Hlavní obsah

Odpůrci vakcín na Facebooku mění jazyk, aby unikli detekci či zákazu

Washington

Některé facebookové skupiny, ve kterých se šíří obsah namířený proti očkování proti koronaviru, ve svých názvech a příspěvcích zavádějí nové krycí výrazy ve snaze uniknout zpřísněným opatřením platformy přijatým kvůli pandemii covidu-19. V reportáži na to upozorňuje americká televize NBC News. Antivakcinační skupiny se podle ní začínají prezentovat jako „taneční večírky” (dance party) nebo „slavnostní večeře” (dinner party) a sdílejí vysvětlivky ke svému kódovanému jazyku.

Foto: Dado Ruvic, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Reportéři se odvolávají na snímky poskytnuté vícero členy podobných skupin, které bývají uzavřené a nedohledatelné skrze klasický facebookový vyhledávací formulář. Získané "screenshoty" mimo jiné ukazují, že o očkovaných se v komunitě odpůrců vakcín hovoří jako o "tančících lidech", "jít tančit" zase může znamenat nechat se naočkovat. Další z příspěvků navrhuje, aby uživatelé slovo vakcína nahradili výrazem Maxine nebo beer ("pivo") a místo Pfizer a Moderna psali Pizza King a Moana.

Podle NBC News si skupiny tohoto druhu uchovávají vysoké počty členů ještě z dob, kdy facebook antivakcinační sdělení neblokoval. Jedna z větších "tanečních" skupin má údajně přes 40 000 členů. "Jiní influenceři na instagramu používají podobné jazykové kličky a očkované lidi například označují za 'plavce' a akt vakcinace jako nástup do 'plaveckého oddílu'," dodávají autoři reportáže.

Fenomén leetspeaku

Podobné manévry s cílem předejít intervencím ze strany správců sociálních sítí nejsou u antivakcinačního hnutí novinkou a částečně vycházejí z taktik extremistických skupin. Jejich chování kopíruje fenomén tzv. leetspeaku, což je označení pro specifickou mluvu počítačových expertů nebo fanoušků počítačových her. "Je to součástí kultury antivakcinačních aktivistů," řekla o leetspeaku Joan Donovanová, která mapuje dezinformační sféru v jednom z výzkumných center Harvardovy univerzity.

Mluvčí společnosti Facebook odmítl zjištění NBC News komentovat a reportéry odkázal na materiály o snahách firmy propagovat důvěryhodné informace o vakcínách na covid-19. Technologický gigant podobně jako provozovatelé dalších velkých platforem v posledních letech výrazně zpřísnil pravidla proti dezinformacím o očkování, za zpomalující vakcinační kampaně v USA se ale dostal do konfliktu s vládou prezidenta Joea Bidena, podle níž by postup Facebooku měl být tvrdší. Společnost reagovala mimo jiné vyjádřením, že od vypuknutí pandemie covidu-19 odstranila 18 milionů "kusů" dezinformací na toto téma.

Dezinformace ohrožují veřejné zdraví. Platformy musí přidat, míní vláda USA

Internet a PC

Toto číslo samo o sobě ale podle komentátorů o mnohém nevypovídá a lze jej chápat i jako doklad toho, jak rozšířeným problémem zavádějící a nepravdivé informace o pandemii jsou. Někteří experti volali po zveřejnění statistik o tom, kolik lidí se zmíněnými 18 miliony příspěvků před jejich stažením přišlo do kontaktu, nebo o tom, jak se podobný obsah na facebooku šíří. "Důvod, proč potřebujeme podrobnější data o výskytu, je ten, že nepravdivá tvrzení se nešíří mezi všemi segmenty rovnoměrně," vysvětlovala výzkumnice působící na Stanfordově univerzitě Reneé DiRestaová.

Otázkou však je, zda tyto statistiky má samotný Facebook. Podle deníku The New York Times (NYT) firma "ve skutečnosti nezná mnoho podrobností" o šíření dezinformací o koronaviru a vakcínách na svých platformách. List v této souvislosti popisuje loňskou schůzku, na níž údajně skupina datových analytiků žádala od manažerů Facebooku podporu ve snaze mapovat na stejnojmenné platformě dosah nedůvěryhodných příspěvků o covidu-19. "Vedoucí pracovníci nikdy prostředky nepřidělili a týmu nikdy nebylo řečeno proč," napsal NYT s odvoláním na dva nejmenované účastníky schůzky.

Dezinformace často šíří samotní uživatelé

Jak upozornily servery NPR a Poynter, dezinformace nešíří pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé. Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace týkající se koronaviru šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či Twitter. I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.

Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.

Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, a to klidně i několik milionů dolarů.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám