Foto Wyncliffe, StockSnap
V roce 1995 provedli politici v Česku reformu předškolní péče. Místo tří let měly nově matky možnost zůstat s dětmi a pobírat příspěvek až do čtyř let věku dětí. O desítky let později se ukazuje, že méně času stráveného ve školce mělo na děti negativní dopad. V dospělosti měly děti, které byly po reformě o rok déle doma, větší pravděpodobnost, že budou nezaměstnané, a nižší šanci dostat se na vysokou školu. Nejvíce na to doplatily děti ze socio-ekonomicky slabšího prostředí a ty, jejichž rodiče jsou méně vzdělaní. Reforma tak v praxi rozevřela nůžky mezi lidmi a prohloubila rozdíly. V nedávno publikované studii se těmito dopady zabývaly české vědkyně Alena Bičáková, Klára Kalíšková a Lucie Zapletalová z Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium při Univerzitě Karlově (CERGE).
Zkušenost dětí s nezaměstnaností blízkého či postavením nepracující matky v domácnosti může negativně ovlivnit jejich budoucí uplatnění, například snížením jejich vlastních kariérních aspirací.
Výzkumnice se zaměřily na ročník dětí, které byly v době zavedení reformy v roce 1995 tříleté, a vrátily se k nim v době, kdy jim bylo 21–22 let. Osmatřicet procent matek v době reformy využilo možnost zůstat s dítětem o dodatečný rok déle. Děti, kterých se reforma dotkla a jejichž matky s nimi byly o rok déle doma, měly podle výsledků studie v dospělosti o čtyři procenta vyšší pravděpodobnost, že nebudou studovat ani pracovat. O šest procent méně jich také studovalo vysokou školu. To byl výsledek v průměru, mnohem horší dopady ale měla reforma na děti z chudších rodin a s matkami s nižším vzděláním. „V případě matek bez maturity je pravděpodobnost, že jejich děti nestudují ani nepracují, dokonce vyšší o více než devět procent. U nich také došlo ke snížení pravděpodobnosti nástupu na vysokou školu o dvanáct procent,“ píší autorky studie.
Zjištění českých výzkumnic jsou ve shodě s mezinárodními projekty na podobná témata. I předchozí výzkumy jiných vědců zaměřující se přímo na děti ze znevýhodněných rodin ukazovaly, že školka měla pozitivní vliv na pozdější zdraví, budoucí příjem, vzdělání a snížení rizika kriminality u dětí i na příjem matky.
Předchozí studie autorek ukázala, že delší pobírání rodičovského příspěvku zvýšilo pravděpodobnost, že matky budou po návratu z rodičovské nezaměstnané. Mezi ženami s nejmladšími dětmi ve věku čtyři a pět roků v letech následujících po reformě došlo k poměrně velkému nárůstu nezaměstnanosti: o 6,4 a 4,4 procenta. Část žen, které zůstaly s dětmi déle doma, tedy měla poté větší problémy najít práci. Roli v tom mohl hrát i fakt, že spolu s prodloužením doby rodičovské na čtyři roky stát neprodloužil dobu, kdy mají zaměstnavatelé ze zákona povinnost držet matkám místo. To mohlo mít nepříznivý vliv na ženy, jejich platy, kariéru, potažmo i socio-ekonomickou situaci rodiny.
U dívek, kterých se reforma dotkla, se zvýšila pravděpodobnost, že ve věku 21–22 let nepracovaly a věnovaly se práci v domácnosti. „Zkušenost dětí s nezaměstnaností blízkého či postavením nepracující matky v domácnosti může negativně ovlivnit jejich budoucí uplatnění, například snížením jejich vlastních kariérních aspirací či formováním tradičnějších představ o sociálních normách a genderových rolích v rodině,“ píší výzkumnice v teoretických východiscích studie.