Oprášený program Antivirus, který pomáhal podnikům stiženým důsledky epidemie, by měl nově zajistit například nevytíženým zaměstnancům Škody Auto 60 procent z náhrady mzdy. Stejně tak i dalším společnostem z automobilového průmyslu, které zasáhl nedostatek čipů z Asie, a tedy i výrazné omezení výroby. Řada lidí z podniků musela zůstat doma, není z čeho vyrábět.
„Antivirus by se měl spustit brzy, čerpání bude možné zpětně od 1. října,“ potvrdil ministr průmyslu a zároveň šéf resortu dopravy Karel Havlíček (za ANO). Státní kasu to vyjde asi na půl miliardy korun měsíčně. K podpoře reforem je třeba získat i souhlas Bruselu, aby bylo zřejmé, že nejde o nedovolenou veřejnou podporu.
Celkem pro automotive průmysl přímo či nepřímo pracuje v Česku několik set tisíc lidí. Nejde tedy jen o tři továrny Škody Auto, kolínskou Toyotu a nošovický Hyundai, příspěvky na mzdy by mohly pomoci stovkám firem, které automobilkám dodávají díly a nyní jim stojí odbyt. „Nebylo snadné rozhodování, zda uplatnit Antivirus pro konkrétní odvětví. Logicky se ozývají také další obory, které epidemie nějakým způsobem poškodila,“ dodal v pátek ministr na akci Snídaně s... pořádané vydavatelstvím Mafra. Generálním partnerem byla energetická společnost ČEZ.
Kudy půjde Česko
Lidé z různých odvětví, z obřích, středních i malých firem diskutovali s Havlíčkem i o řadě dalších témat, která se dotýkají jejich podnikání a postupně mění českou i světovou ekonomiku. Tedy například navrhovaný evropský koncept Green Deal a cesty, jak k ekologickým cílům s ním spojeným dospět. V podstatě nevyhnutelná je změna takzvaného energetického mixu, kdy Evropa směřuje k utlumení uhelných elektráren, k němuž má dojít zejména ve 30. letech tohoto století.
„Kromě zdrojů, jako jsou fotovoltaika nebo větrné elektrárny, potřebujeme také stabilní zdroje, tedy hlavně jádro. A na přechodnou dobu, než vybudujeme nové bloky, budeme muset využívat plyn,“ zdůraznil Havlíček. Dodal, že Česko by mělo pokračovat v budování reaktorů nejen v Dukovanech – na což vláda, v níž sedí, připravuje tendr – ale později také v Temelíně. „Musíme si uvědomit, že nový jaderný blok v Dukovanech jen částečně nahradí ty, které v této elektrárně časem doslouží. Zároveň budeme utlumovat uhelné zdroje o výkonu přes deset tisíc megawattů,“ dodal. Pro lepší představu: současné bloky ve dvou českých atomových elektrárnách mají výkon „jen“ okolo 4000 megawattů.
Lobby s Francouzi
Pokud tedy Česko nebude chtít být v budoucnu plně závislé na zelených zdrojích, musí si zvolit jinou cestu. Současná vláda poměrně jasně deklarovala, že vsadí na výstavbu velkých reaktorů, podobně jako Francie, Velká Británie či Nizozemsko. I proto je jedním z iniciátorů lobby v rámci EU za to, aby Brusel uznal jaderné štěpení za udržitelný zdroj.
Tím pádem by si na výstavbu tohoto typu elektráren bylo možné u bank půjčovat za mnohem výhodnějších podmínek. Lídrem této snahy, kterou podporuje 13 členských zemí EU, je Francie.
Česko podle Havlíčka prosazuje i to, aby podobné postavení u bank jako jádro měl také plyn – coby takzvaný tranzitní zdroj, který pomůže překlenout období, než bude v provozu více jaderných bloků. Ten nový dukovanský, který má k realizaci nejblíže, má start provozu naplánovaný na rok 2036. Sluší se dodat, že téměř každý jaderný projekt nabral aspoň několik let zpoždění. Další variantou jsou malé, takzvané modulární reaktory, jenže jejich vývoj ještě zdaleka není u konce.