Ford Mustang je i nadále nejpopulárnějším sportovním autem na světě. Moc dobře se mu daří i v České republice. Za loňský rok si ho dle statistik SDA pořídilo 179 zákazníků, což je na daný segment opravdu skvělé číslo. Buďme k sobě ale upřímní, mustang není tak úplně sportovní auto. Však to má v názvu - GT (Grand Touring).
Teď ale Ford přišel s novou verzí, o které tvrdí nejenže je už skutečně sportovní, ale také že dokonce patří i na závodní okruhy. Je navíc určený pro nás, pro mrštnými předokolkami a čytřkolkami rozmazlené Evropany. Jmenuje se Mach 1, čímž odkazuje na dlouhotrvající rodokmen ostrých mustangů, a teď dorazil do Česka.
Aby nám české zastoupení Fordu ukázalo, že to všechno není jen jeden velký špás, pozvalo nás na Autodrom Sosnová. Hned zkraje vám ale zkazím náladu, protože jestli se po přečtení následujících odstavců vrhnete k nejbližšímu dealerovi Fordu, čeká vás studená sprcha. Prvních 30 kousků určených pro Českou republiku bylo hned fuč.
Bylo to tak rychle, že si český Ford musel na naši novinářskou prezentaci půjčit čtyři auta od německých kolegů. A vyhlídky do budoucna? Další objednávky by mohly proběhnout zkraje příštího roku, ale i tak si budete muset držet palce, aby vám to vyšlo. Některým zákazníkům prostě stačí výčet použité techniky a neváhají.
Ford Mustang Mach 1 je hybrid mezi evropskými a americkými verzemi, vybroušený k precizním jízdním vlastnostem a zabalený do kabátu s retro detaily, kterých si ale všimne asi jen opravdový fanda. Třeba dvou otvorů v přední masce, kde měl původní Mach 1 z roku 1969 světlomety. Zde světlomety nejsou, jen zaslepené díry. A pak kapota. Tu měl původní vůz černou, zde je jen černý pruh. Prostě prkotiny, ale potěší přední lízátko pro více přítlaku.
Kdo ale sáhne po šedé barvě Fighter Jet s černo-oranžovými polepy a oranžovými brzdovými třmeny, bude mít moc pěkné auto. Ze všech čtyř kusů na place byl jednoznačně nejpřitažlivějším. Interiéru dominuje černá barva, kterou rozbíjí kontrastní doplňky a dekory z tmavého broušeného hliníku. Vzpomínkou na edici Bullitt, kterou Mach 1 na našem trhu nahrazuje, je perfektní řadicí páka s kulatou hlavicí. Moc aut už to tak nemá.
No a jak je to tedy s tou technikou? Ford uvádí, že Mach 1 má v sobě komponenty z modelů Bullitt, GT Performance Package, Shelby GT350 a Shelby GT500. Konkrétně to znamená, že si Mach 1 přebral motor z Bullitta, ale osadil jej sáním vzduchu z GT350. Z GT350 pak pochází i šestistupňová manuální převodovka Tremec s funkcí automatických meziplynů, chladič motorového oleje a samostatný okruh pro chlazení oleje převodovky.
Nápravnice a některé komponenty zavěšení jsou mixem dílů z GT350 a GT500. Pro kontakt se zemí se doporučují a standardně dodávají pneumatiky Michelin Pilot Sport 4. Standardně dodávaný je i adaptivní podvozek MagneRide, za který se u verze GT připlácí 53.000 korun. Je ovšem zcela jinak kalibrovaný, stejně jako elektrický posilovač řízení.
Na papíře oproti klasickému GT to samozřejmě tak super nevypadá. Mach 1 produkuje výkon 460 koní při 7000 otáčkách za minutu a točivý moment 529 N.m při 4900 otáčkách. Oproti standardnímu GT si tedy polepšil jen o 11 koní, zatímco maximum točivého momentu zůstalo stejné, a ještě k tomu je položené o 300 otáček výš. První jízda ale rázem odhalí, v čem tkví ten rozdíl 300 tisíc korun.
Pokračování 2 / 2
Kdo jsi a co jsi udělal s Mustangem?
Polemizovat nad tím, co asi tak budeme dělat na mrňavé Sosnové s Fordem Mustang, který zde působí jako dětské odrážedlo na autodráze Carrera, jsme vlastně ani nestihli, protože se sám přihlásil o klid, když první novinář stiskl startovací tlačítko. Osmiválec Coyote má prostě nezaměnitelný zvuk.
Koncovky výfuku u Machu 1 jsou ale mnohem lepší než u standardního GT, protože zatímco klasická verze vyloženě řve, tak novinka je subtilnější a více si vychutnáte všechny tóny. Při první jízdě jsem měl štěstí na kousek s příplatkovými sedačkami Recaro za 48.000 Kč. Je až s podivem, že se nedávají do standardní výbavy, když standardní sedadla GT jsou opakem bočního vedení.
Jinak uvnitř není co zkoumat, takže už jen sešlápnout tuhou spojku, zařadit s božsky kulatou hlavicí řadicí páky jedničku a zase jednou okusit Ameriku, tentokrát ale trochu jinak. Bylo nám samozřejmě doporučeno jezdit po Sosnové v režimu Závodní trať, ale kontrolu trakce jsme se měli pro jistotu nechat zapnutou.
Protože bylo moje první seznámení s tímto autem rovnou na cílové rovince okruhu v závodním režimu, nebylo moc času na oťukávání a čekal jsem, že budu jízdní dojmy během šesti kol (dvě zahřívací, tři ostrá, jedno chladící) vyloženě hltat. Mustang Mach 1 se ale ukázal jako přívětivé a pohodové auto.
Podvozek je i v nejostřejším režimu nečekaně komfortní, upřímně jsem v tomto směru čekal větší rozdíl v naladění oproti GT směrem ke skákavější jízdě. Podvozek Machu 1 není tvrdý, je jen velmi, velmi tuhý a cítíte se v něm jistí. Plynový pedál reaguje brilantně a účinek brzd se zase skvěle dávkuje, jen by ho mohlo být při tlačení na pilu ještě o trochu více.
Pedály a hlavice řadicí páky vyžadují pro manipulaci trochu síly, jdou ztuha. Zato volant jde zlehka a přesně se s ním vede přední náprava po trati. Takhle dobré řízení jsem u auta z Ameriky ještě neviděl. Auto má ale přece jenom s okruhem trochu problém. Je pro něj spíš hřištěm než seriózní dráhou, kde by ukázal všechno, co v něm je.
Celé jízdy po okruhu spočívaly v protahování dlouhé dvojky, s občasným zařazením trojky ke konci cílové rovinky a „tam vzadu, kde je ta dlouhá rovinka“. Za ostrými zatáčkami na dvojku má Mach 1 tendenci vybočit zádí (kterému osmiválci s pohonem zadních kol by se nechtělo). Kontrola trakce to hlídá, ale v závodním režimu je benevolentnější, takže nechává řidiče lehce driftovat.
Ve výsledku to ale bylo skvělé. Na cílové rovince nechat rozeřvat motor a užívat si, jak se jeho ryk odráží od bariéry vpravo. Pak jít tvrdě na brzdy, kdy se auto ani nepohne a drží stále přímý směr, podřadit na dvojku, stočit dlouhou kapotu ladným pohybem na volantu, pomalu přidávat a za apexem to hulvátsky sešlápnout až na zem. Nechat dvojku přořvat, zase na brzdy a do krásného esíčka, kde si můžete snadno pohrávat s přenosem hmotnosti. Následuje sprint s táhlejší zatáčkou (to je tam, jak se řadí trojka) a pak dvě levé zatáčky do cíle. A takhle třikrát.
Ve Fordu Mustang Mach 1 je to celé otázkou necelých pěti minut, ale už na první dojem je jasné, že tohle auto nikdo při vývoji nebral na lehkou váhu. Ve výsledku jsme se ale jenom přesvědčili, že ve Fordu nekecali a naštveme vás tím, že je aktuálně vyprodáno. Pokud vás tedy na Fordu Mustang štve jeho trochu humpolácké chování a vyžadujete více přesnosti, už není nutné jít k evropské či japonské konkurenci.
Stroj s nepřeplňovaným osmiválcovým motorem, manuálem a pohonem zadních kol můžete teď koupit i jako sportovní auto. Bez blbostí, prostě jenom sílu, kterou můžete stisknutím dvou tlačítek vzít plně do svých rukou a zjistit, jestli na to máte. Je to akčnější, hbitější a ve všech ohledech řidičtější auto. Zároveň ale i komfortní. Vyloženě okruhové nářadí to však není - pořád je třeba dost těžký. Ale cítí se tam mnohem lépe.