Domnělá vada na kráse
Možná se o dysmorfické poruše málo mluví, ale ve skutečnosti není vůbec neobvyklá. Naopak jí trpí spousta žen, zvláště mladých. "Dysmorfofobie je porucha obsedantně kompulzivního spektra, která spočívá v trýznivém zabýváním se domnělým vzhledovým defektem," říká psychiatr Mayurnath Reddy z Yashoda Hospitals Hyderabad.
Lidé postižení dysmorfofobií předpokládaný nedostatek maskují nebo hledají pomoc u různých estetických lékařů, dermatologů či kosmetických specialistů, kde tvoří více než 10 procent z celkového počtu všech pacientů. Problém je, že estetické zákroky jim většinou nepřinesou úlevu, naopak zvyšují jejich zoufalství. To může vést až k depresím, kompulzivnímu (posedlému) chování a v horším případě až k sebevraždě.
Pokračování 2 / 5
Neustálá nespokojenost
Lidé s dysmorfofobií často hodiny vysedávají u zrcadla a dopodrobna zkoumají, jak vypadají. Mají také tendenci vnímanou vadu odstranit či se srovnávat s ostatními. Potřebují také neustálou motivaci a ujištění, že jsou krásní. Nedostatek podpory (jejich potřeby lze ale těžko naplnit) v nich ale vyvolává úzkost, problémy se spánkem a může také velmi dramaticky ovlivnit jejich společenský život.
Spousta známých osobností se přiznává k tomu, že jsou nespokojené se svým vzhledem. Říkají, že bez ohledu na to, jakou velikost nosí nebo jaká číslice se objevuje na jejich osobní váze, vždy na sobě najdou nějakou chybu. Nakonec žádají ostatní lidi, aby potvrdili jejich obavy. Tento problém však z velké míry ovlivňují společensky uznávané standardy krásy. Také šikana, které jsou mnozí vystavováni kvůli "nedokonalostem těla", zkresluje sebehodnocení a vede k nízkému sebevědomí.
Pokračování 3 / 5
Dopad sociálních sítí
Podle profesora Reddyho sociální sítě a média nezpůsobují přímo tělesnou dysmorfii, ale mohou působit jako spouštěč u osob, které jsou k psychickým poruchám geneticky náchylnější. Sociální sítě mohou také zhoršit stávající příznaky.
"Štěstí a spokojenost lidí do značné míry závisí na lajcích, komentářích a názorech ostatních. Každý se snaží sledovat nejnovější trendy a zlepšovat se. Tento virtuální svět ale má přirozeně sociální a psychologický dopad na jednotlivce,“ dodává plastický chirurg Nilesh Satbhai.
Laura Poláková
19. května 2021
Pokračování 4 / 5
Poruchou trpí hlavně mladí
Zatímco touha vypadat dobře je přirozená, problém nastává, když člověk začne hodnotit vlastní hodnotu na základě fyzického vzhledu. Podle odborníků trpí tělesnou dysmorfií přibližně 0,7 až 2,4 procenta populace. A běžnější je onemocnění u mladší generace, dokonce však mohou onemocnět i děti na základní škole. Tělesná dysmorfie pak mívá dopad i na jejich studijní výsledky. Mladí žáci a studenti hůře prospívají v testech, mají problém s koncentrací. Podobně to může být u dospělých, kteří mají potíže ve svém zaměstnání či rodině, protože posedlost vzhledem snižuje jejich produktivitu.
Marta Pušová
25. června 2021
Pokračování 5 / 5
Léčba možná, ale nejistá
Jak se dá posedlost vzhledem léčit? Možnosti jsou velmi omezené, nejčastěji pacienti užívají antidepresiva či podstupují kognitivně-behaviorální terapii. Mnozí ale navštěvují jednoho specialistu za druhým, zejména v oblasti plastické chirurgie či kosmetických zákroků. "V některých případech to některým lidem pomůže, aby se cítili šťastněji, a dokonce to může zlepšit jejich pracovní výkon," říká Samir Parikh, ředitel pro duševní zdraví a behaviorální vědy Fortis Healthcare.
Člověk by se však měl pro nějakou zásadní změnu vzhledu rozhodnout až po řádném promyšlení a také po konzultaci s lékařem. Ještě důležitější je ale podporovat body positive neboli pozitivní vztah ke svému tělu. Průzkumy totiž ukázaly, že mezi tělesnou dysmorfií a jinými psychickými poruchami existuje souvislost. Podle výsledků více než 60 procent pacientů s tělesnou dysmorfií má celoživotní úzkostnou poruchu a 38 procent identifikovalo sociální fobii.
Markéta Žídková
8. listopadu 2020