Další souboj Muska a Bezose o zakázku. Raketa Falcon Heavy vynese sondu k měsíci Europa

Synchronní přistání boosterů na pevnině a 27 motorů Merlin v akci je hodně netradiční a zajímavá podívaná. Velmi zajímavá jsou ale také užitečná zatížení, která bude Falcon Heavy vynášet.

SpaceX uspěla v dalším výběrovém řízení. Raketa Falcon Heavy vynese v říjnu 2024 do vesmíru sondu Europa Clipper.  Falcon Heavy se od Země zatím odlepila třikrát. Poprvé se tak stalo v únoru 2018. Následovaly dva ostré starty pro zákazníky v dubnu a červnu 2019. Od té doby jsme start této „zesílené“ verze Falconu 9 neviděli.

Až pět startů v roce 2022

Podle aktuálních plánů má Falcon 9 odstartovat znovu v říjnu 2021. Do vesmíru vynese družici pro (téměř) nové Vesmírné síly amerického Ministerstva obrany.

V roce 2022 nás čeká až pět startů – dva v rámci zakázek obrany, dva s telekomunikačními družicemi a jeden pro NASA. Falcon Heavy vynese v létě 2022 sondu Psyche, která prozkoumá stejnojmennou železnou planetku. 

Půjde o první „heavy“ start SpaceX pro NASA, ale rozhodně ne o poslední. Na podzim roku 2023 má Falcon Hevy vynést lander Griffin od společnosti Astrobotic v rámci programu CLPS. Na jeho palubě bude rover VIPER, který si na Měsíci posvítí (doslova) na zásoby ledu v okolí pólu.

Exkluzivní zakázkou je vynesení dvou modulů pro stanici Gateway u Měsíce. Falcon Heavy vynese oba (pohonný modul PPE a obytný HALO) současně. Poté bude vynášet také lodě Dragon XL se zásobami pro stanici.

Nejnovější zakázkou je zmíněná šestitunová sonda Europa Clipper. Start je naplánován na říjen 2024 v rámci třítýdenního startovního okna. Sonda využije gravitační asistence Marsu v únoru 2025 a Země v prosinci 2026.)

V dubnu 2030 dorazí k Europě. Pod ledovou krustou Jupiterova měsíce se patrně nachází oceán kapalné vody, takže není překvapením, že tento Galileovský měsíc vědce velmi zajímá. 

Porazila SLS, Vulcan a vlastně i Bezose

NASA vybírala mezi Falcon Heavy a raketou Vulcan. Nosič od společnosti United Launch Alliance (ULA) ale zatím neodstartoval. Poprvé se tak stane v příštím roce. Naopak Falcon Heavy má 100 % úspěšnost, i když vydlážděnou zatím jen třemi starty.

První stupeň Vulcanu pohání dvojice metanových motorů BE-4, které Blue Origin kromě Vulcanu staví především pro svou raketu New Glenn.

Samotná historie nosiče sondy Europa Clipper je však zajímavější. Po řadu let se očekávalo, že sondu vynese nákladní (Cargo) verze rakety SLS, kterou NASA staví pro lunární program Artemis. Dokonce šlo o požadavek amerického Kongresu.

SLS ale zatím neletěla, ve výrobě jsou jen centrální stupně pro první dvě nebo tři mise Artemis a nákladní verze rakety je nejistá. Z původních plánů se tak začalo postupně couvat.

V prosinci 2020 byla NASA požádána, aby použila SLS ke startu mise Europa Clipper s podmínkou, že bude k dispozici centrální stupeň rakety a že analýzy torzního zatížení potvrdí, že je raketa pro sondu bezpečná. 

Předpokládá se, že nakonec nebyla splněna ani jedna z podmínek. V lednu 2021 bylo týmu mise oficiálně nařízeno, aby zastavil práce na zachování kompatibility se SLS a pokračoval v práci s tím, že sonda poletí na komerčním nosiči.

V titulku jsme psali, že šlo s trochou nadsázky o další souboj Muska a Bezose. S určitostí tomu tak bylo nepřímo – raketa Vulcan disponuje motory od Blue Origin, ale možná i přímo. Alespoň na začátku.

NASA totiž podle nasaspaceflight.com obdržela tři nabídky – od SpaceX, ULA a ještě jedné firmy. Nevíme, o koho šlo, ale počet současných a brzy dokončených raket, které dokáží splnit zadání mise, není nekonečný. Patrně šlo o zmíněnou raketu New Glenn od Blue Origin. Nakonec ale padly jen dva seriózní návrhy a NASA vybrala SpaceX.

U obou návrhů objevila NASA silné i slabé stránky. Falconu Heavy pomohla „letová historie“ ale také logická podobnost s Falconem 9, se kterou už NASA má zkušenosti.

Vulcanu naopak uškodilo především to, že nebylo zřejmé, zda firma stihne do roku 2023 připravit a letem prověřit blíže neupřesněnou modernizaci rakety, která je pro start sondy nutná.