestoval už ve středu, kdy spolu s předsedou sesterské norské Strany práce Jonasem Gahrem Størem uctil památku obětí na ostrově Utøya.

Útok, který šokoval celý svět, Anders Breivik naplánoval na 22. července 2011. Nejprve odpálil nálož v zaparkovaném autě před úřadem vlády a ministerstvem spravedlnosti ve vládní čtvrti v Oslu. Výbuch zabil osm lidí a 11 zranil.

Následně se Breivik vydal na ostrov Utøya na jezeře Tyrifjorden přibližně 35 kilometrů severozápadně od Osla. V té době tam probíhal každoroční tábor mládežnické organizace vládní sociálnědemokratické Strany práce, kterého se účastnilo asi 600 převážně mladých lidí ve věku 14 až 25 let.

V přestrojení za policistu a vybaven pistolí Glock 34 a samonabíjecí kulovnicí Ruger Mini-14 s tříštivými střelami se pod záminkou zajištění bezpečnosti po útocích v Oslu dostal do prostoru tábora. Poté, co se na jeho výzvu shromáždilo několik lidí, začal do nich střílet.

Dohromady zemřelo 69 lidí, některé z nich Breivik podle následné výpovědi u soudu střelil nejprve do nohou, aby nemohli utíkat, a potom jim střílel na hlavu.

Někteří lidé se ve snaze utéct před ním utopili v jezeře, jedna z obětí podlehla zraněním v nemocnici.

Breivik, který se hlásí k pravicovým radikálům, se k útokům přiznal. Ještě týž den zveřejnil na internetu svůj deník, ve kterém detailně popisuje přípravu atentátů, a také 1500stránkový manifest, ve kterém píše o boji proti multikulturalismu a snaze osvobodit Evropu od přistěhovalců.

Tábor mládežnické frakce tehdejší vládní Strany práce si Breivik vybral záměrně, jelikož strana podle jeho názoru nezvládla v minulých vládách svoji roli a zklamala norský lid.

Následné policejní vyšetřování potvrdilo, že útoky připravoval Breivik sám. Kvůli nim také v roce 2010 přicestoval do Prahy ve snaze získat střelné zbraně a munici, jelikož českou metropoli považoval za „jedno z nejnebezpečnějších měst v Evropě”.

Zbraně si ale nakonec obstaral přímo v Norsku, stejně tak i látky pro výrobu bomby, které kupoval přes vlastní farmářskou firmu.

O útocích se Breivik rozpovídal i v soudní síní. „Rozhodl jsem se, že půjdu do budovy a zabiju tolik lidí, kolik bude možné,“ řekl. „Někteří byli úplně ztuhlí, nedokázali utéct. Úplně strnuli na místě. To je něco, co v televizi neukazují, bylo to velmi zvláštní,“ líčil chladně Breivik.

Dne 28. srpna 2012 byl za vraždu a terorismus odsouzen k 21 letům ve vězení s možností prodlužování až na doživotí.

Sám prohlásil, že se cítí nevinen, protože byl k činu údajně donucen vládní politikou podporující přistěhovalectví. Proti rozsudku se však neodvolal, jelikož by tím dle svých slov legitimizoval soud, který neuznává a který stojí na straně multikulturní většiny.

Znalci také podrobně zkoumali Breivikovo duševní zdraví, bylo vypracováno několik lékařských posudků. Podle dvou z nich Breivik trpí schizofrenií, další experti to ale popřeli s tím, že je za své činy odpovědný.

Jedním z důkazů vyvracejících jeho nepříčetnost byl i fakt, že svůj plán útoků dokázal dobře promyslet a do detailů naplánovat. Znalci dále dospěli k názoru, že Breivik trpí poruchou osobnosti a vykazuje narcistické a antisociální zvláštnosti

Ve vězení si Breivik několikrát stěžoval na podmínky, v nichž je zadržován, a na porušování svých lidských práv. U soudu měl dokonce prohlásit, že by bylo humánnější, kdyby ho zastřelili, než aby s ním nakládali jako doposud. Soudy nakonec vyhověly jeho stížnostem na držení v izolaci a ponižování ze strany vězeňské ostrahy.

V červnu 2017 si Breivik legálně změnil jméno na Fjotolf Hansen. Do hledáčku médií se dostal naposledy v září 2020, kdy požádal o podmínečné propuštění z věznice a oznámil úmysl znovu žalovat stát kvůli podmínkám ve vězení.

Breivikovy činy ovlivnily i některé další kriminálníky. Australan Brenton Tarrant, který v březnu 2019 postřílel v mešitách Al Noor a Linwood v centrální části novozélandského města Christchurch 49 lidí, uvedl, že se inspiroval právě Breivikem a že chtěl pomstít oběti útoků muslimských radikálů.

Souvislost s Breivikem měl nejspíše i útok Davida Aliho Sonbolyho, který v den pátého výročí masakru v Norsku 22. července 2016 v Mnichově zastřelil devět lidí a pak i sebe. Jeho oběťmi byly výhradně lidé s migračními kořeny.

Téma Breivikových atentátů, které představují nejhorší útok jednotlivce střelnou zbraní, zpracoval i norský film Utøya 22. července, který byl představen na festivalu Berlinale v únoru 2018. Snímek vzbudil velkou pozornost v Německu, ale také kontroverze v Norsku.

Ty nadále vzbuzuje i stavba památníku na pobřeží naproti ostrovu Utøya. Památník má tvořit 77 bronzových sloupů, jež budou vždy na 22. července postupně osvětlovány slunečními paprsky v čase od 15.25 do 18.33, tedy v době Breivikova „řádění” od výbuchu v Oslu po zatčení na ostrově Utøya.

Památník měl být dokončen právě ve čtvrtek na desáté výročí útoků, kvůli odporu místních obyvatel, změnám v plánech a soudním zásahům ale zůstává nedokončen.