Pokud se mají elektromobily skutečně rozšířit a dostat z garáží nadšenců, musí je začít ve velkém nakupovat do svých flotil firmy. Je to jednoduchá poučka daná realitou trhu s novými auty. Vždyť vloni tvořili firemní zákazníci v Česku takřka tři čtvrtiny prodejů.

Tuzemské firmy však zatím o elektroautech spíše přemýšlí. „Podniky se na elektrické vozy ptají, testují je, ověřují možnosti a objednávají první kusy,“ říká mluvčí českého zastoupení Škody Pavel Jína. „Do flotil si nejčastěji pořizují jeden až tři, jen státní správa v rámci výběrových řízení poptává větší množství vozů,“ popisuje situaci David Pavlíček z českého Hyundai.

Elektromobilní pionýři však již mezi podniky jsou. „Větší počty elektrifikovaných modelů pořídily například společnosti Coca‑Cola, Mattoni, L’Oréal, Sberbank nebo energetické firmy,“ vypočítává úspěchy Škody Pavel Jína. ČEZ například provozuje flotilu více než 50 elektroaut a ještě více jich má banka Moneta. Nakupuje je od roku 2017 a nyní má 80 Volkswagenů e‑Golf, což představuje třetinu všech aut. Podle mluvčí Zuzany Filipové je pro příští rok v plánu dalších 69 e‑aut, mělo by už jít o VW ID.3 s delším dojezdem.

Moneta svoje velké plány již realizuje, přidat se chtějí i další. Komerční banka má nyní podle svého šéfa zaměstnaneckých služeb Tomáše Talaše sedm Nissanů Leaf, ještě letos ale plánuje přikoupit dalších padesát e‑aut, příští rok šedesát a v roce 2025 mají elektrické vozy tvořit 80 procent jejich flotily.

Elektrifikovat chtějí i rozvážkové firmy. Například on‑line supermarket Rohlík.cz chce mít do roku 2025 svou flotilu čistě elektrickou. Nyní má přitom 15 elektroverzí Renaultu Kangoo. Podobný počet e‑dodávek má i logistická GLS, což u ní představuje dvě procenta celkového počtu.

Pořízením aut to nekončí

Při nákupu elektroaut je nutné řešit i dobíjení. Moneta si ve svém pražském ústředí nechala do garáží nainstalovat 160 wallboxů, má přípravu na rychlodobíjení pro čtyři elektromobily. „Rezervovaný příkon jsme zvedli ze dvou na tři megawatty a pořídili chytré dobíječky, které umí komunikovat se systémem řízení spotřeby budovy, aby zjistily, jestli mají dostatek energie. Oba systémy spolu mluví a dokážou reagovat na nejrůznější situace,“ říká mluvčí Monety Zuzana Filipová.

„Obecně platí, že je vhodné za každé vozidlo počítat s nutným navýšením výkonu pro areál přibližně o 10 kW. Nicméně již od tří aut lze nastavit systém řízení dobíjení, a to tak, aby nedocházelo k překročení maximálního dostupného výkonu areálu,“ popisuje zásady dobíjecích příprav mluvčí společnosti ČEZ Martin Schreier. Od pěti elektroaut v budově Schreier kromě chytrého řízení spotřeby doporučuje vlastní výrobní kapacity, tedy například instalaci fotovoltaických panelů.

Vše však musí být vždy řešeno na míru konkrétnímu případu, od čehož se odvíjí i výsledná cena. Elektrárenské, ale i další firmy zvládají připravit řešení na míru. „Zákazníkům dokážeme zajistit projekt, dobíjecí stanice s potřebným softwarem, úpravu elektroinstalace a řízení dobíjení podle rezervovaného příkonu buď hardwarem, nebo softwarem,“ říká Ondřej Synek z ChargeUp, dceřinné firmy společnosti Unicorn s tím, že softwarové řízení bývá levnější.

Kromě garáží a parkovišť je však nutné řešit i dobíjení elektromobilů na cestách, k čemuž slouží dobíjecí čipy a aplikace, a u zaměstnanců, kteří mají služební elektrovozy přiděleny, doma. Firma Mattoni 1873, která svým obchodním zástupcům pořídila deset elektrických Škod Citigo, je zároveň vybavila chytrými dobíječkami Moon2Go, které umožňují měřit spotřebu. Zaměstnanci pak firmě elektřinu každý měsíc vyúčtují.

Chystají se dotace pro podniky

Výhodou nasazení e‑aut jsou nižší provozní náklady, na elektřinu se jezdí levněji než na benzin nebo naftu, výhodnější je i servis. S vyšší pořizovací cenou by měly pomoci dotace.
Ministerstvo průmyslu a obchodu otevře do konce letošního roku firmám možnost získat na elektroauta příspěvek z Národního plánu obnovy. Mělo by se rozdělit 940 milionů korun, což odpovídá 4000 aut. Na osobní vůz bude možné získat až 200 tisíc, na dodávku 300 tisíc korun, výše dotace bude stanovena jako 40 procent rozdílu mezi spalovacím a elektrickým vozem. Pobídky jsou připraveny i na výstavbu dobíječek.

Pro většinu firem však i nadále bude pořízení elektroaut ukázkou vlastního závazku udržitelnosti. Zejména logistické společnosti ale přitom naráží na nedostatek vhodných aut. „Počítat návratnost bude dávat smysl tehdy, když budou na trhu vozy, které budou konkurenceschopné naftovým z hlediska dojezdu a ložného prostoru, a ustálí se cenová hladina u elektrické energie,“ říká ředitel GLS Pavel Včela.

Podle Včely se snad již brzy podaří vyřešit problémy s vnitřním prostorem a nosností a pak budou elektrododávky kurýrům stačit po městě, kde je nebude omezovat dojezd. Při rozvážce balíků nebo nákupů není možné, aby kurýr auto během dne dobíjel. „Pokud by elektrovozy měly zvládnout rozvážku mimo město, musely by na jedno nabití ujet 350 kilometrů,“ říká mluvčí Rohlíku Denisa Morgensteinová.

U samotných zaměstnanců většiny oslovených firem přitom obavy z nedostatečného dojezdu postupně odpadají. „Důvěra zaměstnanců roste úměrně jejich zvyšujícímu se dojezdu a širší nabídce sítě dobíjecích stanic,“ hodnotí zkušenosti ČEZ Martin Schreier.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Elektromobilita.