NÁZOR: Rusko své imperiální ambice nikdy neopustí, kritizuje politolog

Zájmy obklopující Rusko rozdělují západní svět, domnívá se politolog Šarūnas Liekis z litevské Univerzity Vytautase Velkého. V komentáři pro server National Interest se kloní k názoru, že po ženevském pokusu Spojených států a Ruska dosáhnout konsensu skrze nejjednodušší otázky, bude o stabilní a předvídatelné vztahy s Moskvou usilovat i EU.

Komplexnější problémy

Ženevský summit cílil na stabilní strategický dialog, který by byl v budoucnu obezřetný, ale zároveň pevný, míní odborník. Dodává, že debaty mezi Washingtonem a Moskvou o lidských právech, demokracii a na pravidlech založeném mezinárodním řádu byly jen praktické a normativní.

"EU nevstoupila do žádné z těchto otázek," pokračuje Liekis. Upozorňuje však, že napětí mezi členy sedmadvacítky a Ruskem má komplexnější povahu, jelikož zahrnuje hraniční spory, historické nároky a zásadní nepoměr síly na východní hranici Unie.

Je proto jednoznačné, že trvalá, odhodlaná a konsistentní podpora EU a NATO svým východním členům má prioritní důležitost, deklaruje autor komentáře. Pokládá otázku, zda mohou být vztahy s Ruskem skutečně stabilní a předvídatelné, pokud Moskva využívá politiku kontroly a vlivu coby nástroje k budování svého mezinárodního statutu.

Ruské prosazování "národních zájmů" hodnotí politolog jako pouhé vykonstruované dilema strategické stability v Evropě, které lze dle moskevského narativu vyřešit jediným způsobem, a to uznáním ruské sféry vlivu a omezením přítomnosti NATO, Spojených států a nakonec i nezávislosti některých zemí EU.

"Rusko-ukrajinský konflikt z roku 2014 můžeme považovat za příležitost zaměřit se na způsoby uznání ruských zájmů a (ruského) postavení v zemím sousedících s Ruskem," pokračuje Liekis. Vyzdvihuje, že i díky tomu neexistuje realistická šance na dosažení konsensu mezi východními členy EU a Moskvou.

Jakékoliv potenciální posílení pobaltských států, Polska či Rumunska bude Ruskem vnímáno jako hrozba pro jeho nezávislost a blaho, varuje akademik. Deklaruje, že teze o nutnosti mezinárodně uznat ruské zájmy je silným tématem, které se vyskytuje v ruském zahraničněpolitickém narativu. Ten je zároveň důležitým zdrojem domácí legitimity aktuálního ruského režimu, upozorňuje politolog.

Liekis si pokládá dvě otázky: Může Rusko něco získat výměnou za přehodnocení svého agresivního postoje? A je představa budoucího a trvale demokratického Ruska, které opustilo svou imperiální politiku a své imperiální ambice, realistickou a přijatelnou možností z pohledu ruských politiků a ruské veřejnosti? Odpověď je podle autora komentáře v obou případech jednoznačně záporná.   

Symbolická hodnota

Pobaltské státu EU jsou samy o sobě extrémně zranitelné vůči ruské agresi, jelikož závisí na vnějších aktérech a počínají si systematicky neefektivně v regionální mocenské rovnici, míní odborník. Vyzdvihuje především nedostatečnou schopnost těchto a dalších východních členů Unie shromáždit v kritických časech zdroje.

"Říká se, že země je slabá, protože má silné sousedy a obráceně," pokračuje politolog. Sám vyzdvihuje, že síla konkrétní země vychází ze slabosti jejích sousedů, a konstatuje, že mimořádné vystavení pobaltských států ruským imperiálním machinacím má tedy výraznou symbolickou hodnotu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Rétorika celé EU a jejích jednotlivých členů vůči Rusku by se podle Liekise měla vyznačovat vyšší mírou soupeření, vymezování se a ekonomického egoismu. Výjimkou jsou pouze opatření, která by mohla zvýšit ruskou vojenskou hrozbu, míní odborník. Dodává, že v takových podmínkách je k udržení rovnováhy ve vztahu k Moskvě klíčová jednomyslná podpora EU a NATO, a to do chvíle, než pobaltské a východoevropské země nenaleznou lék na svou zakořeněnou vojenskou a ekonomickou slabost.   

Dokud bude Rusko odmítat uznat zahraničněpolitické volby svých sousedů a bude se uchylovat k mocenské politice zaměřené na prosazení vlastní vize světa, jeho evropští sousedé budou nadále vlažní vůči snaze EU pěstovat s Moskvou těsnější vztahy, naznačuje Liekis. Upozorňuje i na další riziko v podobě toho, že mnoho zemí na východě Evropy vnímá pokusy Německa a Francie o zlepšení vztahů s Ruskem za něco, co je izolované od globálního kontextu.

"Tyto pokusy jsou vnímány jako hra, která staví zájmy Německa, Francie a Ruska nad zájmy zemí ležících mezi nimi," vysvětluje politolog. Domnívá se, že velcí evropští hráči tento problém nikdy výrazně neřešili, tudíž vzniká dojem, že nadále rozhodují na základě vlastních zájmů a jdou proti hodnotám a normativním otázkám, které na svých bedrech nesou členové EU na ruské hranici.

Související

Více souvisejících

Rusko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Mléko

WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat

Ve velmi vysokých koncentracích byl virový kmen A ptačí chřipky H5N1 detekován v syrovém mléce infikovaných zvířat, informovala ve svém pátečním prohlášení Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatím není známo, jak dlouho může virus v mléce přežít, uvedla agentura AFP s odkazem na WHO.

včera

včera

včera

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

včera

včera

Anthony Blinken

USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli

Spojené státy v pátek na zasedání ministrů zahraničí seskupení G7 informovaly, že od Izraele dostaly "na poslední chvíli" informace o dronovém útoku v Íránu. Oznámil to v pátek italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se k tomu odmítl vyjádřit.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo zrušit svou účast na pondělním jednání o reformě důchodového systému na Pražském hradě. Důvodem bylo opakované prohlášení nejvyšších představitelů vlády, že reformu prosadí bez ohledu na stanovisko opozice. Prezident Petr Pavel vyjádřil zklamání nad postojem ANO a uvedl, že další rozhovory v současném formátu jsou bezpředmětné.

včera

Lidé volí ve volbách.

Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí

Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.

včera

včera

Bývalý americký prezident Donald Trump a jeho gesto na chodbě před soudní síní u Manhattanského trestního soudu v New Yorku (18. dubna 2024).

Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?

V soudním procesu s Donaldem Trumpem byla celá porota zkompletována, ale její výběr předcházely jisté obtíže. Dva z předchozích porotců byli nahrazeni. Jedna osoba byla omluvena, protože prozradila, že její osobní údaje byly zveřejněny. Druhý byl propuštěn kvůli obavám, že nebyl upřímný ve vyplněném dotazníku. Výsledkem je, že v porotě zasedne sedm mužů a pět žen. Případ sleduje zpravodajská služba PBS News.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat

Nejsilnější opoziční hnutí ANO se nehodlá zúčastnit dalšího jednání o důchodových změnách, které pořádá prezident Petr Pavel. V pátek o tom informovala Kancelář prezidenta republiky v tiskové zprávě. Hnutí expremiéra Andreje Babiše považuje jednání za bezpředmětné. 

včera

včera

včera

včera

CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje

Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy