‚Exploze pandemie‘ v Polsku či plnění nemocnic na Slovensku. Covid sílí i v okolních zemích

Zrychlování tempa šíření covidu a nejvyšší denní přírůstky nakažených za poslední měsíce. Tak vypadá aktuální koronavirová situace nejen v Česku, ale také v okolních zemích. Zatímco Německo, Rakousko a Slovensko zažívají nárůst epidemie už posledních několik týdnů, Česko a Polsko zaznamenalo prudký skok až v posledních dnech. Ve Varšavě tak hovoří dokonce o „explozi“ epidemie.

Tento článek je více než rok starý.

PŘEHLED Berlín/Brtislava/Varšava/Vídeň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

cestující na Hlavním nádraží

Šíření covidu-19 v Česku zrychlilo za jediný týden na více než dvojnásobek | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Šíření covidu-19 v Česku zrychlilo za jediný týden více než dvojnásobně, roste počet hospitalizovaných i zemřelých. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) proto tento týden varoval před opětovným přetížením zdravotního systému.

‚Tak prudký zvrat jsme nečekali. Lidi čekají na stovky mrtvých denně.‘ 6 expertů hodnotí další vývoj covidu

Číst článek

„Reálně hrozí, že v následujících týdnech, pokud by se situace vyvíjela obdobným způsobem, lidé nevnímali riziko a nedodržovali opatření, opět dojde k zahlcení nemocnic,“ uvedl během středeční tiskové konference.

Prudké zhoršení epidemické situace se tak neobešlo bez vyhlášení nových protikoronavirových opatření. Zahrnuje například povinné nošení respirátorů ve všech vnitřních prostorách včetně pracovišť, které začne platit v pondělí 25. října.

Od listopadu pak bude muset personál restaurací kontrolovat u hostů doklad o bezinfekčnosti a změny se týkají i testování na covid, které bude zdarma jen pro lidi do 18 let, plně očkované a lidi se zahájeným očkováním nebo pro ty, kteří se nemohou očkovat.

Zhoršující se statistiky zaznamenává také řada dalších evropských zemí, včetně těch sousedících s Českem. Například v Rakousku proto zavádějí povinné prokazování bezinfekčnosti před vstupem na pracoviště, v Polsku varují před „drastickými opatřeními“, s ohledem na zaplňování nemocnic se ale situace jeví nejdramatičtěji na Slovensku.

Slovensko

Z okolních států je tempo šíření koronavirové infekce nejrychlejší na Slovensku. Tamní situace se začala zhoršovat už v polovině září a od té doby epidemie prudce sílí.

Tento týden se počty nově odhalených případů nákazy dostávaly i přes 3000 za 24 hodin, pětimilionová země tak zaznamenává nejvyšší přírůstky od poloviny března. S pozitivním výsledkem přitom končí zhruba každý pátý PCR test.

Koordinátor intenzivní péče: Končí u nás neočkovaní a dříve zdraví lidé bez přidruženého onemocnění

Číst článek

V některých regionech rapidně roste také počet hospitalizovaných. Počet pacientů s potvrzeným covidem nebo s podezřením na toto onemocnění se aktuálně drží nad hranicí tisíc osob, což je nejvíce od letošního května. V pátek bylo hospitalizovaných více než 1100, z toho 113 lidí leželo na jednotce intenzivní péče.

„Jsme na 19 procentech obsazenosti nemocnic, vidíme ale velké regionální rozdíly,“ uvedl ve středu slovenský ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský s tím, že například kapacita nemocnice v Prešově je zaplněná už ze 44 procent.

Rychlý nárůst počtu hospitalizovaných hlásí například také žilinská nemocnice, kde v posledních týdnech musejí předělávat některá oddělení na covidová. „Příjem akutních pacientů s covidem roste. Čtyřicet lůžek, která jsme zprovoznili v září, nám už nestačilo a museli jsme přidat další lůžkovou část,“ popsal slovenským médiím ředitel nemocnice v Žilině Eduard Dorčík.

Statistiky slovenských úřadů přitom ukazují, že zhruba 80 procent hospitalizovaných Slováků není proti covidu plně očkováno.

Slovensko se v Evropské unii řadí k zemím s nejnižším podílem očkovaných obyvatel. Alespoň jednu dávku tam dostalo 45 procent populace, posílit zájem lidí o vakcinaci se ale úřadům příliš nedaří. Ministerstvo zdravotnictví se přitom snažilo Slováky k očkování různě motivovat, například očkovací loterií.

V souvislosti se zhoršením epidemické situace se tak některé regiony přesouvají do takzvané černé kategorie, v níž platí nejpřísnější protiepidemická opatření. Od 25. října se počet těchto okresů zdvojnásobí na deset, v nejvyšším stupni epidemického rizika tak budou okresy Čadca, Kysucké Nové Mesto, Tvrdošín, Levoča, Stará Ľubovňa, Sabinov, Bardejov, Svidník, Stropkov a Michalovce.

Ve zmíněných takzvaných černých okresech mohou například restaurace prodávat jídlo a nápoje pouze přes okénko nebo ho rozvážet, ubytovací zařízení zůstávají zavřena pro turisty, přerušit činnost musejí fitness a wellness centra, ale také akvaparky. Výuka na základních a středních školách nicméně bude pokračovat v prezenční formě.

Německo

Postupné zhoršování epidemické situace v posledních deseti dech zažívá také Německo. Spolková republika sleduje vývoj epidemie podle takzvané sedmidenní incidence, tedy počtu nakažených na 100 000 obyvatel za poslední týden. Tento údaj se přitom v pátek vyšplhal na 95,1 případu, poprvé od poloviny května tak překročil devadesátku. Ještě před týdnem přitom sedmidenní incidence činila 68,7.

‚Nechtějí nic slyšet.‘ Z deseti covidových pacientů leží v Domažlicích devět neočkovaných

Číst článek

Německý Institut Roberta Kocha zároveň varuje, že během podzimu a následných zimních měsíců budou koronavirové statistiky dále narůstat.  

Zhoršující se statistiky proto vyvolávají obavy také mezi německými lékaři – zejména mezi těmi, kteří pracují na jednotkách intenzivní péče. Podle německé Asociace pro intenzivní péči a urgentní medicínu (DIVI) na některých těchto odděleních chybí personál, hrozí proto přetížení a následné „citelné omezení“ péče o pacienty.

S ohledem na poslední vývoj se tak stále častěji ozývají hlasy, podle kterých by měl v Německu zůstat v platnosti nouzový stav. Vypršet má 25. listopadu, německý ministr zdravotnictví Jens Spahn ale tvrdí, že jeho prodloužení není nutné a že si opatření mohou řídit jednotlivé spolkové země.

S tím nesouhlasí například šéf bavorské Křesťanskosociální unie Markus Söder. „Pokud nouzový stav skončí, nebudeme mít de facto žádný právní základ, ať už pro testování ve školách, nebo nošení respirátorů,“ upozorňuje podle agentury Reuters.

Nařízení ohledně nošení chirurgických roušek nebo FFP2 respirátorů v hromadné dopravě či v obchodech nadále platí ve většině spolkových zemí. Některé spolkové státy zároveň zavedly přísnější pravidla pro lidi, kteří se proti covidu-19 nenechali naočkovat. Podnikatelé v gastronomii a pořadatelé sportovních nebo kulturních akcí se mohou rozhodnout, že do vnitřních prostor vpustí jen očkované a lidi, kteří covid-19 prodělali, ne však lidi s negativním testem.

Určitému tlaku ale neočkovaní lidé čelí také na celostátní úrovni. Od 11. října si neočkovaní Němci musí sami hradit rychlotesty na koronavirus, které potřebují například při vstupu do restaurací či na společenské akce. Podobně jako v Česku ale platí určité výjimky, například pro děti mladší 12 let nebo pro lidi, kteří ze zdravotních důvodů nemohou dostat vakcínu. Až do prosince budou mít na jeden test zdarma týdně nárok také mladiství do 17 let a těhotné ženy.

Rakousko

Podobně jako v Česku se počty nově odhalených případů covidu tento týden vyšplhaly nad 3500 nakažených za 24 hodin také v Rakousku, tak vysoké údaje přitom devítimilionová země zaznamenala naposledy v březnu. I tam je tedy epidemie koronaviru na vzestupu.

Pro podzimní a zimní měsíce tamní vláda připravila třístupňový model opatření proti koronaviru, prozatím v zemi platí stupeň první. Podobně jako v Německu přitom některá opatření neplatí pro ty, kteří podstoupili vakcinaci proti covidu.

Odborník k analýze odpadních vod: V Praze jsme na hodnotách, jako když bylo 10 000 nakažených

Číst článek

Například v obchodech a hromadné dopravě musí neočkovaní lidé nosit respirátor třídy FFP2. Ve Vídni, kde jsou protikoronavirová pravidla přísnější než ve zbytku země, musejí respirátor nosit i očkovaní. Od 1. října ale mohou do vídeňských nočních podniků chodit jen lidé, kteří mají doklad o očkování nebo covid prodělali, testy se ale neuznávají. Stejné opatření se týká i shromáždění nad 500 účastníků, ať uvnitř, nebo venku.

Kvůli rostoucím statistikám se ale Rakušané musí připravit na jistá zpřísnění. Od 1. listopadu se na pracovištích začne uplatňovat takzvané pravidlo 3G. To znamená, že se zaměstnanci budou muset před vstupem do práce prokázat buď průkazem o očkování proti koronaviru, negativním testem, nebo dokladem o prodělání nemoci.

„Povinnost 3G na pracovištích je důležitým krokem v boji proti pandemii. Zajišťuje totiž lepší ochranu na místě, kam lidé musí chodit každý den a trávit tam velkou část dne,“ uvedl tento týden rakouský ministr zdravotnictví Wolfgang Mückstein.

Pro pracovníky to ale zároveň bude znamenat, že si při prokázání „3G“ budou moci v práci odložit roušku nebo respirátor. To platí například pro supermarkety, naopak zaměstnanci nemocnic nebo pečovatelských domovů ale budou muset mít ústa a nos zakryté i nadále.

Pravidlo 3G bude platit také pro používání lanovek v rakouských lyžařských střediscích, kromě potvrzení o bezinfekčnosti ale budou muset mít lidé nasazený i respirátor typu FFP2. Pokud však vzroste vytíženost jednotek intenzivní péče kvůli pacientům s covidem, zpřísní se pravidla pro neočkované zimní sportovce – nebude uznáván například výsledek antigenních testů, ale jen PCR.

Polsko

Prudký skok v počtu nově odhalených případů covidu-19 tento týden zaznamenalo také Polsko.

Koordinátor intenzivní péče: Končí u nás neočkovaní a dříve zdraví lidé bez přidruženého onemocnění

Číst článek

Ještě minulý týden polské laboratoře potvrzovaly kolem 2500 případů nákazy za den, tento týden to ale bylo i více než 5500 nakažených za 24 hodin, což je nejvyšší hodnota od začátku května. Podle polského ministra zdravotnictví Adama Niedzielského tak země zažívá „explozi pandemie“.

„Týden od týdne sledujeme nárůsty o 85 až 100 procent… Jestli bude tento trend po dobu několika dní pokračovat, budeme muset přijmout drastická opatření,“ prohlásil ve středu ministr zdravotnictví, zároveň ale dodal, že o lockdownu polská vláda zatím neuvažuje.

Pojem „drastická“ opatření tak podle něj znamená přísnější vymáhání stávajících pravidel proti šíření koronaviru, jako je například nošení roušek v uzavřených prostorech.

Podobně jako v Česku se i v Polsku očkovací program výrazně zpomalil, což je podle Niedzielského jeden z důvodů stávající situace. Jako druhý pak uvedl také to, že jsou lidé mnohem méně obezřetní a mají pocit, že mohou platná opatření ignorovat.  

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme