Zbavit Zemana pravomocí? Senátoři z ústavní komise jsou rozpolceni

V poslední době je s ohledem na prezidenta Miloše Zemana často zmiňována ústava a článek 66. Měl by být prezident jeho prostřednictvím zbaven pravomocí? Redakce iDNES.cz se obrátila na jednotlivé členy senátní ústavní komise, která nese celý název Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury, s několika dotazy. Právě tato komise se má příští týden sejít a otázku prezidenta řešit. 

V názorech, zda by měl být článek 66 nyní aktivován, se senátoři mírně rozcházejí. Podle senátorky Miluše Horské to například namístě je. Pro aktivaci článku by byl i senátor Pavel Fischer. 

„Podle mého názoru Miloš Zeman již dříve, a to v dubnu tohoto roku při zásadní bezpečnostní krizi ohledně Vrbětic, nebyl na svém místě. Prokázal neschopnost dostát svým povinnostem. Jednal, jako by vůbec nebyl schopen domýšlet, jak závažné následky jeho kroky mohou mít pro celou republiku. Měly proto být učiněny ústavní kroky podle článku 66 ústavy. Ten umožňuje, v zájmu ochrany nejvyššího úřadu v zemi, omezit výkon pravomocí prezidenta,“ uvedl v neděli.

A svůj podpis by připojil i tentokrát. „A to jak s ohledem na ochranu funkce prezidenta republiky, tak na bezpečnost státu,“ doplnil. Od neděle se prý na jeho názoru nic nezměnilo.

Souhlasí i další senátor a člen komise Michael Canov. „Když si přečtete ústavu, platí, že pokud nemůže prezident ze závažných důvodů úřad vykonávat, je třeba článek 66 aktivovat. Je evidentní, že závažné důvody jsou,“ řekl iDNES.cz. Zdůraznil však, že odebrání pravomocí by mělo být pouze dočasné, dokud nepominou prezidentovy zdravotní obtíže.

Právě dočasnost rozhodnutí zdůraznil i Marek Hilšer. „Ano, kdyby k tomu komise došla, budu hlasovat pro,“ řekl. „Bohužel nemáme žádné informace o tom, jaký je zdravotní stav pana prezidenta. Aby se systém celý nastartoval, abychom měli co nejdříve ustavenou vládu, jmenovaného premiéra, jmenované ministry, je důležité vědět, kdy k tomu dojde. Ale to bohužel teď nevíme. Takže je potřeba o té věci jednat. Není možné čekat měsíc, dva měsíce nebo tři, než pan prezident bude schopný v tomto ohledu projevit svou vůli,“ doplnil. 

Kromě povolebního vyjednávání poukázal i na stále nedořešenou situaci s covidem-19 a potřebu akceschopné vlády.

Naopak o něco zdrženlivější je Miroslava Němcová, která se o aktivaci článku 66 nechtěla bavit s tím, že již tady dříve také pokusy byly. Podle senátorky Šárky Jelínkové postupovat podle tohoto článku nyní není namístě. „V nejbližších dnech mohou běžet procesy i bez aktivní přítomnosti pana prezidenta,“ uvedla.

Miroslav Adámek pak uvedl, že je třeba věc probrat. „Pokud se ptáte tento den, v tuto hodinu, tak ne. Jestli se budeme bavit za čtrnáct dní, možná bych názor změnil,“ řekl na dotaz, zda by aktivaci článku 66 podpořil. 

Nyní je podle něj třeba o věci diskutovat. „Protože zkušenosti tady nejsou ani z historie. Máme to sice v ústavě, bylo to historicky u některých prezidentů již nasazeno, ale v moderní historii ne. Nejdůležitější samozřejmě je, aby se pan prezident uzdravil, aby na to a na rekonvalescenci měl čas. Druhá věc je záležitost veřejného prostoru, toho, jak bychom k tomu měli případně přistupovat a kdy by bylo vhodné tento princip nasadit,“ doplnil.

I Jan Holásek uvedl, že je podle něj nejdřív potřeba snažit se získat informace o prezidentově zdravotním stavu. „Koneckonců se takto vyjádřil i předseda Senátu Miloš Vystrčil,“ podotýká s tím, že pokud informace nebudou nebo budou nasvědčovat tomu, že prezident ze zdravotních důvodů funkci vykonávat nemůže, mělo by se postupovat směrem k aktivaci článku 66.

Otázka na zdraví prezidenta

Zeman byl v neděli po poledni převezen do Ústřední vojenské nemocnice na pracoviště intenzivní medicíny. Podle jeho ošetřujícího lékaře a ředitele ÚVN Miroslava Zavorala jsou důvodem hospitalizace komplikace provázející jeho chronické onemocnění. Přesnou diagnózu Zavoral médiím nesdělil, protože k tomu nemá pacientův souhlas. Mluvčí ÚVN Jitka Zinke v pondělí sdělila, že Zemanův zdravotní stav je stabilizovaný.

Jenže někteří senátoři poukazují na to, že informací o tom, jak je na tom prezident, je málo. „Sám pan prezident Zeman řekl, že o zdravotním stavu prezidenta by národ věděl měl, takže já si myslím, že v tomto duchu nás to okolí pana prezidenta prostě dostatečně neinformovalo,“ poznamenala Horská. 

Němcová naopak „první normální informaci“ zaznamenala až poté, co před veřejnost vystoupil Zavoral. Osobně by například ještě ocenila informaci o tom, jak dlouho by měl být prezident hospitalizován. „Může to být pouze odhad, ale i ten by současné situaci pomohl. Ovšem tyhle kroky okolí prezidenta nedělá a tím vytváří prostor pro nekonečné spekulace,“ uvedla. 

Náhlý zájem o to, jak je to nyní s prezidentem, v úterý projevil i šéf Senátu a člen komise Miloš Vystrčil. Ten uvedl, že požádá hradního kancléře Vratislava Mynáře o informace, jaké jsou prognózy vývoje zdravotního stavu prezidenta.

„Máme obavu, zda současný zdravotní stav umožňuje prezidentu republiky vykonávat jeho úřad. Rámcovou informaci, která umožní zachovat patřičný respekt a citlivost vůči panu prezidentovi a jeho rodině, očekáváme od Kanceláře prezidenta republiky. Ta v tomto ohledu dosud nekonala dostatečně, proto ji dotazujeme,“ uvedl Vystrčil.

Komise se sejde příští týden

Ústavní komise Senátu bude v úterý 19. října řešit, zda je prezident schopný vykonávat svůj úřad. Komisi svolal na příští týden její předseda Zdeněk Hraba. „Nemůžeme si dovolit paralýzu ústavních institucí právě v důsledku možných komplikací hlavy státu. Řešit to budeme v Senátu 19. října,“ prohlásil v pondělí. 

Hraba doplnil, že pokud by nemohl prezident kvůli zdravotnímu stavu vykonávat svůj úřad, bude chod ústavních institucí paralyzován. Jedna z možností, kterou Hraba zmínil, je právě článek 66 ústavy, tedy prohlášení prezidenta za neschopného výkonu úřadu.

Jednotliví senátoři souhlasí s tím, že je dobře, se se komise sejde a vyjasní si některé otázky. „Já si myslím, že je to nanejvýš nutné. Přijde mi to patřičné, víme, že ta situace s panem prezidentem je teď náročná a je potřeba se bavit o tom, co všechno lze a co nelze v tuto chvíli dělat,“ uvedla Horská.

Podle ní bude zasedání komise zejména o tom vyjasnit si různé scénáře „co by, kdyby“. „Abychom pak nebyli zaskočeni nějakými událostmi,“ uvedla. 

Podle Adámka se tak otevírá i otázka toho, kteří ústavní činitelé a jak by měli informovat o svém zdraví. „Není to jen o panu prezidentovi, můžeme se bavit i o předsedech obou komor a panu premiérovi. Tam bych si dokázal představit, že tyto pozice budou spojeny s tím, že když jde člověk do funkce dobrovolně a přijme ji, musí parlament v nějakém okamžiku vědět, do jaké míry je daný člověk schopen plnit funkci,“ řekl.