Pandemie ji omezila, teď migrace do Evropy ožívá. Ve Středomoří přibývá tragických úmrtí

Pandemie proměnila i migrační vlny. Počty lidí připlouvající k evropským břehům se v první polovině minulého roku výrazně omezily, po rozvolnění opatření na hranicích se ale trend začal opět obracet. Statistiky z první poloviny letošního roku v porovnání s těmi loňskými výrazně poskočily, počet nových žadatelů o azyl narůstá a s tím přibývá i tragédií, které se ve Středozemním moři odehrávají.

Tento článek je více než rok starý.

Londýn/Paříž/Tripolis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příslušníci španělských bezpečnostních složek střeží pláž poblíž Ceuty

Příslušníci španělských bezpečnostních složek střeží pláž poblíž Ceuty | Foto: Jon Nazca | Zdroj: Reuters

Nejméně 57 mrtvých, z toho asi 20 žen a dvě děti. Tragédie, která se koncem minulého týdne odehrála u libyjských břehů, je smutnou připomínkou sílící migrace přes Středomoří moře.

‚Horší situace než v Morii.‘ Migranti na Lesbu žijí v podmáčených stanech, bez topení i teplé vody

Číst článek

Na palubě lodi byli lidé převážně z Nigérie, Ghany a Gambie, necelou dvacítku z nich se ale rybářům a libyjské pobřežní stráži podařilo zachránit.

Přeživší následně Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM) popsali, jak k nedělnímu neštěstí vlastně došlo. Po několika hodinách plavby přestal motor lodi se 75 migranty na palubě fungovat, vlny způsobené špatným počasím ale byly tak silné, že se plavidlo převrátilo.

S dalšími 57 mrtvými se tak opět zhoršila už tak velmi tragická bilance úmrtí těch, kteří se do Evropy vydávají. Podle Mezinárodní organizace pro migraci se počet běženců, kteří zahynuli na trase vedoucí přes centrální Středomoří, od začátku roku vyšplhal na 987 případů. To je čtyřikrát víc než za stejné období roku loňského, uvádí britský deník The Guardian.

„S tímto ztroskotáním se odhadovaný počet obětí v centrálním Středomoří blíží tisícovce, minulý rok to bylo 272. Už nesmíme váhat a udělat všechno pro to, abychom systém hlídek na moři posílili,“ vyzval po úmrtí 57 migrantů mluvčí IOM Flavio Di Giacomo.

Jak se situace u evropských břehů v porovnání s loňským rokem proměnila, ostatně ukazují i statistiky počtu utonulých platné pro celé Středomoří, tedy nejen pro centrální středomořskou trasu (vedoucí z Libye a Tuniska do Itálie a Maltu), ale také trasu západní (z Maroka do Španělska) a východní (z Turecka do Řecka). Zatímco loni ve Středozemním moři zahynulo zhruba 430 lidí, letos je to podle IOM už více než 1100.

Migrace a dopady pandemie

Na posun ve statistikách před nedávnem upozornila také Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Podle ní se počet nelegálních přechodů vnějších hranic EU během prvních šesti měsíců zvýšil na 61 tisíc případů, což je o 59 procent víc než před rokem.

Znásilňují, zabíjejí dobytek a ničí úrodu. Hladovění a sexuální útoky se v Tigraji stávají válečnou zbraní

Číst článek

„Tento významný nárůst lze přičíst nejrůznějším omezením pohybu, která státy v souvislosti s covidem v loňském roce zavedly. Největší nárůst se odehrál na trase vedoucí přes centrální Středomoří, kde pašerácké sítě z Libye a Tuniska obnovily své aktivity,“ vysvětlil Frontex ve své červencové zprávě.

Počet lidí připlouvajících k evropským břehům se výrazně zvýšil hlavně v květnu a následujících měsících, kdy se zlepšilo počasí. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky tak přes Středozemní moře letos doplulo do států Evropské unie přes 44 tisíc žadatelů o azyl.

Jak upozorňuje zpravodajský web Voice of America, kromě zrušení protikoronavirových opatření se na posílení migrace podepisují také další dopady pandemie, včetně zhoršení ekonomické a politické situace v řadě zemí subsaharské Afriky a Blízkého východu. I tyto okolnosti tak nutí stále větší počet lidí k tomu, aby se na nebezpečnou cestu do Evropy vydávali.

V porovnání s obdobím takzvané migrační krize, která byla na svém vrcholu v roce 2016, jsou ale současná čísla stále relativně nízká. Tehdy do Evropy dorazil více než jeden milion lidí během jediného roku a téma migrace vyvolávalo hluboké rozdělení Evropské unie, které se místy projevuje dodnes.

Stejně tak dodnes přetrvává i pokušení části politiků, kteří se i pět let po vrcholu tehdejší krize snaží z tématu migrace těžit. S blížícími se parlamentními volbami se to projevuje i v Česku, kde migrační tematiku - kromě premiéra Andreje Babiše (ANO) - oživují například také sociální demokraté. Jedním z posledních příkladů je předvolební plakát s titulkem „10 věcí, které zavinila ČSSD“, kde strana vedená ministrem vnitra Janem Hamáčkem tvrdí, že zastavila „vlnu uprchlíků mířících do ČR“.

Mučení v Libyi

Se zvyšujícím se počtem lidí mířících do Evropy roste také počet záchytů ze strany libyjské pobřežní stráže. Ten se v první polovině roku 2021 vyšplhal na 13 tisíc, uvádí statistika Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, podle kterého tak letošní počet záchytů už nyní převyšuje hodnoty uváděné za celý minulý rok.

Hladovění či bití. Amnesty International upozornila na zneužívání migrantů v záchytných táborech v Libyi

Číst článek

Lidé zachycení na moři pak míří zpátky do politicky nestabilní Libye, což lidskoprávní organizace včetně Amnesty International ostře kritizují. Výpovědi a svědectví těch, kteří libyjskými detenčními středisky v minulosti prošli, podle Amnesty International dokládají, že migrantům v Libyi hrozí mučení, zneužívání, znásilňování a nelidské zacházení. Proto se také velké množství migrantů vydává na cestu přes Středomoří moře opakovaně.

Jednou z nich je i 17letá Fatouma z Pobřeží slonoviny. V pouhých 13 letech ji doma provdali za muže, který ji bil a sexuálně zneužíval. Rozhodla se proto z domova utéct, skončila ale v libyjském detenčním centru, kde trpěla ona i její osmiměsíční syn. Své zkušenosti z místa nyní popsala novinářům serveru The Humanitarian.

„Umíral mi v náručí. V Libyi mu vězeňští dozorci odmítali dát jídlo, mléko i vodu. Mohl tam zemřít, chtěla jsem mu dát šanci žít,“ vysvětlila hlavní důvod, proč se rozhodla vydat na nebezpečnou cestu vstříc evropským břehům už potřetí.

Dvakrát byla zachycena pobřežní stráží a poslána zpátky do Libye, letos v květnu ale nasedla spolu s dalšími asi 90 lidmi na dřevěnou loď znovu, ta se ale o několik hodin později začala potápět. Do bezpečí se nakonec dostali díky pátrací operaci posádky z Sea-Eye 4, lodi provozované německou neziskovou organizací.

Migrace do Británie

Zvyšující se intenzita migrace nicméně není jen problém Středozemního moře. Větší počet lodí zaznamenávají také úřady Velké Británie, kam se snaží dostat lidé vyplouvající od francouzských břehů.

Přes křivdy a strach se jezídové vrací do Sindžáru. Život v táborech se kvůli covidu stává nesnesitelným

Číst článek

Podle úřadů už do Spojeného království letos doplulo přes 8900 migrantů, což je více než za celý loňský rok (8420), a podle očekávání bude číslo dál narůstat. Deník The Times o víkendu napsal, že do konce roku může počet lidí připlouvajících přes Lamanšský průliv stoupnout na zhruba 22 tisíc. Oproti loňsku by šlo o trojnásobek.

Prudký nárůst počtu migrantů, kteří se na riskantní plavbu přes průliv vydávají v malých lodích, podle deníku vzrostl i kvůli probíhající pandemii. Vzhledem k cestovním restrikcím se totiž pro utečence podstatně zúžily možnosti, jak se na britskou půdu dostat letecky, vlakem nebo silniční dopravou.

I v Lamanšském průlivu pomáhají migrantům v nouzi neziskové organizace. Tou hlavní je Royal National Lifeboat Institution (RNLI), která se v minulých dnech dostala pod palbu kritiky ze strany politika a jednoho z hlavních zastánců brexitu Nigela Farage. Ten organizaci obvinil, že provozuje „taxislužbu“ určenou pro migranty a napomáhá tak přistěhovalectví.

Ředitel Mark Dowie RNLI ale Farageovi a dalším kritikům přes deník The Guardian vzkázal, že se jeho organizace nemá za co omlouvat. Dělá totiž jednu velice důležitou věc – zachraňuje lidem životy.

„Lidem je zima, jsou hladoví, dehydratovaní a vyděšení. Jsou na lodi dlouhou dobu, nemají ponětí, kde vlastně jsou, mají mořskou nemoc… Vždy když k nějaké takové lodi míříme, nikdy nevíme, jestli budou všichni na živu,“ popisuje Dowie.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme