"Obvykle se předpokládá, že skot není schopen ovládat vyprazdňování nebo močení," řekl Jan Langbein, spoluautor studie zveřejněné v pondělí v časopise Current Biology.
Chovaný skot přitom denně vyprodukuje zhruba 66 až 88 kilogramů výkalů a osm litrů moči, přičemž potřebu může vykonat, kdekoliv se mu zlíbí. Šíření výkalů do půdy však může mít negativní dopady na životní prostředí, píše web CNN.
Zemědělství je největším zdrojem celosvětových emisí amoniaku a chov hospodářských zvířat se na nich podle závěrů vědců podílí více než polovinou. V Evropě navíc pochází 90 procent emisí amoniaku ze zemědělství.
Samotný čpavek z kravského odpadu sice přímo nepřispívá ke změně klimatu, ale po smíchání s půdou se mění na oxid dusný, což je skleníkový plyn. Znečišťuje také půdu a vodní toky.
Vědci si proto začali klást otázku, proč by se skot nemohl naučit používat toaletu. Jan Langbein, zvířecí psycholog z Výzkumného ústavu pro biologii hospodářských zvířat (FBN) v Německu, je přesvědčený, že krávy jsou chytré a mohly by to zvládnout.
Společně s kolegy z Nového Zélandu proto začali telata učit chodit na nočník. V první fázi výcviku zvířata umístili do uzavřené latríny, a kdykoliv vykonala potřebu, dostala odměnu v podobě žrádla.
“Když jsme je pustili ven, tak telata chodila na záchod, aby dostala odměnu. Brzy se ale naučila, že ji dostanou jen v případě, když se na toaletě také vymočí,” popsala experiment jedna z vědkyň.
Vědci také vyzkoušeli odstrašující prostředek. Kdykoliv se venku vymočila, pustili jim přes sluchátka do uší nepříjemný zvuk. "Mysleli jsme, že tím zvířata potrestáme, ale bylo jim to jedno. Nakonec se jako jemný odstrašující prostředek osvědčilo šplouchnutí vody,” tvrdí Jan Langbein.
Zvířata trénovali obden necelou hodinu. Po dvou týdnech se jim podařilo úspěšně vycvičit 11 ze 16 telat zapojených do experimentu. Langbein je s výsledky testu spokojený, zvířata si podle něj vedla stejně dobře jako děti. Vědec věří, za “několik let budou chodit na záchod všechny krávy”.
