Kvůli pandemii covidu chybí za loňský rok v rozpočtech evropských regionů, měst a obcí celkem 180 miliard eur. V Česku lokální rozpočty v průměru ztratily 7,8 procenta. „Portugalské město Torre Vedras nebude nadále schopné financovat jídlo pro studenty, české Kladno možná nebude schopné nadále rozvážet léky a jídlo důchodcům,“ zmínil některé konkrétní dopady předseda Evropského výboru regionů Apostolos Tzitzikostas.

V Evropské unii je 230 regionů, 90 tisíc municipalit a více než milion lokálních politiků. Právě nižší úrovně vládnutí hrály v pandemii klíčovou roli a stále se potýkají s dopady covidové krize.

Samosprávy totiž vynakládaly více prostředků do oblastí, jako jsou sociální ochrana či zdravotnictví, ale současně přišly o příjmy kvůli poklesu ekonomické aktivity.

Evropská komise uvádí, že za rok 2020 zaznamenala unijní ekonomika pokles o šest procent HDP. Letos by ale podle odhadů unijní exekutivy mělo hospodářství EU růst o 4,8 procenta HDP. Zatímco v prvním čtvrtletí letošního roku došlo v EU k poklesu o 0,1 HDP, v tom druhém došlo k mezičtvrtletnímu oživení ve výši 2,1 procenta HDP.

Dopad hlavně na turismus

Oživení však komplikují dopady krize v podobě narušení dodavatelských řetězů. „Pandemie a přijatá opatření měla vliv nejen na jednotlivé státy, ale i globální charakter. To se projevilo narušením či zastavením dodavatelsko-odběratelských řetězců, a tedy následným pokrizovým nedostatkem některých materiálů, výrobků či komponentů, což má citelný dopad na některá odvětví,“ vysvětluje analytik České spořitelny Tomáš Kozelský.

Text Kateřiny Zichové vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.

Ne na všechna odvětví dopadla krize stejnou měrou. Významně zasažen byl především sektor ubytování, pohostinství nebo autoprůmysl. Dařilo se naopak kurýrním službám, e-commerce nebo farmaceutickému průmyslu. Podle Kozelského však není namístě hovořit přímo o vítězích a poražených, nicméně tvrdě zasažená odvětví se s následky vypořádávají dosud.

Rozdílně dopadla krize také na jednotlivé členské státy EU. Oživení tak probíhá v některých zemích pomaleji.

„Zjednodušeně lze říct, že nejvíce ekonomickým poklesem byly postiženy jižní státy, které jsou turisticky velmi oblíbené (Španělsko −10,8 % HDP v roce 2020, Itálie −8,9 % HDP, Řecko −8,2 % HDP), méně naopak severské (které patří k nejkonkurenceschopnějším státům světa) a pobaltské státy s poklesem ekonomiky v roce 2020 kolem 2–3 % HDP,“ doplnil analytik.

Covidová chudoba

Rozdíly jsou vidět i napříč evropskými regiony. Podobně jako u států se dopady pandemie a restriktivních opatření liší zejména podle charakteru regionu. S výraznými dopady se tak musely potýkat regiony těžící z turismu nebo regiony s těžce zasaženými odvětvími průmyslu.

Příkladem může být podle Kozelského Praha, kam se zahraniční turisté vracejí jen pomalu: „Restaurace, hotely a služby s tím spojené jsou hluboko pod tržbami z minulých let,“ dodal.

Pro evropské místní a lokální orgány covidová krize znamenala vyšší výdaje z rozpočtů, ale zároveň pokles příjmů. To podle regionálního barometru v rozpočtech evropských regionů, měst a obcí „rozevřelo nůžky“. Celkem v evropských místních rozpočtech v důsledku pandemie chybí za loňský rok 180 miliard eur. Na regionální a střední úrovni je to 130 miliard eur a na obecní 50 miliard eur.

Například nizozemské municipality tak přišly až o 350 milionů eur na parkovném, kyperské lokální správy přišly o 25 procent příjmů rozpočtu, bulharské o více než 15 procent a italské o téměř 10 procent, uvedl několik příkladů předseda Evropského výboru regionů Apostolos Tzitzikostas.

Kladno jako příklad

České regiony, města a obce jsou na tom o něco lépe, lokální rozpočty v tuzemsku tratily o 7,8 procenta. Ztráta nicméně lehce přesahuje průměr EU, který barometr vyčísluje na 7,3 procenta. V žebříčku evropské sedmadvacítky je Česko mezi poslední desítkou unijních členů.

Předseda Výboru regionů proto varoval před „covidovou chudobou“. Podle Výboru hrozí, že krize povede ke vzniku ztracené generace, přičemž nejvíce ohrožení jsou mladí pracovníci a pracovníci s nízkou kvalifikací.

„Portugalské město Torre Vedras nebude nadále schopné financovat jídlo pro studenty, české Kladno možná nebude schopné nadále rozvážet léky a jídlo důchodcům,“ upozornil.

Peníze na takové a další služby pochází jak z lokálních, tak národních i evropských zdrojů, proto je podle Výboru regionů klíčové, aby spolu všechny tři úrovně spolupracovaly na cíleném a efektivním oživení ekonomik. Zejména pak na využití peněz z evropského pokrizového fondu, tzv. fondu obnovy. Právě tady ale spolupráce zaostává.

Podle barometru analýza prvních osmi národních plánů obnovy odevzdaných Evropské komisi odhalila, že pouze tři země naplnily požadavek na detailní konzultování plánů s lokálními orgány. Jedná se o Německo, Belgii a Polsko. Naopak tomu bylo v případě Rumunska, Španělska, Francie, Chorvatska a Itálie, přičemž Itálie si vedla v porovnání s ostatními nejhůře.

Výbor regionů na to upozorňuje i ve svém stanovisku: „Velmi málo členských států podrobně informuje o zapojení svých místních a regionálních orgánů do konzultačního procesu nebo systematicky popisuje úlohu místních a regionálních orgánů v jednotlivých oblastech politiky.“ Kritika se během příprav plánu objevovala i na adresu České republiky.