Škoda nyní vyrábí již čtvrtou generaci modelu, která měla, stejně jako před čtvrtstoletím první novodobá Octavia, světovou premiéru v Praze, 11. listopadu 2019 (jak představení probíhalo, sledujte zde).
Octavia byla v polovině devadesátých let prvním modelem značky, který využil strategii sdílených společných modulů (platforem) koncernu Volkswagen. Nová škodovka byla jednou z prvních, která ideu mohutně prosazovanou tehdejším vládcem koncernu Ferdinandem Piëchem uvedla naplno do praxe. Strategie společného technického základu rozmanitých modelů různých značek dnes koncern uplatňuje v maximální míře, v budoucnosti dokonce počítá s jedinou modulární platformou pro všechny chystané vozy (bateriové). Více čtěte zde.
Octavia dorazila před čtvrtstoletím na zcela nové platformě PQ34 jen chvíli po Audi A3 a dokonce rok před jeho výsostí VW Golf. Motory, převodovky a některé další skupiny, třeba sedadla, byly shodné s koncernovými sourozenci. To byla pro pocit škodováků, kteří byli v koncernu VW tehdy nováčky, velká morální vzpruha. Automobilka, která do té doby vyráběla Felicii na technickém základu modelu Favorit z poloviny osmdesátých let, se tak chlubila nejmodernější špičkovou technikou. Pro jméno nové škodovky sáhli mladoboleslavští do minulosti, Octavia byl úspěšný model automobilky z let 1959 až 1964.
Poprvé v historii Škody pracovali konstruktéři s technologií CAD (Computer Aided Design; konstruování s počítačovou podporou).
Práce na vývoji nového modelu začaly v roce 1992, o rok později bylo rozhodnuto, že vůz bude postaven na nové koncernové platformě určené pro čtvrtou generaci Volkswagenu Golf a také Audi A3. První prototypy Octavie se začaly zkoušet v roce 1994. Za designem vozu stál belgický designér Luc Donckerwolke, který se později podepsal například pod vzhled supersportů Lamborghini Murciélago a Gallardo.
Důraz se kladl také na aktivní i pasivní bezpečnost. Přední airbagy byly doplněny bočními vaky, do té doby známými prakticky jen z vozů vyšších tříd. Poprvé se tu uplatnily trubkové výztuhy prahů dveří a Anti-lock Braking System (ABS), který zabraňuje zablokování kol při intenzivním brzdění.
Novou Octavii veřejnosti poprvé představili 1. září 1996 na pražském Staroměstském náměstí. Křtil ji tehdejší premiér Václav Klaus společně s Ludvíkem Kalmou, mužem, který po převzetí automobilky koncernem Volkswagen stavěl Škodu na nohy. V neděli 24. listopadu 1996 Kalma při dopravní nehodě právě za volantem octavie přišel o život. Víc čtěte zde.
V úterý 3. září 1996 se rozeběhla sériová výroba. Pásku nové části mladoboleslavské továrny, vybudované nákladem 11 miliard korun, přestřihl tehdejší český prezident Václav Havel. Tovární hala dávala k dispozici 32 000 m² výrobních, 2 500 m² kancelářských a týmových a 3 000 m² sociálních ploch. Bohatě prosklená stavba podle návrhu mnichovského ateliéru Günthera Henna umožnila modulární výrobu: na lince se kompletovaly subdodavateli již předpřipravené podskupiny a komplety jako třeba motory nebo sedadla, operativně dodávané v efektivním systému just-in-time.
Linka už neměla obvyklou podobu, kdy skelety karoserie putují halou podvěšené na dopravnících. Nově popojížděly na výškově nastavitelné montážní desce, takže jednotlivé montážní úkony mohly být prováděny v ergonomicky výhodnější poloze. Eliminovala se práce nad hlavou a v podobně namáhavých pozicích, zaměstnanci navíc mohli na plošinu vstoupit a komponenty jim tak „neujížděly pod rukama“.
Oblíbený kombíkV září 1997 vzbudila na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem pozornost prostorná Octavia Combi. Bok karoserie, formovaný z hlubokotažného plechu v jednom celku, vyžadoval instalaci dosud největšího lisovacího zařízení v podniku. Jen příslušná raznice vážila úctyhodných 63 tun, přitom se pracovalo s přesností na desetinu milimetru. Frankfurtský koncept se příliš nelišil od podoby, která se v únoru 1998 dostala do sériové výroby. První zákazníci si novinku převzali v květnu 1998. Rozvor 2 512 mm odpovídal liftbacku, kombi bylo o šest milimetrů delší, o 26 mm vyšší a – podle provedení – o 15 až 30 kg těžší. Elegantně tvarovaná záď skýtala spoustu místa pro zavazadla, konkrétně 548 až 1 512 litrů. Podíl kombi karoserií na celkových prodejích řady Octavia vystoupal do roku 2001 z 15 na 40,5 %. Obrovský zájem zákazníků vedl v říjnu 1998 ke spuštění nové linky na její montáž v závodě Vrchlabí. |
V prvním roce výroby tu z linky sjížděly octavie se dvěma benzinovými čtyřválci a jedním turbodieselem. Základ tvořil motor 1.6 MPI/55 kW, pro náročnější měla Škoda připraven motor 1.8 20 V/92 kW s pěti ventily v každém ze čtyř válců. Moderní turbodiesel s přímým vstřikováním 1.9 TDI/66 kW lákal působivým zátahem od nízkých otáček i normovanou spotřebou pouhých 5,1 litru nafty na 100 km. Paleta motorů se postupně rozšířila, například o agregáty 1.8 20 V Turbo/110 kW nebo atmosféricky plněný diesel 1.9 SDI/50 kW.
Škoda s octavií hned po uvedení na trh slavila velký úspěch. Proslulejším značkám koncernu VW i dalších renomovaných výrobců dokázala konkurovat jak kvalitou, důrazem na bezpečnost a řadou moderních řešení, tak, zvláště na západoevropských trzích, cenou. Úspěch vozu výrazně napomohl rozvoji automobilky, která je již řadu let největším výrobním průmyslovým podnikem a exportérem v Česku.
První generace modelu Octavia byla v době představení největším modelem značky. Díky tomu dokázala firma oslovit širší skupinu zákazníků. Nabídla také varianty 4x4 a RS.
S délkou 4,51 metru se v rámci koncernu VW zařadila zhruba mezi typy Volkswageny Vento a Passat. Cena modelu začínala na 335 700 korun (tehdy asi 34 průměrných měsíčních platů v Česku). První octavie vznikaly v karosářské verzi liftback, od roku 1998 i jako kombi. Obě karosářské verze zákazníky oslovily také objemem zavazadlového prostoru, kterým se zařadily na evropskou špičku ve své třídě. Řidiči si také chválili jízdní vlastnosti vozu či úsporné vznětové motory, vytýkán byl omezený prostor na zadních sedadlech daný krátkým rozvorem.
První generace „oktávek“ se vyráběla do listopadu 2010, přičemž v modelovém roce 2001 prošla úpravou. Za čtrnáct let bylo smontováno přes 1,4 milionu kusů první generace vozu, z toho více než 470 000 ve verzi kombi.
RSoV roce 2001 se k zákazníkům dostala dynamická verze Octavia RS. Poháněl ji zážehový turbomotor 1,8 l/132 kW, umožňující liftbacku zrychlit z 0 na 100 km/hod za 7,9 sekundy a dosáhnout rychlosti 235 km/hod. Nechyběly kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, v interiéru atraktivní sportovní sedadla a volant, kontaktní plochy pedálů z nerezavějící oceli a další doplňky. Dynamický charakter vozu zdůraznila také čtveřice nabízených barev: červená Rallye, stříbrná diamantová metalíza, magická černá a žlutá Lemon. Jak Octavia RS první generace jezdí čtěte zde. |
Doba elektrická
Symbolicky, také 1. září v Praze, představila Škoda v loňském roce SUV Enyaq. Automobilka s ním zavelela k ofenzívě čistě elektrických modelů, které mají v následujících letech v nabídce koncernu VW převážit. Bateriové SUV s dojezdem až 535 kilometrů je v současnosti nejprodávanějším elektromobilem v České republice.
„Představením vozu Enyaq iV vstupuje Škoda Auto do nové éry. Je to první čistě elektrický vůz Škoda na bázi modulární platformy pro elektromobily. Díky dlouhému dojezdu, krátkým nabíjecím časům, snadnému ovládání a dostupným cenám nabízí vůz Simply Clever elektromobilitu,“ uvedl při prezentaci nového vozu předseda představenstva automobilky Thomas Schäfer. Dnes automobilka na Enyaq klade obrovský důraz. Předák škodováckých odborů Jaroslav Povšík dokonce prohlásil, že v aktuální situaci, kdy je nedostatek komponent pro výrobu, je Enyaq upřednostňován právě před Octavií. „Obětováváme ji kvůli ostatním modelům, které musíme preferovat. Potřebujeme dostat na trh především Enyaq,“ uvedl (čtěte víc).
Automobilka Škoda Auto podle nové firemní strategie plánuje do roku 2030 zvýšit podíl elektromobilů na celkovém prodeji v Evropě na 50 až 70 procent ze současných méně než pěti procent. Kvůli tomu chystá nejméně tři další čistě elektrické modely, které budou cenou i velikostí pod modelem Enyaq iV (víc čtěte zde). Podle nejnovějších neoficiálních informací má značka také převzít zodpovědnost za vývoj malých elektrických modelů pro celý koncern VW.
Zprávu německých medií cituje magazín Autoweek. „Vedení koncernu Volkswagen rozhodlo přenést odpovědnost za vývoj malých elektromobilů ID.1 a ID.2 na společnost Škoda Auto. Doposud byla za jejich vývoj odpovědná španělská dceřiná společnost Seat.“
Čtyři pokračování Octavie
Jedním z hlavních pilířů značky ovšem je a dlouho bude Octavia. Druhá generace byla na trh uvedena v roce 2004, na sklonku roku 2008 prošla modernizací. První generace byla ovšem po představení svého následníka nadále vyráběna pod názvem Octavia Tour.
Druhé generace, která vynikala modernější technikou, rozsáhlejšími bezpečnostními prvky i robustnější karoserií, vzniklo kolem 2,6 milionu exemplářů (z toho 900 000 kombi) a Škodě se s ní povedla také expanze na asijský trh.
Výroba třetí generace začala v prosinci 2012, její vzhled byl navržen slovenským designérem Jozefem Kabaňem. Na podzim 2016 prošel vůz modernizací, kontroverze u motoristické veřejnosti vzbudilo rozdělení předních světlometů na pár na každé straně. Cena vozu začínala od 450 900 korun (asi 13 průměrných měsíčních platů v Česku) a dieselové a benzinové motory mají výkon od 85 do 180 kW. Celkem jich vzniklo přes 2,6 milionu kusů.
Současná, čtvrtá generace je proti předchůdci větší a má větší kufr, stojí na evoluci techniky předchůdkyně (platforma MQB). Vůz dostal přeplňované benzinové i naftové motory o objemu od 1,0 do 2,0 litru o výkonu až 204 koní. Nabídku doplňuje varianta s pohonem na zemní plyn (CNG), verze s plug-in hybridním pohonem a také takzvaný mild hybrid. A také nové asistenční systémy. Cena začíná na 494 900 korun, kombi o 40 000 výš.
Octavia byla ve specifikacích Kit Car a WRC nasazována také do automobilových soutěží. Na závodních okruzích v České republice i dalších zemích se jezdí pohárový závod Škoda Octavia Cup.
Kromě českých závodů sjíždějí octavie z výrobních linek také v Rusku, Číně, Kazachstánu, Indii, na Ukrajině či v Alžírsku. Na českém trhu je tento vůz dlouhodobě nejprodávanějším automobilem, v roce 2018 se u nás prodalo 25 834 octavií. Primát nejprodávanějšího vozu držela v loňském roce také v Estonsku, Polsku a Švýcarsku. Loni byla Octavia tradičně nejprodávanějším modelem Škody Auto. Dodala jich 257 400, což je meziroční pokles o 29,2 procenta. Firma však kvůli omezením spojeným s bojem proti koronaviru 39 dní v tuzemských závodech nevyráběla a omezený provoz měla i její prodejní síť.
Nejvíc je trojek, převažují kombíky7 milionů za čtvrt století Octavia je nejprodávanějším modelem Škody. V prodejích vede třetí ze čtyř generací octavie. Nejvíce se prodává černá, bílá, stříbrná a šedá barva a před liftbackem vede v oblíbenosti karosářské provedení combi. Zhruba 70 procent zákazníků tvoří firmy. Existují však i země, jako je například Itálie, kde převládá privátní segment nad fleetovým,“ uvedl mluvčí značky Zbyněk Straškraba. Zatím nejvíce se prodalo octavií třetí generace, a to zhruba 2,67 milionu. Následuje druhá generace s 2,6 miliony a první generace s 1,44 miliony kusy. U nejnovější čtvrté generace zatím automobilka vyrobila 240 000 vozů. Obecně se u octavií více prodává varianta combi. „U druhé generace, která naběhla v roce 2004, byly prodeje nejprve vyrovnané, koncem životního cyklu však verze combi převládla nad verzí liftback a od té doby již varianta combi v prodejích jasně dominuje,“ řekl Straškraba. V letošním prvním pololetí firma dodala zákazníkům 121 000 octavií, meziročně o 9,3 procenta více. |
