Déjà vu je slovo pocházející z francouzštiny a doslovný překlad do češtiny zní „již viděno“. Většina z vás s ním pravděpodobně má nějakou zkušenost. Vyvolat ji mohl zvuk, obraz, ale třeba i nějaký zápach. Náhlý pocit toho, že situaci, která se děje, prožíváme znova, je poměrně běžným jevem.
Vejdete do budovy, kterou jste nikdy dříve nenavštívili, ale přesto se vám chvíli zdá, že přesně víte, jak bude vypadat následující místnost. Nebo posloucháte rozhovor, a najednou dokážete určit, co člověk řekne. Tento jev se nazývá déjà vu.
Podle výzkumů si za svůj život alespoň jednou pocitem déjà vu projde až 70 % lidí. Nejvíce se to děje u osob mezi 15 a 25 lety, u starších pomalu zkušenosti mizí, ale není výjimkou ani případ, kdy někdo zažil déjà vu ve svých 90 letech.
Náročné průzkumy
Co způsobuje pocit déjà vu, se vědci snaží zkoumat už mnoho let. Problém ale je, že přetrvává vždy pouze několik vteřin a lidé sami nejsou schopni říci, co se vlastně stalo. Výzkumy jsou proto velmi náročné.
V jednu chvíli máte pocit, že už jste situaci jednou prožili, ale ve vteřině je to pryč a vám zůstane jenom myšlenka na to, jak podivné to bylo. Stalo se to doopravdy, nebo si jen něco namlouváte?
Někteří lidé mají pocit, že se jim už o něčem takovém zdálo a sen se jim teď promítl do reality. Jiní zastávají myšlenku, že nějaké jejich alternativní Já mohlo někdy situací projít.
Existují teorie o tom, že jsme nová vtělení někoho, kdo před námi už žil, a že části naší duše jsou spojené s tou jeho. To ale příliš vědecké vysvětlení není, a psychologové a lékaři proto nadále pracují na průzkumech.
Co tedy déjà vu způsobuje?
Naše paměť se ukládá do spánkového laloku mozku. Tato jeho část nám pomáhá rozpoznat známé zkušenosti, kterými jsme si už někdy prošli. Vědci sice ještě musí dokázat, že zážitky déjà vu jsou výsledkem vzpomínek uložených v časové oblasti, někteří z nich se ale už teď domnívají, že je to jistá věc.
Stává se, že si lidé myslí, že na základě déjà vu mohou předvídat budoucnost. Existovalo dokonce několik lidí, kteří si na tom pokoušeli ve světě postavit svou kariéru. Jenomže podle vědců, jak tvrdí webmd.com, to není možné.
Proběhla řada průzkumů, které to měly dokázat, avšak žádný nebyl úspěšný, a nakonec tak odborníci přiznali, že je třeba problematiku ještě dlouhodobě sledovat. Nicméně k předvídání budoucnosti nejspíš déjà vu nikdy sloužit nebude.
Zdravotní rizika
Většina lidí prochází pocitem déjà vu poměrně běžně bez jakýchkoli následků. Maximálně si pak nějaký čas lámou hlavu tím, co se jim to vlastně honilo hlavou. Pro některé osoby je ale déjà vu nebezpečné.
Například jedinci s epilepsií mívají během déjà vu problém nazvaný záchvat spánkového laloku. Tyto záchvaty vysílají aktivitu do nervových buněk a způsobují jejich selhání. Problém je, že většinou nelze rychle poznat, co se děje.
Jedinci, kterým se taková věc děje, ztuhnou a začnou jenom upřeně hledět do dálky. Než si někdo uvědomí, že jde ve skutečnosti o klidový epileptický záchvat, a zavolá pomoc, často může být už pozdě.
Zdroj: webmd.com, pennmedicine.org, healthline.com
Autor: Šárka Cvrkalová
