Hlavní obsah

Mohutného žulového Slouhu nad Přišimasy prý v kámen zaklela zlostná selka

Mohutné žulové balvany s obřím Slouhou nedaleko středočeské vsi Přišimasy budou pro leckoho velkým překvapením. Takové skalky poblíž metropole byste asi nečekali, nenáročná procházka po dvojvrchu Klepec I a Klepec II se vám určitě bude líbit. Nízký dlouhý kopec leží mezi Českým Brodem a Kostelcem nad Černými lesy.

Foto: Vratislav Konečný

Kamenný Slouha, slouží i jako lezecká stěna.

Článek

Útesy nad vsí u lesa

Přišimasy jsou takové šišlavo mazlivé slovo. Ale nejedná se o žádné přišité masy ani masa, jméno má souviset se staroslovanským slovem „šum“ čili les. Vesnici založili u lesa.

Ač se Klepec jeví jako název český, není tomu tak. Původ je v holandštině, kdy slovo klippe někdy ve 14. století převzali Němci a vznikl tvar klëp. Významově svislé skály nebo útesy. Známý je i v angličtině – cliff.

Foto: Vratislav Konečný

Ke Klepci II vede hezká třešňová alej.

Takže nad vsí u lesa se tyčí bizarní kameny porfyrické říčanské žuly středočeského plutonu. Pro téměř sto procent návštěvníků jsou to ale jen obří šutráky, oku lahodící a údiv vyvolávající.

Balvany jsou spojeny s podložím, i když se původně myslelo, že se jedná o bludné balvany. Bývaly tu i lomy na kámen, dokonce i docela velké koupaliště vzniklé po těžbě, na infotabuli je snímek připomínající dávné časy z dob páně Poláčkových románů.

Foto: Vratislav Konečný

Fůra sena

Slouha s chybou

Na Přišimasy navazuje obec Skřivany, z té vede naučná stezka po žluté turistické barvě k prvnímu obřímu šutráku. Je to téměř po rovině, vede tudy i cyklotrasa.

Osmimetrový žulák Slouha stojí v akátovém lesíku, na jeho čelní stěně je pod lezeckou skobou umístěna pamětní deska na padlé v první světové válce. Trochu úsměvné jsou pravopisné chyby, stojí tu: „Těm kteří padly za vlast a nedospěli k cíli věnují…“

To si tedy nezasloužili.

Foto: Vratislav Konečný

Připomínka tábora lidu, akce se konaly na protest proti dualismu v monarchii, Češi žádali stejná práva.

Náročná přeprava do Českého Brodu

Jeden z kamenů, váhu měl přes 280 kilo, si usmysleli převézt jako památník Jana Husa v Českém Brodě. Byla z toho pořádná lapálie, od března roku 1920 začali s přepravou parní oračkou občané z Limuz. Ale půda byla rozbahněná, tak se čekalo, až ztvrdne. To se stalo až na podzim, oračku jim zapůjčil sedlák z Hořic. Reprofoto přepravy je rovněž na infotabuli. Památník v Brodě vztyčili až 6. července 1921.

Na Klepcích se těžil kámen na obnovu vyhořelého Národního divadla. K balvanům se vážou různé legendy, jak by ne, některé fantazii docela rozjitří.

Foto: Vratislav Konečný

Balvany tvoří malé skalní město.

Bodejž bys zkameněl

Důležitý je ale žulový Slouha, balvan měřící na délku i výšku 8 metrů, do šíře má 3 metry.

Jednoho rána vyhnala selka na Klepec svého slouhu se stádem ovcí. Přes den všechno probíhalo normálně, když se ale začalo smrákat a chlap s ovcemi nikde, popadl babu vztek. Zahrozila ke kopci a zavolala: Bodejž bys tam zkameněl! Sotva slova vyřkla, stádo se začalo měnit na kameny. Slouhovi docvaklo, že něco není v pořádku a taky měl hned nakročeno do pryč. Jenže kletba ho dostihla a teď se na něho chodíme dívat. Co se stalo s babou, se neví.

Foto: Vratislav Konečný

Prohlubně na vrcholu kamenů byly považovány za obětní.

Okolo měl Slouha to své zakleté stádo, jenže to padlo za oběť kameníkům z Rostoklat. Jakýsi Michálek s pomocníky je rozmlátili na stavbu silnice z Prahy do Kolína a na stavbu mostů v Poděbradech a Praze.

Tábory lidu a čaroděj

Ke Klepci II vede mladá třešňová alej, přivede vás k dalšímu žulovému obru. Říkají mu Fůra sena, je vysoký asi 3 metry, jeho obvod se udává kolem 32 metrů. Prohlubně na jeho vrcholu bývaly považovány za staré obětní mísy, jsou i na dalších balvanech. Jsou ale dílem přírody.

Foto: Vratislav Konečný

Na svahu najdete dvě jezírka, jsou to pozůstatky po těžbě, využívala se jako koupaliště.

Na jedné straně je zapuštěna tabulka upomínající na rok 1848, kdy se tu sešlo množství účastníků tábora lidu. Byly tu pronášeny plamenné projevy s návrhy, jak skončit v monarchii s útlakem české menšiny. Další tábor svolali tajně na Klepec ještě v roce 1897, to se tu usneslo, jak chránit menšinu před Habsburky. Na Klepci II najdete množství žulových útvarů, třeba Kamenná (Obří) záda nebo Zkamenělý kočár.

Fůra sena prý vznikla, když tu jel přes kopec senař. Půda byla po dešti mokrá, klouzalo to, tak si vozka trochu zahřešil a přivolal na pomoc čaroděje. Ten ale chtěl za pomoc zaplatit předem, jak to dopadlo, je jasné, není love, není pomoc.

Foto: Vratislav Konečný

Za výlet určitě oba Klepce stojí.

Mechem a lišejníky porostlých balvanů je tu spousta, když budete pokračovat po žluté do Limuz, narazíte na dvě malá jezírka, vzniklá těžbou. Projdete cestou mezi nimi, jsou průzračná, hladina odráží nebesa i stromy, nyní tu pluje spousta listí, jsou jako malé loďky. Tady klepecká krása končí, les vás dovede k poli a na silnici do Limuz.

Novohradsko láká stále více turistů, zejména k rozhlednám

Tipy na výlety

Reklama

Výběr článků

Načítám