Jan Hrušínský: Za tohle může i Kalousek

Principál Divadla Na Jezerce glosuje politiku a svět kolem nás v časopise Neovlivní.cz: Letní vzestupy a pády

Příští rok to bude 20 let, co jsem se stal podnikatelem. Vybral jsem si bohulibé zaměstnání; podnikám v kultuře. Dvacet let se potýkám s faktem, že na podnikatele – a v kultuře zvlášť – Česká republika nahlíží jako na podezřelé chamtivce, kteří se chtějí na úkor společnosti jen obohatit, zatímco zaměstnanec – a to i ten, který zanedbává své povinnosti, škodí svou neschopností firmě, která mu v dobré víře vytvořila pracovní místo na dobu neurčitou, lže svému zaměstnavateli, třeba i krade, je dlouhodobě na nemocenské a přitom chodí pracovat jinam – je státem hájen tak, že je téměř nemožné takového člověka propustit.

Zatímco všude na Západě ekonomiky prospívají i proto, že zaměstnavatelé nemusí ve svých firmách trpět ani o hodinu déle, než je třeba, lemply a lajdáky, kteří se práci vyhýbají, u nás jsou i notoričtí flákači státem chráněni. Chce-li český zaměstnavatel neschopného zaměstnance propustit, musí mu vyplatit několik měsíčních platů, musí pečlivě zvážit a písemně doložit důvody, proč hodlá takového člověka propustit, a i tak může čelit žalobě ze strany zaměstnance.

Vzhledem k tomu, že v České republice je vymahatelnost práva vinou všech polistopadových vlád, a tedy i Kalouska, téměř nulová a soud s takovým člověkem by se podle mnoha zkušeností mohl táhnout řadu let, většina lemplů, lajdáků a budižkničemů ve firmách zůstává.

I to je důvod, proč naše země nemá možnost dohnat vyspělé ekonomiky západní části světa, a to ani 32 let po pádu komunismu.

V kultuře je tento stav ještě tristnější. Začátkem 90. let se úzké skupině divadelních funkcionářů (někteří byli před listopadem členy KSČ) podařilo v podstatě „zprivatizovat” dotovanou část české kultury. Přes tehdejší protesty Mezinárodního měnového fondu, který upozorňoval na narušení tržního prostředí, nerovné podmínky pro podnikání a nekalou soutěž, se tento systém 30 let nejen udržel, ale i prohloubil. Bez souhlasu tzv. Asociace profesionálních divadel, kterou si tito „dotační byznysmeni” založili, nemá dnes nikdo šanci získat rovnocennou státní nebo městskou podporu, tzv. kulturní grant či dotaci, stát se ředitelem dotované městské či státní organizace a podobně.

Výsledkem je výrok ministra kultury, že stát nikdy nepodpoří někoho, kdo si z kultury udělal byznys. Paradoxem je, že herci dotovaných divadel se vymezují vůči současné vládě, zatímco někteří jejich ředitelé s ní neoficiálně nebo přímo v poradních sborech bezostyšně spolupracují.

Když je – výjimečně – soukromé divadlo pozváno například na nějakou přehlídku divadel, může se většinou účastnit pouze mimo soutěž.

A tak bych mohl pokračovat dál. 32 let žádná vláda neumožnila statisícům českých občanů žijících v zahraničí, aby se mohli důstojně účastnit voleb, přestože jim toto právo Ústava České republiky zaručuje. Tato významná část českých občanů je podle mého názoru přesně tím chybějícím jazýčkem na vahách, který by dokázal ve volbách převážit tu část populace, která do čela naší země volí podvodníky, agenty StB, lháře a předlistopadové členy zločinné KSČ. Nepřijetí eura a bránění ČR vstupu do eurozóny je dalším poškozením českých zájmů. Polistopadové vlády České republiky, tedy i Kalousek, měly dost času, málo odvahy a možná i vlastní důvody, proč tento stav, respektive dědictví předlistopadové totality, nenapravily, a naopak ho nechaly přerůst do dnešní zrůdné podoby.

Aby bylo jasno. Pana Kalouska si v mnoha ohledech vážím a už vůbec nechci srovnávat nesrovnatelné. Tj. minulé demokratické vlády s tou, která v České republice vládne nyní. Horší než tato vláda trestně stíhaného agenta StB a jeho spojence z Hradu byly snad jen vlády, proti nimž se v listopadu 1989 vzedmula sametová revoluce. Jinými slovy absurdita a nespravedlnost předlistopadových časů začíná být srovnatelná s tím, co do České republiky postupně vracejí mnozí politici naší současnosti. Dejme v říjnových volbách šanci demokratickým koalicím, aby to napravily.

Pro Neovlivní.cz Jan Hrušínský, principál Divadla Na Jezerce / 18. 8. 2021

Glosy Jana Hrušínského pravidelně vycházejí v tištěném časopise Neovlivní.cz, který získáte v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Divadlo Na Jezerce