Proč si založit na zahradě kompost?

Proč je tak užitečné mít vlastní kompost na zahradě a nebude nám tam příliš zapáchat? Budeme se o něj muset složitě starat? Odpovědi nejen na tyto otázky najdete v tomto článku.

Kompostování má u nás svou tradici a je to velmi efektivní způsob, jak získat kvalitní hnojivo pro naši zahradu a zároveň zredukovat bioodpad z domácnosti. Založit si na zahradě kompost nemusí být vůbec nic složitého.

Kam kompost umístit a jaký typ zvolit?

Nejdůležitější je stanovit si místo, kam kompost postavíte. Stanoviště by nemělo být vystavené přímému sluníčku, ale také na velmi větrném místě, odkud by nám kompost mohl poletovat po zahradě. Rovněž je dobré vybrat takové místo, které bude alespoň částečně chráněné proti hustému dešti.

Dalším důležitým faktorem je to, jak velký kompost vůbec chceme zakládat. Máme-li pouze malou zahrádku, není třeba budovat obrovský kompost ani kupovat žádný velký kompostér. Kompostéry se hodí jak pro větší, tak i pro menší zahrady, ale také například pro terasy nebo balkony. Je možné zakoupit plastové kompostéry o objemu zhruba od 270 litrů až do více než 1000 litrů. Pokud chceme zakládat velký kompost pro větší zahradu, kde využíváme nejen bioodpad z domácnosti, ale také máme spoustu kompostované trávy, listí, větví apod., nemusíme se vázat na kupované kompostéry, ale můžeme si postavit vlastní, například z desek a latí.

Vybíráme-li kompostér na zahradu, je potřeba myslet i na to, aby se ke kompostu dostaly žížaly, drobný hmyz a další půdní organismy, které pomáhají kompost rozkládat a provzdušňovat. Takže podložka kupovaného kompostéru by měla být propustná, z dobrého propustného materiálu.

U postaveného kompostéru si tuto vlastnost většinou velmi dobře zařídíme sami tím, že kompostu uděláme prázdné dno bez podložky. Kromě toho bychom neměli zapomenout ani na jednu pohyblivou stranu, tedy tu, kterou můžeme libovolně odstraňovat, pokud budeme kompost překopávat. Je to velmi praktické, když nemusíme vše přehazovat přes vysokou stěnu.

Jak kompost připravit?

Základní vrstvou kompostu je hrubý materiál, jako jsou kousky dřeva, větve apod., který pomůže oddělit kompost od země, aby se k půdním mikroorganismům, které pomáhají kompost rozkládat, dobře dostával kyslík. Na tuto základní vrstvu pak nanášíme střídavě vlhké a suché materiály, tedy zelené (obsahující dusík) a hnědé (obsahující uhlík) vrstvy.

Zelený materiál představují určitě posekaná tráva, ale také kuchyňský bioodpad (zbytky od zeleniny či ovoce a skořápky od vajec). Hnědý materiál je zastoupený listím, pilinami, slámou a také dřevěnými štěpkami atd. Mezi jednotlivé vrstvy ještě přisypáváme zeminu, do které lze přimíchat speciální urychlovač nebo aktivátor kompostu. Po založení kompostu je třeba jej během roku alespoň jednou či dvakrát překopat, aby se zrání humusu urychlilo a také pro kontrolu, že je humus dobře provzdušněn.

Co do kompostu patří a čemu se vyhnout?

Jak jsme již zmínili, do kompostu lze přidávat kromě posekané trávy také bioodpad z kuchyně. To však neznamená, že v něm může skončit všechno, co nám v kuchyni zbyde. Vhodné jsou určitě zbytky od zeleniny a ovoce, ale například citrusové kůry pouze v omezeném množství, a naopak do kompostu nepatří pecky z ovoce. Dále sem můžeme přidat odkvetlé květiny, čajové sáčky, kávovou sedlinu, popel ze dřeva a dobře rozložitelný papír (nikoli letáky nebo noviny). Rovněž například pokud chováte doma králíky nebo na zahradě slepice, kachny a další drobná hospodářská zvířata, můžete do kompostu přidat jejich trus.

Naopak do kompostu nepatří jakýkoli plevel nebo zbytky rostlin, které jsou napadené nějakými škůdci či chorobami, protože jejich spory by v kompostu zůstaly a dostaly by se s humusem opět na vaše záhony. Takové zbytky rovnou spalte nebo je vyhoďte do popelnice. Pro kompost nejsou vhodné ani natě z brambor, i když někteří zahrádkáři je bez obav přidávají. Absolutně do kompostu nepřidáváme zbytky z masa, kosti, tuky, ale ani nebiologický odpad, jako jsou zbytky stavebních materiálů, kameny, porcelán, sklo, kovy, plasty apod. Také sem nevyhazujeme trus od koček či psů ani žádné chemikálie.

Dejte pozor na vlhkost!

Kompost je třeba udržovat vlhký, aby mohly dobře fungovat procesy rozkládání materiálu na humus, nicméně nesmí být přemokřený, protože by materiál ztěžkl a začal by hnít nedostatkem kyslíku. Naopak v příliš suchém kompostu se kompostovací proces utlumuje a materiál se začne drolit.

Suchému kompostu můžeme pomoci přidáním čerstvého materiálu a také tím, že jej pokropíme (ideálně dešťovou vodou). Příliš mokrý kompost je třeba proházet, aby uvnitř trochu proschl, a také je vhodné do něj přisypat trochu suché zeminy nebo hnědý materiál (listí, slámu atd.). Před přemokřováním je dobré chránit kompost tím, že jej zastřešíme nebo v případě velkých dešťů alespoň dočasně zakryjeme.

Kdy lze kompost využít?

Při správné péči lze částečně vyzrálý kompost využít už po osmi až deseti týdnech, ale spíše je vhodný k mulčování. Pokud však budeme trpěliví a počkáme si tak sedm až deset měsíců, získáme kvalitní humus s vůní lesní půdy a krásnou plnou barvou, který bude skvělým pomocníkem pro naši zahradu.