Článek
Policisté a celníci získají vládní novelou pravomoc požadovat po řidiči uhrazení dosud nesplacené částky postihu v hotovosti nebo kartou. Pokud by řidič nedoplatek na místě neuhradil, mohli by mu policisté nebo celníci nařídit, aby zajel na nejbližší vhodné místo, kde by mu buď odebrali registrační značku, nebo nasadili botičku. Následně by informovali provozovatele vozu.
Stejnou pravomoc ale mají mít i strážníci v případě neuhrazených pokut, které za porušení dopravních předpisů uložily obce. Ty nejčastěji vybírají peníze za neoprávněné parkování. Tato pravomoc se do zákona dostala na návrh bezpečnostního výboru.
Zacíleno na zahraniční řidiče
V současnosti vede podle ministerstva vnitra špatná vymahatelnost nedoplatků za dopravní přestupky k tomu, že lidé opakovaně porušují pravidla silničního provozu. Stát se proto rozhodl řešit neschopnost pokuty vymáhat represivní formou.
Řidiči kamionů nedodržují zejména takzvané sociální předpisy, tedy stanovenou dobu řízení, bezpečnostní přestávky a odpočinek. Provozovatelé pak poškozují silnice přetíženými auty a řidiči překračují povolenou rychlost.
„Máme zkušenosti z provozu takové, že zahraniční řidiči kamionové dopravy velmi často neplatí pokuty a spoléhají na to, že se jim nic nestane,” argumentoval ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Dopravní policie chce vyšší pokuty a radary na mýtných branách
„Škody způsobené omezením užívání motorového vozidla, náklady spojené s jízdou motorového vozidla do místa odstavení a s odstavením tohoto vozidla jdou k tíži osoby, která má nedoplatek,” uvádí norma pro případ, kdy řidič s nedoplatkem není majitelem ani provozovatelem vozu. Co přesně by se v praxi dělo s odstavenými kamiony a vozidly, není jasné.
Do roku 2026 si předkladatelé slibují navýšení výběru pokut policií a celní správou minimálně o sedm milionů korun. Přínos z obecních pokut vyčíslilo ministerstvo vnitra dokonce na 50 milionů korun.
Přílepek nevadil
Poslanec ODS Marek Benda vedle toho prosadil do novely nesouvisející přílepek ohledně rozhodování Nejvyššího správního soudu.
Politici slibují: s přílepky je konec
Postup, kdy jsou „jedním zákonem novelizovány zákony vzájemně obsahově bezprostředně nesouvisející”, označil Ústavní soud již dříve za protiústavní.