Na dřeň s Filipem o zjevení: Myslel jsem, že se to děje všem věřícím
Vědu a rozum vždycky považoval za důležité. Mladý informatik ale po jednom neobvyklém zážitku musel uznat, že Bůh je. O zjevení, o strachu, který při něm pocítil, ale i o důsledcích, které na Filipa Pražáka celá zkušenost měla, je tento nový díl pořadu Na dřeň.
Ke křesťanství přišel Filip náhodou – začal chodit se slečnou, která byla věřící. Aby porozuměl, čemu věří, začal chodit na Alfa kurzy: „Přesvědčily mě hlavně večeře,“ směje se mladý muž a pokračuje: „Chodíval jsem tam večer z volejbalu a byl jsem dost vyhládlý.“
Až na několik zajímavých přednášek na něj kurz nijak zvlášť nezapůsobil. „Často jsem si říkal – potřebuju nějaký důkaz, abych uvěřil,“ popisuje Filip. „Až tehdy mi došlo, že jsem si vlastně povídal s Bohem.“
Vše se změnilo na závěrečném víkendu na Vranově u Brna. Filip měl zjevení. Kdo konkrétně se mu ukázal? A co se stalo v jeho životě potom? I o tom bude dnešní rozhovor.
Filipův život od té doby nabral nový směr. O svém zážitku ale skoro nemluví: „Myslel jsem, že se to děje všem věřícím,“ říká Filip: „To mě potom známý vyvedl z míry, protože řekl – já na to čekám celý život a ono se nic neděje.“ Proč zrovna jemu se to stalo? A jaký je život mladého muže po konverzi? Co mu na katolické církvi vadí a co má naopak rád?
Rozhovor s Filipem Pražákem si nalaďte ve čtvrtek 2. září na Radiu Proglas a poté kdykoli v podcastových aplikacích.
Související články
Na dřeň o rozvodu s Jiřím Zajícem: Na manželství jsem outsider
Má za sebou bohaté životní zkušenosti jako pedagog, publicista a skaut. Za úspěchy ale mnohdy stojí i prohry. Za tu největší považuje Jiří Zajíc nepovedené manželství, které skončilo po pětadvaceti letech. V tu dobu již měli spolu s manželkou tři děti.
Kněží o smrti a umírání: U odchodu člověka v rodinném kruhu jsme střídavě plakali a smáli se
Když v křesťanství uvažujeme o smrti, co vlastně máme na mysli? Nejen o tom jsme v Dopoledni s Proglasem hovořili s P. Tomášem Holým, P. Pavlem Opatřilem a P. Štěpánem Trčkou.
Na dřeň s bývalým vězněm: První den na Mírově jsme si s klukama řekli „tak tady zhebnem”
František byl ve vězení dvakrát. Poprvé za mřížemi strávil 8 let, podruhé bezmála 10. Tato doba navždy poznamenala nejen jeho vlastní život, ale i životy jeho nejbližších. Sám říká, že padl na samé dno. Dnes má spokojenou rodinu, práci, která ho baví, a uvažuje o studiu teologie. Rozhovor o naleznutí Boha na místě, kde by ho málokdo čekal, o nejtěžších životních mometech a pádech, ale i o odpuštění a nových začátcích.
Na dřeň s Ivetou Hudákovou o zjevení: Vybrala si mě, i když jsem byla křehká a nedokonalá nádoba
V 11 letech se Ivetě a její kamarádce zjevila na slovenské hoře Zvir Panna Maria. Zjevení se opakovalo každý měsíc pět let – do roku 1995. Od té doby už život Ivety Hudákové nikdy nebyl stejný. O tom, co tato zkušenost a hlavně tlak veřejnosti v jejím životě změnil, ale hlavně o tom, co ji setkání s Marií naučilo, si s Ivetou Hudákovou povídá Alžběta Havlová.
Na dřeň s Laďkou Blažkovou: Nejsme ti, co nosí tepláky a slintaj si na triko. Krásná si připadám
Může si člověk připadat krásný a přitažlivý, i když jeho tělo vypadá od narození jinak než těla ostatních? A jak být v pohodě s tím, když člověk po třicítce ještě nemá životního partnera - a protože je na vozíku, znamená to, že zatím musí být závislý na pomoci rodičů nebo asistentů? Ladislava Blažková, mluvčí Ligy vozíčkářů, je na vozíku kvůli dětské mozkové obrně. Osobní rozhovor o životě ženy na vozíku s ní vede Alžběta Havlová.
Na dřeň se Stanislavem Balíkem: Není jedno, co si myslíme a jak žijeme
Vedoucí pozice mu dělají dobře, i když přiznává, že jsou občas svůdné. Důraz ve výchově studentů i mladých skautských vedoucích klade hlavně na laskavost a důslednost, snaží se u nich hledat nadšení a nadání, zároveň ale dodává, že za rozvoj svých hřiven je zodpovědný každý sám. O vedoucích pozicích, výchově i výzvách pro dnešní mladé lidi mluvíme v novém dílu pořadu Na dřeň se Stanislavem Balíkem.
Na dřeň s Bárou Hrzánovou: Bez víry není vnitřní svoboda
Herečku a zpěvačku Barboru Hrzánovou jsem poprvé viděla už jako malá na představení Hrdý Budžes, které se mi nikdy neomrzí. Po několika letech jsem se s ní setkala na demonstracích, kde mě zaujal její zápal pro spravedlnost a morálku. Ale taky mě překvapilo, že se jako herečka, zvyklá vystupovat před tisíci lidí, zdráhala na závěr protestu zazpívat českou státní hymnu. Nejsou to totiž jen noty a slova, jak sama říká. S vnitřní svobodou také úzce souvisí její cesta víry, která byla pestrá a nakonec ji dovedla zpět ke křesťanství.
Na dřeň s Veronikou Kamenskou: Už to nebyl život, ale snaha dožít se dalšího dne
Chtěla dobrovolně opustit tento svět. Vše se ale po čase obrátilo a dnes lidem v těžkých životních situacích sama pomáhá v rámci projektu Nepanikař. Co cítí člověk, který si chce vzít život? Dá se nějak předcházet tomu, aby to zašlo tak daleko? Nejen na tyto otázky odpovídala Veronika Kamenská v dalším díle pořadu Na dřeň s redaktorem Jaroslavem Tomášem.
Na dřeň s Michaelou o přímluvné modlitbě: Terapie má své limity, Bůh ne
Mít se rád, žít bez lží o sobě samém a zbavit se trápení i traumat, která v sobě nosíme. I toto může být výsledek přímluvné modlitby. Michaela se této modlitbě věnuje několik let, pomohla už desítkám lidí. O modlitbě, která může mít větší sílu, než si myslíme, o zázracích, které se během ní dějí, ale i o zlu, které občas může vylézt na povrch.
Na dřeň s Eliškou Podzimkovou: Dokresluju realitu, chybí mi v ní hravost
Elišku Podzimkovou jde jen těžko zařadit do nějaké pracovní škatulky. Obzvlášť, když se tomu sama vyhýbá. Já bych ji nejspíš označila jedním slovem: umělkyně. Je ilustrátorkou, grafičkou a fotografkou na volné noze. Ve svých devětadvaceti letech má za sebou už mnoho úspěchů a zážitků, ale také rakovinu, která jí byla diagnostikována v šestnácti letech.
