Vykradači hrobek existovali již v dávné minulosti, ale v moderním světě, zejména v chudých zemích, jsou zcela specifickým fenoménem. Podívejme se například na Egypt, zemi pyramid a studnici archeologických pokladů, která láká podobné odvážlivce touhou rychle zbohatnout. A nejedná se jen o nejslavnější pyramidy v Gíze, ale – a to především – o ty méně slavné na méně exponovaných místech.

Touha rychle zbohatnout

Zejména egyptská revoluce změnila situaci v zemi a politický neklid dal lidem jakousi pomyslnou zelenou. Již tehdy se v blízkosti domů kolem velkých pyramid dodnes v zemi objevují výkopy a šachty mizící hluboko v zemi, vedoucí kamsi daleko ve snaze najít pohádkové bohatství.

Mezi Egypťany se navíc stále udržuje sen o rychlém zbohatnutí. Jak uvedl pro BBC archeolog Usáma Šimí: „Egypťané stále věří, že zbohatnou díky nálezu hlavně zlatých historických předmětů.“ On sám má na starost památky v blízkosti pyramid, takže zná většinu tunelů, které mají dovézt kopáče ke kýženému blahobytu.

„Některé tunely spadají kolmo do země a jsou tak hluboké, že když tam shora vhodíte kámen, nevidíte ho dopadnout. Jiné se do země noří pozvolna a je možné do nich vstoupit. Dotírat přitom na viníky je nebezpečné, protože jsou většinou ozbrojení,“ říká Šimí.

Zdroj: Youtube

Pod zemí i v podzemí

Výkopy se objevují na mnoha místech Egypta – například v Dašhúru nedaleko Lomené pyramidy krále Snofrua, v Sakkáře, Abúsíru i Luxoru.

Navíc se kromě nelegálních výkopů stávají i obyčejná přepadení, kdy si skupina zločinců se zbraněmi přijde rovnou na místo, kde jsou vykopávky uloženy. V popředí zájmu jsou většinou ještě nezaregistrované a nezatříděné objevy. Počet těch, jež zmizely ještě před tím, než byly kamkoli zasány, se nedá zjistit.

V tamním Údolí králů s jeho úžasnými chrámy jsou stále archeologické poklady a v posledním desetiletí je tamní policie zavalena obviněními o případech, kdy se zloději k památkám prokopali pod zemí.

Často je to i nemístná hrdost egyptské policie, která odmítá přiznat, že se tyto krádeže stále dějí a tváří se, jak má vše důkladně pod kontrolou. Obchod s archeologickými vykopávkami je v Egyptě nelegální, proto obchodníci zaměření na starožitnosti v Káhiře pracují inkognito a v jakémsi káhirském „podzemí“.

Černý trh

Občas se tak stane, že tvůrci dokumentárních filmů se dostanou k tajemnému bohatství zcela náhodou. Předstírají, že jsou obchodníci, kteří mají zájem zakoupit zlato z pyramid nebo hrobek, a dostanou se tak do přímého kontaktu nejen s překupníky, ale i skutečnými poklady.

Tyto předměty jsou potom značně podhodnocené, přestože Egypťané vědí, jakou mají hodnotu a za kolik by je mohli prodat.

Neutěšená situace v zemi je však tlačí do naprosto podprůměrných obchodů, kterým jen nahrává rostoucí nezaměstnanost a v současnosti i situace s pandemií, která téměř zastavila přísun turistů do Egypta. Navíc tamní obyvatelé stále tvrdí, že se v okolí pyramid objevují stále nové výkopy. Lidé se již ani neskrývají a často přijedou přímo s náklaďáky, což dokazuje, že vykopávky dosud nejsou nijak striktně střeženy.

Ztráta pro celé lidstvo

V černém prodeji těchto vzácných pokladů je však mnohem více. Nejen že země ztrácí cennosti, ale celé lidstvo ztrácí možnost dozvědět se více o stále záhadné části historie. Pokud jsou hrobky dále vykrádány, vědci nemají možnost prozkoumat celé okolí a dát věci do souvislostí, které by mohli významně ovlivnit dějiny.

Zdroj: Youtube

Kletba na zloděje nepůsobí

Vykradači hrobů přitom čelí hned dvěma nebezpečím. Buď je může chytit lokální policie, často však úplatná, nebo je může stihnout kletba za porušení svátosti hrobky. Nakolik ale novodobí lidé věří těmto – možná – legendám, je otázka. Kdyby však byly pravdivé, za porušení klidu hrobky by tak hrozil narušiteli ten nejkrutější trest.

Zdroje:

zoommagazin.iprima.cz

cs.wikipedia.org

history.stackexchange.com