KOMENTÁŘ MARTINA HAŠKA | Proč to jenom ti sportovci dělají? Proč se tolik dřou? Tolik obětují? Teddy Riner měl v pátek velmi jednoduchou odpověď. Je to sen. Olympiáda je sen, pro který sportovci žijí. A tenhle legendární borec také řekl, že je nadšený ze svého bronzu. Protože dobře ví, že pro drtivou většinu sportovců je snem získat na Hrách jen jedinou medaili.
To jen tak na úvod pro srovnání. Protože Lukáš Krpálek má z olympiád dvě zlaté. Ze dvou olympijských her, které zcela unikátně dělí pět let. Už to samo o sobě je opravdový originál. Ale vyhrát každou tu zlatou v jiné váhovce?
Nelze najít dost chvalozpěvů. Krpálek je legendou světového juda a celého světového sportu. Je globálním hrdinou tokijských Her. Ale nejen to.
Je obrovským příkladem. Ukazuje obrovskou morální sílu a schopnost jít si za svým. Ukazuje to, co třeba mnohým šampionům chybí. Nezlomnou vůli, nezdolnou energii, kterou ze sebe dostane.
Ten poslední odstavec je z hlavy Michala Vachuna, viceprezidenta evropské unie juda. A řekl to moc pěkně, výstižně.
Šampion v judu totiž není jen souhrnem medailových čísel. Tenhle sport si zakládá na jistých pevně daných hodnotách. Především úctě a pokoře. Také přičinlivosti, vytrvalosti, odolnosti. Judo není jen sportem, nýbrž učením jemné cesty. Tak, jak základy jeho filozofie kdysi vytýčil profesor Jigoro Kano, který má ve slavné škole Kodokan, nedaleko od olympijské haly Budókan, svoji židli.
Paráda, Lukáši! Famózní judista Krpálek získal pro Česko už třetí zlato z Tokia!
Video se připravuje ...
Vyhrát za každou cenu se tady nenosí. Lukáš Krpálek zlato v Tokiu vyhrát chtěl. Ale toužil také potkat se s Teddy Rinerem, což by byla ta největší výzva. Hned po závodě litoval, že se mu nesplnilo jeho přání na vysněné finále s ním. Na tiskovce po závodě mu projevil vrcholnou úctu. Vyprávěl, jak mu fandil, když ho ještě obdivoval v nižší váze.
Krpálek je šampionem se vším všudy. Ve vítězství i v porážkách, kterých si zažil taky dost, ač se to v aktuální euforii zdá téměř neuvěřitelné. Jen před osmi měsíci těžko kousal zklamání z pražského mistrovství Evropy, na které se kvůli pandemickým omezením nemohl pořádně připravit.
Krpálek patří k fenoménům. Ale ani ti nemají tu svou výjimečnost jen tak. On sám se před pěti lety rozhodl, že půjde do tvrdého dobrodružství v těžké váze. Bylo před ním hodně otázek. Musel nabrat kila, ale neztratit výhodu své fyzické kondice. Musel se naučit čelit medvědí síle obrů.
Jistě, dokázal to. Stanovil si cíle a splnil si je. Vyhrál v „plusce“ mistrovství Evropy, světový šampionát i olympiádu. Ta medvědí síla si ale vybírá své na těle šampiona. Obouchaný je tak, že dokonce přemýšlí o tom, jestli se nevrátit zpátky do své bývalé váhy.
Jenomže si tak rád plní ty své sny. A je to jen několik hodin, co Teddy Riner zcela jasně prohlásil: Příště Paříž 2024. A Riner hubnout nebude, to je jisté.
Související články
