„Ať se Evropa vyznačuje solidaritou, která překračuje její hranice a která by ji mohla dostat do centra dějin. Skutečné bohatství spočívá v dělení se s těmi, co jsou kolem nás. To, co dáváme, je ve skutečnosti darem pro nás samotné. Bratrství potřebujeme, abychom mohli podporovat integraci, která se stává stále důležitější. Je to naléhavé nyní, kdy po pandemii očekáváme nový start ekonomiky,“ řekl v pondělí papež v projevu.
Dary pro papežeChléb, med, knihu, nabíjecí stanici na elektromobily i plicní ventilátor věnovala prezidentka Čaputová papeži Františkovi. Darovaný chléb v proutěném košíku, přikrytý paličkovanou krajkou, má být symbolem spojování. Už při příletu do Bratislavy papeže přivítali chlebem a solí. Podobně jako jiní státníci si František z Bratislavy odnese také med od včel ze zahrady prezidentského paláce. Čaputová věnovala papeži rovněž nabíjecí stanici, kterou bude moci Vatikán využít na nabíjení elektromobilů. Produkt slovenské produkce je vyroben částečně z recyklovaných materiálů. Kromě toho papež dostal knihu Restaurování od akademické malířky Márie Bidelnicové. Součástí její práce je obnova sakrálních památek. Projekt Vatikánu na podporu boje proti epidemii covidu v chudých zemích podpořila Čaputová darováním plicního ventilátoru slovenské výroby i dalšího zdravotnického materiálu. |
Dodal, že obnova není možná bez účasti mladé generace a že příliš mnoho Evropanů je ve stresu a bez naděje. Za důležitou označil František také spolupráci lidí a států.
„Vzájemně se potřebujeme. Nikdo se nemůže izolovat, ani jako jednotlivec ani jako národ. Nemá smysl stěžovat si na minulost. Je třeba si vyhrnout rukávy a společně budovat budoucnost,“ uvedl.
Hlava katolické církve v projevu v prezidentském paláci zmínila i boj proti korupci a prosazování zákonnosti, tedy témata, která za jeden z hlavních cílů stanovila nynější slovenská vládní koalice premiéra Eduarda Hegera.
Při setkání se zástupci židovské komunity v Bratislavě pak papež odsoudil antisemitismus a varoval před lhostejností a modlou moci a peněz.
Za druhé světové války byla tehdejší Slovenská republika spjata s nacistickým Německem. V projevu u památníku holokaustu papež varoval také před nástrahami současnosti, jakými jsou podle něj lhostejnost a modla moci a peněz.
„V šílenství nenávisti během druhé světové války bylo zabito více než sto tisíc slovenských Židů. (...) Jsme sjednoceni v odsouzení každého násilí, každé formy antisemitismu,“ uvedl papež na místě, kde v minulosti stála synagoga. V 60. letech minulého století ji však zbourali.
Podle papeže je dobré sdílet mezi křesťanskými a židovskými komunitami to, co je spojuje. „Vaše dějiny jsou i našimi dějinami, vaše bolesti jsou našimi bolestmi. Pro některé z vás je tento památník holokaustu jediným místem, kde můžete uctít památku vašich drahých,“ řekl papež.
Před hrozbou antisemitismu varoval František už o víkendu v Budapešti, kam zavítal před příjezdem na Slovensko. Papežovu návštěvu památníku holokaustu ocenil předseda Ústředního svazu židovských náboženských obcí na Slovensku Richard Duda.
„Pro židovskou komunitu na Slovensku je toto zlomová, historická chvíle, protože vaše kroky jako pontifika vedou na místo vzpomínky na zmařené životy tisícovek členů naší komunity. Na chyby minulosti nesmíme zapomenout, aby se už nikdy nezopakovaly,“ řekl Duda v projevu. Společně s papežem zapálil u památníku svíčky.
Minulý týden se na stejném místě konala pietní vzpomínka u příležitosti 80. výročí přijetí protižidovských opatření na Slovensku. Na základě takzvaného židovského kodexu z roku 1941 byla židům za války například odebrána většina politických práv nebo dále omezena jejich vlastnická práva a svoboda pohybu. Tento krok předcházel deportacím asi 70 tisíc židů z tehdejšího Slovenska do koncentračních táborů. Nynější kabinet premiéra Eduarda Hegera se za schválení židovského kodexu omluvil.
Představitelé katolické církve na Slovensku v minulosti opakovaně odsoudili holokaust a vyjádřili lítost nad tím, že se této tragédii za války nepodařilo zabránit. Veřejně a přímo však nekritizovali prezidenta tehdejší Slovenské republiky, katolického kněze Jozefa Tisa, který byl po válce za vlastizradu odsouzen k trestu smrti.
Hledejme porozumění, řekla Čaputová
Prezidentka Čaputová v pondělí vystoupila se svým projevem před proslovem papeže. Poukázala při tom na potřebu smířlivého řešení problémů. „Klidný tón, porozumění a pochopení jsou stále více považovány za projev slabosti. Výsledkem každé naší snahy, společenské diskuse či politické soutěže nesmí být vítězství a porážka, ale pochopení a nalezení porozumění,“ řekla.
Jediným způsobem zvládnutí krizí je podle ní spolupráce. Papeže v prezidentském paláci přijala v doprovodu tlumočníka a také členů své rodiny. Podle slovenských médií na rozhovor s hlavou katolické církve měla „přiměřený čas“, ačkoliv obvykle bývají tato jednání omezena na patnáct minut.
 |
Na místě, kde pak oba přednesli projev, bylo kolem pěti stovek hostů včetně zástupců politických stran, bývalých slovenských prezidentů, ale třeba i herců či představitelů slovenské občanské společnosti. Pozváni byli také rodiče zavražděného novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.
Čaputová uvítala papeže spolu s dalšími osobnostmi veřejného života už v neděli přímo na bratislavském Štefánikově letišti, kam přiletěl z Budapešti.
Papež vyzval Maďary k otevřenosti, potkal se s Orbánem a odletěl na Slovensko |
Františkův nedělní program na Slovensku zahrnoval jen účast na ekumenickém setkání na nunciatuře.
V úterý má papež kromě jiného naplánováno setkání s mládeží a Romy na východě země. Přijede například na košické sídliště Luník IX. Návštěva hlavy katolické církve na Slovensku, první od roku 2003, vyvrcholí ve středu mší v Šaštíně nedaleko hranic s Českem.
