Trendy
Výměna manželek 2024 válka na Ukrajině Survivor 2024 Kate Middleton

Zlatá slavice Lucie Bílá: Život si komplikuji sama, ale baví mě to

Zpěvačka Lucie Bílá je dvacetinásobná vítězka hudební ankety.
Zdroj: Martin Procházka / eXtra.cz
+ Další 2 fotografie
rozhovor

Zpěvačka Lucie Bílá (55) je držitelkou již dvaceti Českých slavíků a třinácti Slavíků absolutních, v rozhovoru pro eXtra.cz prozradila, které předávání cen jí utkvělo v paměti nejvíce. Přiletí jí na poličku po obnovení ankety i ten jedenadvacátý? Kromě zpívání se rozpovídala o nové nemovitosti v Otvovicích a prozradila recept na to, jak se v dnešní době nezbláznit.

Jste dvacetinásobná vítězka hudební ankety Český slavík, které udělování cen vám utkvělo nejvíce v paměti?


Pokud bych měla mluvit o nějakých nejsilnějších pocitech, tak ty jsem prožila asi u toho prvního Slavíka, to je jako první pusa. Tehdy pro mě bylo vítězství takovým překvapením, že jsem byla přesvědčená o tom, že to byla náhoda, která se už nebude opakovat. Nakonec se ale opakovala ještě devatenáckrát. Každý rok poté to pak bylo zodpovědnější a těžší, ale ne ve smyslu, že bych toho Slavíka měla obhájit, ale unést tu zodpovědnost a nezklamat fanoušky. Je to ale skutečně krásný pocit.

Čekala jste po tolika sériích výher třeba právě i tu dvacátou?

Myslím si, že abych to čekala, tak by to bylo poměrně namyšlené, nikdy jsem to neočekávala, ale když to přišlo, tak jsem byla vždy velmi pyšná.

Slavík byl obnovený, nyní pod jménem Český slavík 21. Myslíte si, že by mohl "přiletět" na vaši poličku i ten jedenadvacátý Slavík?

Už pro samotný rok 21 i název Český slavík 21, by ta má jednadvacítka byla krásná, ale důležitější je teď pro mne má podpora něčemu, co udělá dobře kultuře, hudbě i jejím fanouškům …muzika teď všemi zákazy dostává zabrat a Slavík je jednou z mála laskavých věcí, kterých není nikdy dost …Slavík je divácká anketa, kterou měli lidé rádi, a v této době je víc než důležité dělat věci, které je nerozdělují, ale naopak potěší… Ano, měla bych radost, kdyby přiletěl ten jedenadvacátý, ale přála bych to štěstí i ostatním. Jsem sytá, šťastná a přející. Ten pocit držet v rukou tu vítěznou sošku přeji každému, kdo dělá hudbu se stejnou láskou a nadšením jako já.

Kdybyste mohla poradit začínajícím umělcům, jak třeba jednou vyhrát právě Slavíka. Co byste jim poradila, jaký je klíč k úspěchu?
Kdybych měla nějaký klíč na to, jak se stát úspěšným, tak se stanu producentem a budu velmi bohatá. (smích) Ten úspěch je shoda okolností, je to také o posedlosti a lásce k tomu oboru. Je to skutečně kombinace všeho a já sama nevím, jak se mi to povedlo. Jsem normální obyčejná holka z malé vesnice, která vždy milovala hudbu, zpívání a lidi.
Člověk to musí milovat, ale musí mít i chuť se rozdělovat o svůj životní příběh... Je to také o přijímání proher, kterých za moji kariéru přišlo skutečně spoustu.

Z chyb se člověk nejvíce poučí...

Ale časem se z nich naučí udělat i záměr. Začínajícím umělcům bych popřála hlavně čas, ten je nejdůležitější, aby měli čas zapustit kořeny, ale třeba mít i čas na to nějaké chyby napravit, když se něco nepovede, protože to tak nefunguje, aby se v životě pouze dařilo a vše povedlo.

Máte za sebou ohromné úspěchy, přesto máte ještě nějaké přání nebo vizi, kterou byste si chtěla splnit?

Kvůli koronavirové pauze jsem si vyzkoušela i jiné obory a docela mě uklidnilo, že kdybych se už náhodou na jeviště nikdy nedostala, tak se v životě neztratím. Ale na jevišti jsem skutečně nejšťastnější.
Moc bych si přála, aby moje divadlo, které oslavilo rok, bylo zase tradicí, jako mělo i bývalé divadlo Ta Fantastika, ve kterém jsem již 27 let. Také bych si přála, abych v sobě našla klid, který občas ztrácím. Tohle období je totiž velmi těžké a máme jeden důležitý úkol - nezbláznit se.
Přála bych si, aby se již nezavírala divadla a měli jsme šanci být se svými fanoušky, kteří se potřebují bavit... Těch přání mám skutečně mnoho, ale člověk si taky musí dávat bacha na to, co si přeje. Ono se často splní i něco, co by nemělo …párkrát jsem neuváženě něco pustila do světa a pak jsem se divila. To jsem si opravdu přála? (smích)

Co je vaším receptem na to, aby se tedy člověk "nezbláznil"?

Je to pro mě jeviště, když člověk dělá něco, co miluje, tak je to vlastně relax, meditace. Někdo řekne, tys měla minulý rok dvě stě koncertů a lituje mě, ale pravda je, že je to moje radost. Ovšem to kolem toho je hodně těžké… a jak říkal pan Menšík “na tohle povolání musí být i ženská chlap”.

To, že to není vždy lehké, vlastně mohli vidět i fanoušci v jednom z vašich biografických dokumentů - Nebe peklo Lucie (2017).

Ten dokument se zrovna točil v mém špatném období. Dnes by byl mnohem optimističtější, ale možná je dobře, že mě lidé viděli v této podobě. Alespoň už vědí, že nejsem robot. (smích) Dělám věci, které mám ráda, a dělám to tak, abych měla svobodu.
K té mi pomáhá kulturní dům, hospoda (to abych nemusela vařit), a teď mi kvůli té velké pauze spadlo do klína divadlo. Já jsem už 15 let jeho spolumajitelem, jen jsme se do teď věnovali turistům a vizuálním představením. Během pandemie se vše změnilo a já se pustila do změn… scénu jsem zrekonstruovala a chystám jej pro české diváky. Premiérové představení se konalo již 22. září a moc se těším na další.

Nedávno jste prozradila, že jste si pořídila v Otvovicích nový dům. Řekla byste, jaké s domem máte plány?

Koupila jsem kulturní dům, kde je také restaurace, ve které se opravdu skvěle vaří. V kulurním domě máme divadla, koncerty, besedy nebo pořádám i charitativní bazary.
Teď jsem pořídila dům, na jehož místě bych ráda vybudovala služby lidem, jako jsou malé kadeřnictví, zázemí pro masáže, relaxační zóna se saunami i posilovna, to vše u nás, což u nás chybí.

Zdá se, že jste tak neustále v jednom kole...

Jak se říká - kdo si hraje, nezlobí. Mně byl kabát zpěvačky vždycky malý a bavilo mě spoustu věcí. Na jevišti se cítím nejlépe, ale komplikuji si život ještě dalšími věcmi a ráda. Do své restaurace jsem si pozvala i Zdeňka Pohlreicha, kterého si moc vážím a kterého jsem se jako profesionála ve svém oboru zeptala na pár rad. A co mi Zdeněk řekl? - Prodej to a utíkej. (smích)

Co dělat při jaderné havárii: Základní rada zní schovej se a zůstaň v kontaktu, říká Dana Drábová

Související články

Další články

Nejnovější kauzy