Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

České startupy? Máme skvělé nápady, ale to je vše, říká ředitel CzechInvestu

Martin Vlnas
Martin Vlnas
24. 7. 2021
 7 766

Češi mají nejen šikovné ručičky, ale i hlavičky, říká v rozhovoru pro magazín FInmag ředitel agentury CzechInvest Patrik Reichl. Problém ale je, že to neumíme prodat.

České startupy? Máme skvělé nápady, ale to je vše, říká ředitel CzechInvestu
Zdroj: CzechInvest
Patrik Reichl, ředitel CzechInvestPatrik Reichl, ředitel CzechInvestPatrik Reichl, ředitel CzechInvestPatrik Reichl, ředitel CzechInvestPatrik Reichl, ředitel CzechInvestPatrik Reichl, ředitel CzechInvest
Další fotky
v galerii (7)

Posledních šestnáct let svého profesního života jste strávil v CzechInvestu. Není to o trochu víc, než doporučují příručky?
CzechInvest se za dobu, co tu jsem, neuvěřitelně proměnil a posunul směrem, který je mi blízký. Když jsem v roce 2005 nastupoval, orientovali jsme se primárně na příliv přímých zahraničních investic a přípravu velkých průmyslových zón. Tak zněla politická objednávka. Pak přišel vstup do Evropské unie a my začali administrovat evropské fondy. S tím souvisela spousta byrokratické práce. Sám jsem prošel desítky krabic dokumentů, počítal stránky a kontroloval formální požadavky. Postupně se ale začala víc a víc prosazovat jiná agenda a současně se měnila i náplň mojí práce. Rozhodně nemám pocit, že bych šestnáct let dělal to samé. To už bych tu dávno nebyl.

Jaká vládla v CzechInvestu nálada, když jste do agentury nastupoval?
Podobná jako ve společnosti. Chtěli jsme co nejrychleji dohnat vyspělé země, jenže jsme pořád stavěli jen chytřejší a chytřejší výrobní linky. Hejtmani a starostové, se kterými jsme řešili, kde je postavíme, zase toužili jen po tom, abychom právě tu jejich průmyslovou zónu obsadili jediným velkým investorem, který by jedním šmahem zastavěl celý prostor a zalepil tak díru na lokálním trhu práce. Pak se průmyslové parky otevřely, město mělo peníze a nízkou zaměstnanost, a přišla další fáze. Tu bych pracovně nazval už nám sem nikoho nevoďte.

Patrik Reichl

Patrik Reichl
CzechInvest

Narodil se v roce 1976. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a Brno International Business School. V CzechInvestu působí od roku 2005. Nejprve jako ředitel jeho jihomoravské kanceláře, později jako ředitel Divize regionů a mezi lety 2010 a 2012 jako náměstek generálního ředitele pro podporu podnikatelského prostředí. V roce 2014 se vrátil k činnosti ředitele jihomoravské kanceláře. Patrik Reichl je ženatý a má tři syny. Rád zahradničí a farmaří.

Zaměstnanců bylo najednou málo, museli se dovážet a lidé nebyli spokojení, protože města nestíhala s občanskou vybaveností nebo dopravní obslužností. A když přišla před třinácti lety ekonomická krize, koloběh začal znovu od začátku. Starostové, kteří místo diverzifikace průmyslového areálu mezi víc firem a odvětví vsadili na jediného hráče, ostrouhali. S odstupem času si ale myslím, že jsme na proměny nálad dokázali reagovat včas a chápali potřeby svých partnerů.

Co si pod tím můžu představit konkrétně?
Když se před lety uzavíraly uranové doly Dolní Rožínka v Bystřici nad Pernštejnem, ztratilo práci pět set zaměstnanců. My jsme v tu chvíli začali vysvětlovat tamním firmám, že mají v době ekonomické konjunktury ve svém okolí pět set technicky zdatných zaměstnanců zvyklých pracovat ve směnném provozu. Takový malý zlatý důl. A zadařilo se, většina lidí obratem přestoupila jinam, řada z nich navíc dostala výrazně vyšší platy. Vyhráli všichni…

Zmínil jste, že jsme toužili dohnat vyspělé země. Podařilo se?
Česká republika si špatně zvolila cestu, po níž chtěla západní svět doběhnout. Začali jsme velmi intenzivně technologicky inovovat, jenže jsme moderní technologie zaváděli jen do výroby. Vyspělé státy ale už tehdy od výroby ustupovaly a měnily strukturu své ekonomiky. Jejich sekundární sektor dnes tvoří deset až patnáct procent HDP, u nás jsme pořád na 37 procentech. Takže jsme sice Západ dohnali, ale jen když porovnáváte výrobní linky u nás a v Německu. My pořád klademe důraz na výrobu, rozvinuté ekonomiky od ní ale ustoupily a kladou mnohem větší důraz na služby, finance a vědu a vývoj.

Je sice pěkné, že navazujeme na českou průmyslovou tradici z dob rakousko-uherského mocnářství, jenže tehdy to bylo o trochu víc cool než dneska. Ale ať jen nekritizuji, covid nám ukázal, že je užitečné mít výrobní kapacity doma.

Malé podniky, které toužily dobýt svět, tu samozřejmě byly i v devadesátých letech, média a politici se ale zaměřovali hlavně na velké hráče.

Kdy jste si v CzechInvestu tenhle problém uvědomili a začali se víc zaměřovat na lákání investic do technologických center a projektů s vyšší přidanou hodnotou a zároveň podporovat vývoz českých nápadů do zahraničí?
Postupně v nás sílil pocit, že musíme vystoupit z bludného kruhu, že potřebujeme něco, čemu říkám konvergenční zkratka. Za třicet let jsme se německému HDP na osobu přiblížili jen o pět procent, parita kupní síly je navíc pořád poloviční. Takhle bychom je doháněli stovky let. Lámat se to začalo, když si potřebu přerodu českých nápadů a invence, které se hromadily nejen na vysokých a středních školách, v nové podniky začali uvědomovat i politici.

Kdy to bylo?
Zhruba před jedenácti lety s nástupem startupové scény, technologicky vyspělých malých firem s vysokým potenciálem. Velmi rychle jsme pro ně v CzechInvestu připravili akcelerační program a začali jim pomáhat udělat díru do světa.

Andrej Kiska mladší
Michael Tomeš

Lovec jednorožců Andrej Kiska mladší: máme se na co těšit

Loví ty správné příležitosti ve startupové džungli. Investorům fondu Credo Ventures tím zajišťuje zhodnocení jejich peněz. Ideální je, aby ulovil jednorožce. Tedy firmu s tržní hodnotou přes miliardu amerických dolarů. A na tomto poli se prý máme na co těšit, říká Andrej Kiska mladší.

Malé podniky, které toužily dobýt svět, tu samozřejmě byly i v devadesátých letech, média a politici se ale zaměřovali hlavně na velké hráče. První garážová generace podnikatelů přitom z gruntu nahrazovala státem řízenou centrálně plánovanou ekonomiku. Bez zásadnější pomoci od státu, bez investorů. Doslova na vlastní triko. Stát řešil velké firmy, armády, územní reformu, privatizaci.

V čem se podle vás liší dnešní startupová generace podnikatelů a průkopníci z devadesátých let?
Když někdo začal podnikat v devadesátých letech, měl v plánu vybudovat silnou firmu, postarat se sám o sebe a svou rodinu a úspěšně rozjeté podnikání pak předat svým dětem. Nikdo tehdy neřešil, jak během čtyř let podnikání rychle rozjet, vybudovat silnou značku a pak byznys prodat většímu hráči. Je zajímavé, jak se tyhle dvě skupiny v současnosti prolínají. Staří podnikatelé by rádi předali žezlo dětem, rádi by budovali staleté rodinné firmy, jenže jejich děti mají jiné plány a vedle nich tu vyrostla mladá generace podnikatelů čekajících, až jim přistane na stole lukrativní nabídka k prodeji.

Co je vám sympatičtější?
Každá doba má jiné hráče a jiná pravidla. Dnešní podnikatele baví rozjíždění byznysu. Touží najít díru na trhu a uspět. Jakmile přijde další fáze, když už mají skvělý produkt, který začíná generovat zisky, a všechno funguje, je nejvyšší čas z firmy vystoupit a začít vymýšlet další velkou věc.

Patrik Reichl, ředitel CzechInvestCzechInvest
Patrik Reichl, ředitel CzechInvestCzechInvest
Další obrázky v galerii (7)

Váš program CzechLink pomáhá propojovat investory se zavedenými podniky. Jsou vaši klienti právě podnikatelé z devadesátých let, kteří nenašli pochopení u svých dětí?
Ano. Takovým firmám se snažíme najít strategického investora, partnera, který bude podnikání dál rozvíjet. Jejich zakladatelé nechtějí, aby nový majitel vyházel jejich kolegy, známé a přátele, s nimiž strávili v jedné firmě posledních dvacet let.

Jak se hledá strategický sociálně zodpovědný investor?
Největší zájem o takové podniky mají investoři z ciziny, typicky z Číny. Proto je prověřování potenciálních partnerů poměrně obtížné. Navíc se nově musí v gesci ministerstva průmyslu a obchodu ověřovat, zda nejde o investici do kritické infrastruktury, aby nebyly ohroženy zájmy našeho státu.

Osobně vnímám CzechInvest jako nástroj pro prosazování hospodářské politiky České republiky. A abychom jako nástroj mohli fungovat, potřebujeme mít jasné zadání.

Jak vás takový partner přesvědčí, že získanou továrnu nerozloží do posledního šroubku a nepošle ji v kontejnerech do své domovské země?
Pokud se zrovna nejedná o atomovou elektrárnu, může být z pohledu kritické infrastruktury všechno v pořádku. Na nás je pak intenzivně komunikovat s investorem a zkoumat a posuzovat, jestli to, co nám píše, že by chtěl udělat, je opravdu to, co plánuje udělat.

Zmínil jste čínské investory. Jsme pro ně atraktivní?
V poslední době jsou mnohem aktivnější. Ostatně CzechInvest už má v zemi pět let své zastoupení. Investice, které procesujeme my, se rok od roku zvyšují, i když očekávání některých politiků stále nedosahují. V kontextu japonských a korejských investic a jejich úhrnného součtu jde ale pořád o malá čísla. Zvlášť, když je rozpočítáte na obyvatele nebo výkon ekonomiky. Pro Číňany je partner celá Evropa, my jsme v jejich očích jen malá zemička.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


V CzechInvestu jste zažil řadu premiérů a ministrů průmyslu a obchodu. Jak moc se vás dotýkají politická rozhodnutí?
Jsme příspěvková organizace spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, takže dotýkají. Já osobně vnímám CzechInvest jako nástroj pro prosazování hospodářské politiky České republiky. A abychom jako nástroj mohli fungovat, potřebujeme mít jasné zadání. Za některých ministrů jsme bojovali s tím, že jsme žádné takové zadání nedostali. Byli jsme nechtěný přívěšek zřízený ze zákona. Dnes je situace lepší. Ministr Havlíček má jasnou vizi, vytvořil inovační strategii České republiky, z níž jsme jasně pochopili, co máme dělat a kde můžeme pomoci. Na jejím základě jsme si napsali vlastní plán a vrhnuli se do podpory přímých investic a startupů. S ministerstvem jsme na stejné vlně.

Jak konkrétně mi, coby začínajícímu startupistovi s dobrým nápadem a nulovými zkušenostmi, dokážete pomoct? Poradíte mi, jaký segment mám disturbovat, vysvětlíte, co je to bootstrapping a jak správně škálovat produkt?
Češi mají nejen šikovné ručičky, ale i hlavičky. Máme skvělé nápady, jsme intuitivní a invenční, ale neumíme se prodat. Nedávno jsem se o tom bavil s holandským velvyslancem, který mi to potvrzoval. Oni mají opačný problém. Jsou to skvělí obchodníci prověření staletími, ale nápadů nemají zdaleka tolik jako my. Z toho, co jste mi o sobě řekl, to vypadá, že máte dobrý nápad a spoustu elánu, ale nic navíc. Tak nějak vypadá náš typický klient.

Co mi můžete nabídnout?
Než vás začneme učit, jak udělat díru do světa, proženeme vás expertním panelem, který musí potvrdit, zda je váš nápad opravdu tak skvělý, jak si myslíte. Pokud se shodneme, že ano, dostanete od nás mentora a začnete se učit, jak postavit funkční byznys, jak dělat marketing, jak má fungovat firma, jak být dobrý šéf, kde najít správné lidi do rychle rostoucí společnosti, co jim nabídnout a tak dále.

Spoustě podnikatelů pomůžeme projít údolím smrti a jejich byznys se opravdu rozletí. Samozřejmě to ale neplatí vždycky. Někomu během vzdělávání dojde, že podnikání není pro něj, jiný zase sezná, že se vydal slepou uličkou. Naštěstí u nás už neplatí stigma neúspěchu. Hodně lidí chápe, že neúspěch není ostuda, že začít znovu od nuly z vás nedělá horšího člověka. Právě naopak.

Kdybychom si kupovali podíly, mohli bychom získat víc peněz, ale stát na daních vydělává, i když v úspěšné firmě podíl nemá. Provoz investičního vehiklu by byl navíc drahý...

Vláda vám nedávno přiklepla rekordní sumu na projekt Technologické inkubace českých startupů. Během následujících sedmi let mezi ně rozdělíte miliardu korun. To je obrovská suma. K čemu ji použijete?
Zaměříme se na sedm klíčových oblastí: mobilitu budoucnosti, umělou inteligenci a IT, kreativní a kulturní průmysly, sem patří třeba hry a film, udržitelnost a ekoinovace, kosmické technologie nebo jadernou a částicovou fyziku. Původně jsme pracovali se šesti kategoriemi, ale v reakci na pandemii jsme přidali ještě jednu – chytrá řešení proti krizím.

Opět budeme spolupracovat s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) a navázali jsme spolupráci také s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN). Obě instituce dají podnikatelům v inkubátorech k dispozici své databáze duševního vlastnictví pro vývoj komerčních produktů. Třeba společnost InsightArt takhle pomocí patentu ESA rentgenuje umělecká díla a odhaluje padělky. V programu udržitelnost a ekoinovace chceme zase podporovat projekty, které monitorují klimatické změny nebo proti nim bojují – třeba firmy, které pomocí dronů monitorují vysychání půdy a pomáhají zemědělcům efektivně zavlažovat.

Na co se mám zaměřit, pokud bych chtěl dosáhnout na podporu v rámci Crisis Response HUBu?
Když jsme během prvních měsíců pandemie uspořádali heckaton Hack the Crisis, přihlásilo se nám víc než sto projektů. Od aplikací na zážitky pro důchodce přes cvičící aplikace a polní ventilátory až po samočisticí nanoroušky. A to mluvíme jen o dopadech pandemie. Přijít ale můžou i jiné krize, kybernetický útok na páteřní infrastrukturu, válečný konflikt… Tady je možnost uplatnění vašeho nápadu opravdu široká.

Poprvé v historii budete sami rozdělovat nejen rady, ale také peníze…
Každý projekt bude moci požádat až o pět milionů korun na dovyvinutí svého produktu. Takový projekt v České republice nikdy nebyl.

Co musím splnit, abych mohl o peníze zažádat?
V první fázi naší spolupráce budete dostávat klasický koučing a podnikatelský mentoring. Pokud naši odborníci vyhodnotí, že by vám peníze na dovyvinutí produktu opravdu mohly pomoci, poskytneme vám je formou grantu. Strukturu nákladů startupu v rámci těchto prostředků budou konzultovat odborníci a CzechInvest ji bude spolu se startupem nastavovat, takže se jedná o prostředky, které se vážou ke konkrétním účelům. Na vašem startupu bude potom povinnost prokázat, že jste ty peníze využili účelně.

Proč v Česku nemůže stát přímo nebo nepřímo majetkově vstupovat do startupů? Třeba ve Spojených státech je to běžné, v Asii také.
Chápu, že kdybychom si kupovali podíly, mohli bychom získat víc peněz, ale stát na daních vydělává, i když v úspěšné firmě podíl nemá. Provoz investičního vehiklu by byl navíc drahý, politicky velmi těžko prosaditelný a přímo bychom konkurovali soukromému sektoru. Současný stav je podle mého správný.

Úspěšní klienti našich startupových programů nám potvrzují, že by to bez naší pomoci nezvládli. A když ano, tak by jim cesta na vrchol trvala mnohem déle.

Jak jste připraveni mediálně přijmout neúspěch? Takové články nevyhnutelně přijdou.
Předpokládám, že i novináři chápou nebo se naučí chápat specifika startupového prostředí. Tedy především to, že ne každý dobrý záměr nakonec vyjde. S výběrem nám samozřejmě budou pomáhat externisté a odborníci.

Přece jen, devět z deseti startupů nevyjde…
U nás bude procento úspěšných určitě vyšší. Dostat se do výběru nebude snadné.

Podle jakých kritérií vyhodnocujete efektivitu své práce? Jak ministerstvo pozná, že to, co děláte, děláte dobře?
U zahraničních investic je to snazší. Řeší se velikost investice, počet nově vytvořených pracovních míst, vyhodnocujeme taky dopad na státní rozpočet a přínos danému regionu – jestli díky investici vznikne nová infrastruktura, jestli využívá prvků cirkulární ekonomiky, zda spolupracuje s místními školami.

U startupů to bude obtížnější…
U nich hodnotíme nárůst obratu, objem získaných investic, počet vytvořených pracovních míst nebo jestli se firmě podaří expanze do zahraničí… Klíčové ale je, zda jako nezávislý pozorovatel uznáte, že CzechInvest opravdu pomohl začínajícímu projektu postavit se na vlastní nohy, získat strategického investora a třeba zdesetinásobit obrat, nebo budete argumentovat, že by to přece zvládl i bez naší pomoci. Úspěšní klienti našich startupových programů nám ovšem potvrzují, že by to bez naší pomoci nezvládli. A když ano, tak by jim cesta na vrchol trvala mnohem déle. Některé nastartoval tříměsíční pobyt v akcelerátoru v San Francisku, díky němuž překopali celý svůj produkt a začali znovu, jiným pomohlo propojení s mentory, kteří je naučili podnikat.

Kdo jsou vaši mentoři a jak je motivujete, aby vám pomáhali?
Řada z nich se rekrutuje z první generace českých startupistů. Ti úspěšní už mají vyděláno, sami do startupů investují a rádi se dělí o své know-how. Radí, jak se správně dělá byznys development, pomáhají s hledáním strategických investorů a mnohem víc. Je to z jejich strany vlastně sociálně odpovědná aktivita. Horší to bylo před deseti lety, kdy jsme s podporou startupů začínali. Snažili jsme se oslovovat zahraniční experty nebo podnikatele z devadesátých let…

Patrik Reichl, ředitel CzechInvestCzechInvest
Patrik Reichl, ředitel CzechInvestCzechInvest
Další obrázky v galerii (7)

A co se týká motivace. Mám radost, že se nám mentoři často hlásí sami. Nic víc než malou odměnu, která jim pokryje náklady, jim nabídnout nemůžeme. Pro peníze to nedělají. A na těch, kteří to dělají jen pro peníze, se to brzy pozná a dokážeme se s nimi rychle rozloučit.

Kolik procent firem, které podpoříte, uspěje?
Z osmi set firem, které se historicky přihlásily do našich akceleračních programů, jsme podpořili čtvrtinu. Jestli byly nakonec úspěšné, vyhodnocujeme po pěti letech.

Nelákalo vás někdy do nějakého startupu vstoupit?
To nemůžu, ale hlavně nechci. Bral bych to jako zneužití své pozice a informací, k nimž mám přístup jen já.

Co byste vlastně dělal, kdybyste z CzechInvestu odešel? Neláká vás politika?
Velmi pravděpodobně bych pomáhal své manželce vybudovat větší zahradnickou firmu. Zahradničení a farmaření je moje druhá tvář. Pomáhám jak s motykou, tak s byznysplánem a fakturami.

Sehnal byste si do svého rodinného startupu investora a expandoval do zahraničí?
Nehledal bych ani investora, ani bych nežádal o státní dotace. Chtěl bych si celý byznys vybudovat sám s manželkou. Udržitelně a ekologicky, jsem totiž velký fanoušek Green Dealu. Věřím, že když člověk dělá dobrou práci, nepotřebuje utrácet spoustu peněz za marketing. Lidé si o vás řeknou.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
7
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Martin Vlnas

Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Rok studoval v Jižní Koreji. Během studia publikoval reportáže v Reflexu, Respektu nebo Týdnu, kariéru ale začal jako portýr. Od... Více

Související témata

CzechInvestinvesticepodpora podnikánístart-upstrategie
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo