Záminka k jednání, nebo skutečný zájem? Pohled velmocí na ochranu klimatu se liší

Američané si přejí zapojení Moskvy při ochraně klimatu. Rusové ovšem nová jednání vnímají spíše jako prostor k otevření geopolitických otázek, klimatickou změnu navíc vidí i jako příležitost. Téma analyzoval Karel Svoboda.

Není to tak dávno, co zvláštní vyslanec amerického prezidenta Joea Bidena John Kerry přijel do Moskvy jednat o problémech klimatické změny se svými ruskými protějšky, jmenovitě s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Mise představovala svým způsobem potvrzení trendu, který nastolil předešlými jednáními Joe Biden.

Po striktně nesmlouvavém postoji Donalda Trumpa a jeho administrativy působí současný prezident výrazně přátelštěji vůči Moskvě, což ukázal už červnový summit dvou prezidentů v Ženevě. Byť skončil bez výraznějších dohod, jeho závěrem přeci jen bylo, že budou probíhat jednání v oblastech, ve kterých jsou obě země schopny se dohodnout. Ekologické problémy a problémy spojené s ochranou klimatu jsou z hlediska amerického prezidenta právě takovým tématem, proto také Johna Kerryho do Moskvy vyslal.

Z ruské strany byla ale návštěva chápána jako mnohem širší, tedy jako důkaz, že USA Rusko potřebují. Sergej Lavrov tak ve svých projevech mluvil o ruské ochotě spolupracovat ve vzájemně výhodné a rovnoprávné formě se Spojenými státy. Kerry se pak setkal v Moskvě jednak s představiteli ministerstva zahraničí, perličkou bylo i jednání se symbolem prohnilých devadesátých let a nyní zvláštním představitelem ruského prezidenta pro jednání s mezinárodními organizacemi Anatolijem Čubajsem.

Obecně lze říci, že zatímco Kerry přiletěl řešit klima a ruské zapojení do jeho ochrany, ruští představitelé vnímali klima spíše jako kontext a důraz amerického prezidenta na toto téma jako příležitost donutit USA k jednání. O něco později, během telefonického rozhovoru s prezidentem Putinem, jednal Kerry i o vlivu amerických sankcí na ruské klimatické závazky. Ruští představitelé sice rádi tvrdí, že jim sankce vůbec nevadí, ale je zřejmé, že pro ně představují limit.

Hra o vyjednávací pozici

Z ruské strany jde do značné míry o vyjednávací pozici, protože změny klimatu jsou i na ruském území poměrně patrné. Návštěva americké delegace se konala v době, kdy Moskvu postihla rekordně silná vedra. Následně pak propukly lesní požáry v jakutských lesích. Ty se v současné době již šíří i do dalších oblastí.

K těmto jevům, které by ještě leckdo mohl odbýt jako jednotlivé (lesní požáry nejsou zase nic tak zvláštního, ostatně propukly třeba i v roce 2010 v okolí Moskvy), se přidávají i dlouhodobé problémy. Nejviditelnějším z nich je situace v sibiřském městě Norilsku. K ekologickým problémům tohoto města (extrémní znečištění vzduchu a řek v důsledku těžby niklu a dalších surovin a s ní spojených havárií) se přidal ještě fakt, že město bylo postaveno na permafrostu, který ale v důsledku zvyšujících se teplot taje.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč vidí Moskva v klimatické změně příležitost?
  • Uškodí Rusku útlum používání fosilních paliv?
  • A co by přinesla důraznější legislativa?
sinfin.digital