RECENZE: Ošklivec i hezoun. Oběma stačí jedna tvář Vojtěcha Kotka

Vedoucí vývojář se právě chystá na mezinárodní kongres, kde má prezentovat svůj patent. Jaké je ale Letteho překvapení, že nadřízený místo něj vybral méně erudovaného kolegu. A ještě hůř: šéf volbu vysvětluje tím, že Lette je na prezentaci svého díla příliš ošklivý, a bude mu tudíž dělat špatnou reklamu.

8 fotografií

Pražský Činoherní klub si pro jednu ze svých prvních podzimních premiér vybral patrně nejznámější hru současného německého dramatika Mariuse von Mayenburga Ošklivec. Ten zápletku díla postavil na neobyčejně nehezkém obličeji hlavního hrdiny, který se takovou skutečnost dozvídá až díky oné konferenci. 

V ústřední roli novinky v režii Braňa Holička se objevil Vojtěch Kotek, v dalších rolích pak Martin Finger (šéf, plastický chirurg), Marta Dancingerová (Letteho manželka, vilná byznysmenka) a Václav Šanda (mladší kolega, syn byznysmenky). Zajímavostí Mayenburgova kusu je předpis nijak herce neproměňovat. Divák tedy střídající se role jednotlivých představitelů pozná jen podle chování postav.

Nemění se ani vzezření samotného Letteho, ač Kotkova postava prodělává zásadní změnu z titulního ošklivce na neodolatelného hezouna, kterému ženy samy skáčou do postele. Okolo Letteho se tedy postavy točí ve svižně zrežírovaném víru, který neustále zaměstnává divákovu pozornost.

Ošklivec 75 % Činoherní klub premiéra 21. září 2021 režie: Braňo Holiček hrají: Vojtěch Kotek, Martin Finger, Marta Dancingerová, Václav Šanda

Německý dramatik svou hru napsal už v roce 2007, pojal ji jako alegorii ztráty identity. Lette totiž sice získá hezčí obličej a zvýší se jeho obliba, úspěch chirurgického zákroku ale láká další a stále více mužů se snaží vypadat jako on. Sám se tedy později ztrácí v záplavě svých klonů. Mayenburg tak maně předpověděl to, co v době sociálních sítí rezonuje obzvlášť. Všechny ty retuše, pomocí filtrů vybroušené fotky, ale i atraktivní statusy, kterými se snažíme obraz svého života před druhými vylepšit a co nejlépe odprezentovat. To vše vlastně v lehčí formě kopíruje syrovou myšlenku Ošklivce o unifikované kráse.

Novinka se v Činoherním klubu může opřít o dobré výkony všech herců, vedle přesného Kotka září především Martin Finger. Obě role podává se zjevnou nadsázkou, což pomáhá těžký námět s doslova schizofrenním koncem držet v lehce komediální rovině. Činoherní klub tak vstoupil do nové sezony (zcela pod Fingerovým uměleckým vedením) více než obstojně.