C.S.Lewis v dialogu s Pavlem Hoškem

Pavel Hošek se do víru Lewisova tance empaticky zapojuje, podobně jako už učinil ve svých předchozích esejistických rozvahách nad oblíbenými autory: začíná obecně kosmologickým pojetím vesmíru, k němuž Lewis tíhl ještě ve svém otevřeně předkřesťanském období, až po obrazy Boha a Ježíše coby aktivních spolutanečníků konkrétního lidského údělu. A podobně jako tomu bylo u Foglara, Setona i Tolkiena nám jeho intimní rozhovor se C. S. Lewisem odhaluje  mnohé  z vlastní životní cesty konvertity, přemoženého Bohem skrze platónské zrcadlení tušené věčnosti, přičemž se na rozdíl od některých našich spoluvěrců nebojí jistého způsobu zvídavého eklekticismu Je osvěžující, že závěrečnou kapitolu postavil Hošek na v českém křesťanském prostředí přece jen méně reflektované, ale o nic méně inspirativní Kosmické trilogii; v ní se asi největší měrou pustil Lewis do imaginativní eschatologie, která má velký potenciál oslovit současné hledače milosrdného, odpouštějícího a blízkého Boha;, Boha, který dokáže sjednotit různost jednotlivých lidských individualit a jejich svobodně tvořivých projevů v současném světě, aniž by unifikoval; Boha, jehož jediným a pravým jménem je Láska, a to nejen v oněch lewisovských čtyřech podobách z jeho známé úvahové knihy...

Nad knihou se zamýšlí redaktorka Hana Svanovská, ukázky načetla Kateřina Kovaříková.