Druhá koalice Spolu získala 29,4 procenta hlasů, čímž skončila jen těsně za koalicí Pirátů a STAN, která získala přesně o procento více, tedy 30,4 procenta.
Hnutí ANO na třetím místě proti tomu zaznamenalo velký propad proti prvním dvěma místům – volilo ho 8,5 procenta studentů a studentek. Těsně následuje strana Zelených se 7,1 procenta.
Do Sněmovny už by se nedostala pátá SPD se 4 procenty a Volný blok se 3,3 procenta.
„Po jedenácti letech pořádání Studentských voleb je zřejmé, že volební preference studentů naznačují, jak v dlouhodobější perspektivě dopadnou řádné volby,“ uvedl ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karel Strachota. Ten je zároveň iniciátorem „voleb nanečisto“.
Jak podotýká, strany, jejichž obliba u studentů trvale narůstala, se dostávají nahoru i ve skutečných volbách. A naopak.
Mladí voliči často „nehlasují nohama“ a k volbám jich chodí minimum.
Jan Kubáčekpolitolog
Jak říká politolog Jan Kubáček, znovu se však ukazuje, že liberální strany mají u mladých voličů dlouhodobě dobrou pozici. Ale doplácí na to, že prvovoliči chodí k volbám velice zřídka.
Co se týče hnutí ANO, z výsledků je podle něj zřejmé, že se rok od roku stává dominantněji seniorskou stranou. Ale neškodí to: „Na rozdíl od prvovoličů senioři příliš nevyplňují ankety, ale chodí k volbám. Takže kuriózně pro ANO je výhodnější bodovat v reálných volbách u seniorů než v ‚anketním formátu‘ studentských voleb, kde to zůstává v říši potenciální volby na papíře,“ shrnul s tím, že mladí voliči „nehlasují nohama“ a k volbám jich chodí minimum.
Například straně Zelených část voličů přetáhli Piráti. Více hlasů mívala SPD, která bodovala mezi učni a na odborných školách. V roce 2017 byla zhruba o tři procenta úspěšnější. „Výsledky jsou dobrá zpráva pro koalici Spolu, která Pirátům sekunduje. Narostla tak například ODS, která v minulosti tolik úspěšná nebyla,“ popsal.
Gymnazisté volili výrazně jinak
Také platí, že se značně liší volební preference studentů v různých typech škol. „Gymnazisté volí výrazně jinak než jejich vrstevníci na středních odborných školách a ještě víc se liší výsledky na učilištích,“ poznamenal Strachota.
Volby nanečisto. Koho by poslali do Poslanecké sněmovny středoškoláci |
Studenti ze 159 gymnázií, 120 středních odborných škol a 33 učilišť odevzdali celkem 40 899 platných hlasovacích lístků. Nejvíce jich odvolilo v Praze a Středočeském kraji. Před čtyřmi roky odevzdalo hlasy srovnatelně 40 tisíc studentů a zapojilo se 281 škol. Tehdy vyhráli rovněž Piráti.
Účast byla dobrovolná a možnost volit měli studenti starší 15 let ze škol, které se do Studentských voleb zapojily. Volby studentů pak probíhaly obdobným způsobem jako ty skutečné. „Studenti sestavili volební komise a připravili volební místnosti s urnou a plentou, za níž voliči zaškrtávali na hlasovacích lístcích jednotlivé politické strany, hnutí nebo koalice, které v reálných volbách kandidují,“ přiblížila celý proces koordinátorka za organizaci Člověk v tísni Táňa Abrhámová.
Výsledky pak pověřený pedagog poslal pomocí zabezpečeného webového rozhraní k celkovému zpracování. To zajišťovala výzkumná agentura Kantar.
