Šéfka Evropské komise von der Leyenová (62): Chci chránit klima i kvůli českému tornádu!

V Praze jste nedávno byla oznámit schválení národního plánu obnovy, kdy Česko získá ze společného rozpočtu Unie až 180 miliard korun. Dle kritiků ale nejde o žádnou „postcovidovou obnovu“, nýbrž o způsob, jak ovlivňovat ekonomické směřování Česka – viz podmínky, na co dané peníze mají jít s ohledem na priority komise, jako jsou digitalizace a ekologizace fungování státu. Není toto v zásadě pravda?

Je pravda, že rozpočet EU podporuje digitalizaci a ochranu klimatu – i díky obrovské investiční síle, kterou EU má. Ale na tom, že tohle jsou priority, se dohodlo všech 27 hlav států EU. Navíc je to směr, kterým jdou nejdůležitější světové ekonomiky. Česku to pomůže udržet si konkurenceschopnost i v budoucnu. Váš plán obnovy byl vypracován u vás doma, v Česku, aby co nejlépe hájil zájmy Čechů. A pomůže Česku růst. Česko se rozhodlo, že na opatření v oblasti klimatu vyčlení 42 % z peněz, které získá – to je víc, než je požadované minimum. To přinese tisíce nových pracovních míst, nižší spotřebu energie a lépe chráněnou přírodu. Jsem taky moc ráda, že se Češi rozhodli hodně investovat do lepší zdravotní péče, včetně prevence rakoviny.

Česká republika je jednou z nejprůmyslovějších zemí EU a důležitý je tady i automobilový průmysl. Jak chce Unie garantovat, že v rámci Zelené dohody pro Evropu nedojde k negativnímu ovlivnění ekonomické úrovně obyvatel Česka?

Rozpočet EU, zejména NextGeneration a Fond soudržnosti, je nastaven tak, aby Česku poskytl 927 miliard Kč. To pomůže udělat Česko silnější! Nezapomínejme, proč je potřeba jednat rychle: vždyť všude na světě jsou stále častější extrémní povětrnostní jevy – i smrtící tornádo v Česku, které zničilo 2000 domů. Je mi moc líto, že čeští občané i podniky byli tak zasaženi. Zejména chudší lidé, kteří si nemohou dovolit se přestěhovat, nebo vše znovu postavit. Evropa na této cestě pomáhá i Česku.

Rekordní pokuta pro WhattsApp v Irsku: 5,7 miliardy korun za špatné nakládání s daty

Evropa vede v ochraně klimatu

Jaké pak bude saldo pro celou Unii, o níž se říká, že je zkostnatělá, přebyrokratizovaná a že i vzhledem k téhle strategii ji totálně převálcují giganti jako Čína?

EU je obrovská. Jsme největším jednotným trhem na světě. Máme obrovský celosvětový vliv, který by žádný členský stát sám neměl. A zbytek světa si stěžuje na fakt, že když neděláme nic proti globálnímu oteplování, tak stojí ještě víc!  To platí zejména pro Čínu. Jeden z největších čínských průmyslových regionů je v současné době zaplaven povodněmi. Lidé v metropolích mají dost toxického smogu. Čína chce také ochranu klimatu. Investuje obří částky například do elektromobilů. Evropa ale vede. Členské státy se vydaly směrem ke klimatické neutralitě, lidé podporují ekologickou transformaci. Vyvíjejí čisté nové technologie a výrobky. Je důležité, aby průkopnické technologie byly evropské. A aby je svět kupoval.

Vždy mě zarazí, když jsou čísla v projektech a plánech, které mají obrovskou moc se dotknout lidských životů, krásně kulatá a precizní. Na základě jakých analýz se v komisi stanovovalo, že bude Evropa klimaticky neutrální zrovna do roku 2050, nebo že do roku 2030 snížíme emise skleníkových plynů zrovna o 50 procent? A je to vůbec splnitelné?

Potřebujeme se posunout směrem k čistému a silnému hospodářství. Zkušenosti ukazují, že pokud si nestanovíme konkrétní cíl, kde se dá na konci změřit, zda jsme uspěli, tak se nic nehne. Tyto údaje jsou samozřejmě agregovány, ale vycházejí z důkladného posouzení vědců.  Zaměřili jsme se na všechna odvětví, abychom zjistili, jak rychle bychom mohli postupovat a rozsáhle posoudili dopady. Teprve na základě toho jsme pak navrhli zpřísnit cíl pro snížení emisí do roku 2030 alespoň na 55 %. S tím všechny členské státy souhlasily. Z našeho posouzení jasně vyplývá, že hospodářství a průmysl to dokážou zvládnout. A pokud se ostatní budou řídit naším vedením, bude svět schopen udržet oteplování pod 1,5 °C. Cíl pro rok 2030 je tedy ambiciózní, dosažitelný a prospěšný pro Evropu.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

„Ekologická transformace musí být sociálně spravedlivá“

Až nadejde rok 2035 a bude zakázáno prodávat nová auta se spalovacími motory, čím pak budou lidé jezdit, zejména ti, kteří mají podprůměrné až nižší příjmy?

Znečištěné ovzduší způsobí v Evropě každý rok 50 000 předčasných úmrtí. Přechod na čisté automobily nám všem uleví. S tím, jak na trh vstupuje více elektromobilů, se zlepší jejich kvalita a ceny klesnou stejně jako u všech jiných technologií. A EU přispěje k tomu, aby čistá doprava byla cenově dostupná pro všechny. Budeme investovat například do dobíjecích stanic – chceme, aby byly podél hlavních silnic každých 60 km. A ekologická transformace musí být férová a sociálně spravedlivá. Navrhujeme poskytnout odškodnění a podporu zranitelnějším občanům. Náš Sociální klimatický fond o objemu 72 miliard eur podpoří lidi s nízkými příjmy a usnadní investice do čistých technologií. Cílem je snížit účty domácnostem s nízkými příjmy a malým podnikům. Poskytne finanční podporu lidem v Česku třeba při pořizování systémů vytápění nebo chlazení s nulovými emisemi nebo při koupi čistšího automobilu.

Jste ve funkci šéfky Evropské komise necelé 2 roky, ale zažila jste v ní bezprecedentní situace, stačí zmínit koronavirus. Co vám tahle funkce dala, co vám vzala?

Máte pravdu, jsou to samé obří úkoly. Znamenají práci pochopitelně i o víkendech a svátcích. Během koronavirové krize i po nocích. Říkám »my«, protože jde o týmovou práci, včetně eurokomisařů. Strávili jsme hodiny i dny na telefonu, všechno probírali s členskými státy a přesvědčovali je, aby jednaly koordinovaně. A dokázali jsme to. EU a členské státy se během krize vzájemně podržely. Poté, kdy byly zprvu zablokované hranice, jsme obnovili jednotný trh. Naše očkovací kampaň je dnes úspěšná, jsme mezi světovými lídry a zároveň sdílíme polovinu naší produkce s dalšími zeměmi. Doufám, že se na nás bude vzpomínat jako na Evropskou komisi, která pomohla Evropě tuto krizi překonat a nasměrovala náš kontinent na správnou cestu směrem k zelené, digitální a zdravé budoucnosti. To je moje motivace pro každý další den.

Jaké to je být v téhle funkci ženou a hlavně matkou? Vy máte rodinu doopravdy rozsáhlou. Jak často ji můžete kvůli práci vídat?

Já žiji v Bruselu a mé děti (má 7 dětí, pozn. red.), které už nyní všechny odrostly, žijí na nejrůznějších místech. Stejně jako spousta dalších rodin v Evropě jsme byli během pandemie velmi dlouho odloučeni a loni jsme se viděli jen párkrát. Ale aspoň spolu můžeme skoro každý den mluvit, někdy máme videohovory i v noci po práci. Je to samozřejmě obtížné, ale není lepší inspirace a motivace než děti. To platí i pro tu Zelenou dohodu. Vždyť když se bavíme o roce 2050, mluvíme o tom, jak bude vypadat jejich svět a životní prostředí. Jestli se budou moci těšit ze zdravé a krásné přírody, jako tomu bylo v mém dětství. A myslím si, že mnoho rodičů v Česku cítí totéž co já.

Imunologové si lámou hlavu: Kolik potřebujete protilátek, abyste se ubránili covidu?

Co je Zelená dohoda pro Evropu?

Jde o sadu cílů a opatření, díky nimž mají být unijní státy energeticky čistší a samostatnější a přispět k tomu, aby se zpomalilo globální oteplování. Mimo jiné se v něm počítá, že se do roku 2050 dosáhne nulových čistých emisí skleníkových plynů. Nejpalčivějším bodem je omezení tradiční automobilové dopravy a přechod k autům poháněným elektřinou. Za uhlíkovou stopu mají důsledněji platit také všichni ostatní dopravci, což by mohlo zdražit vše od létání na dovolenou po zboží z dovozu.

Ursula von der Leyenová

• narodila se roku 1958 nedaleko Bruselu do rodiny úředníka Evropských společenství
• studovala ekonomii v Londýně, pak lékařství v Hannoveru
• vdala se za lékaře Heika von der Leyena a mají spolu 7 dětí, rodina dlouho žila v Americe, pak se vrátili do Německa a začala její politická kariéra
• za křesťanskodemokratickou unii (CDU) byla ministryní pro rodiny, ministryní práce i ministryní obrany v kabinetech Angely Merkelové
• od prosince 2019 je šéfkou Evropské komise, kde vystřídala Jeana-Claudea Junckera

Jak vznikal rozhovor

I kvůli pracovní zátěži jedné z nejvytíženějších političek na světě byla dohoda, že rozhovor bude veden písemně. Tým paní předsedkyně ale nakonec dal najevo, že nezodpoví jen tak něco – naše otázky týkající se odporu proti Unii, která je v zemích Visegrádské čtyřky občas hanlivě přirovnávána k předrevolučním institucím, anebo střetu zájmu českého premiéra Andreje Babiše, byly diplomaticky vyškrtnuty.