Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Problém pro zahraniční studenty v Dánsku. Školy se přesunou do menších měst a omezí výuku v angličtině

Studenti. Ilustrační foto: Adobe Stock
Studenti. Ilustrační foto: Adobe Stock

I v letošním školním roce vítají dánské univerzity nové studenty – i ty zahraniční. Schválená reforma školství má ale v příštích letech pořádně zamíchat s dánskými kampusy. Univerzity mají snížit své kapacity ve velkých městech a poslat studenty do nových areálů v těch menších. To vše se má financovat z peněz dosud určených pro zahraniční studenty. Jejich obory v angličtině se v Dánsku ruší.

Nejvíce studentů v Dánsku bydlí v lidnatějších městech, jako jsou Kodaň, Aarhus, Odense a Aalborg. Nacházejí se tady nejen univerzity, ale i akademie, které také nabízejí akademické tituly. Každý školní rok v těchto městech znamená velký nápor na trh s bydlením a někdy jde i o podstatný nápor na finance rodičů a žáků samotných. To vše chce Dánsko během několika dalších let změnit.

Ještě před tím, než měli studenti možnost se rozloučit s loňským školním rokem, schválil parlament reformu školství, která má ambiciózní plán, a sice rozdělit velké kampusy z velkých měst na malé, které budou rozmístěny rovnoměrněji po celém Dánsku.

„Děláme to mimo jiné proto, aby ten, kdo se narodil například na Hvide Sande na západním pobřeží, nemusel jezdit každý víkend šest hodin do Kodaně jen proto, že chce studovat práva,“ vysvětluje důvod novinky ve školství profesorka z Univerzity Jižního Dánska Kerstin Fischerová.

Univerzity, které mají své kampusy ve velkých městech, musejí do roku 2025 zmenšit množství přijatých studentů o 10 %.

Naopak v malých městech má vzniknout 25 nových programů. Mezi nimi mají být i obory pro zdravotní sestry, sociální pracovníky, pedagogy, učitele i inženýry.

Ačkoliv reforma získala rozsáhlou podporu napříč parlamentními stranami, mají změny studentského prostředí i mnoho kritiků. „Je to rozhodnutí, které poškodí výzkum a vzdělávání, které jsme budovali po několik dekád,“ ozval se v deníku Politiken rektor Kodaňské univerzity, Henrik Wegener.

Cizinci v Dánsku

Typ vzdělání 2019 2020
Krátké vyšší vzdělání 222 176
Středně dlouhé vyšší vzdělání 1789 1859
Bakalářské programy 2421 2122
Dlouhé vyšší vzdělání 3987 3962
  • Krátké vyšší vzdělání je škola, kterou student může navštívit po střední škole. Právě z ní lze získat titul AP. Typicky to jsou školy s obory multimédia designer, marketing a management, pohostinství, služby a turismus a další. Od ostatních se liší tím, že mají jak praxi, tak teorii.
  • Do středně dlouhého vyššího vzdělání patří například profesní bakaláři. Toto vzdělání slouží jako nástavba na předchozí krátké vyšší vzdělání. Z tohoto vzdělání pak odchází weboví designéři, učitelé, asistenti učitelů, ale i zdravotní sestry.
  • Bakalářské obory jsou nabízeny univerzitami. Od profesních bakalářů se liší většinou důrazem na teorii, ačkoliv některé obory musí mít i povinnou praxi.
  • Mezi dlouhé vyšší vzdělání patří například magisterské studium, ale podle některých rozdělení i samotné bakalářské studium.

Dánové v cizině

Typ vzdělání 2019 2020
Krátké vyšší vzdělání 1514 996
Středně dlouhé vyšší vzdělání 4319 3545
Bakalářské programy 3689 3410
Dlouhé vyšší vzdělání 4498 3614

Zdroj: DST

Peníze od mezinárodních studentů do malých měst

Další problém „redistribuce“ studentů je její financování. Vybudovat nové kampusy není levná záležitost, zejména pokud mají být v místech, kde předtím žádné univerzity nebyly.

Tuto překážku se ale vláda rozhodla vyřešit za ně. Má totiž v plánu zrušit mezinárodní obory, které vyhodnotila jako problematické: tedy takové, v nichž se studenti

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Skandinávie

Školství

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější