Sputnik V neprošel v Česku ani přes ruské turisty. ‚Neuznáme jim ho,‘ tvrdí ministerstvo

Na schválení Evropskou lékovou agenturou ruská vakcína Sputnik V stále čeká. O její částečné uznání českou stranou se nedávno pokusila ruská strana. Šlo o to, aby po příjezdu do Česka nemuseli ruští turisté do karantény. Jenže hned tři česká ministerstva to jednoznačně odmítla. „Sputnik jako očkovací látku u ruských turistů neuznáme,“ řekl pro iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Daniel Köppl.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruská vakcína Sputnik V

Ruská vakcína Sputnik V | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Dokud budu ministr zdravotnictví, tak nebudeme v Česku očkovat látkou, kterou neschválila Evropská léková agentura (EMA).“ To v únorovém rozhovoru pro server iROZHLAS.cz prohlásil na adresu ruské vakcíny Sputnik V tehdejší šéf českého zdravotnictví Jan Blatný.

Povinná karanténa

Rusko nadále patří mezi země s velmi vysokým rizikem nákazy. „Po vstupu na české území se nejdříve pátý den, nejpozději však čtrnáctý den podrobit RT-PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2. Do doby výsledku na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 je nutná samoizolace,“ stojí v pravidlech pro cestování na webu ministerstva zdravotnictví.

I přes tlaky prezidenta Miloše Zemana se nakonec k Čechům ruská očkovací látka proti covidu nedostala. A v nejbližší době se to nezmění, podle agentury Reuters totiž Evropská léková agentura o dalším osudu Sputniku V rozhodne nejdříve v prvním čtvrtletí příštího roku.

Přesto o částečné uznání účinné látky českými orgány v uplynulých dnech žádaly desítky turistů z Ruska. Šlo jim o to, aby se jim Sputnik V uznal stejně jako ostatní vakcíny, takže by nemuseli po příjezdu do země podstupovat dvoutýdenní karanténu.

Ministerstvo zdravotnictví se o tom poradilo se dvěma dalšími resorty - vnitra a zahraničí. Verdikt? „Sputnik jako očkovací látku u ruských turistů neuznáme a budou tak muset nastoupit do povinné karantény,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz mluvčí resortu Daniel Köppl.

V Rusku umírají lidé, nechtějí Sputnik. Propaganda proti vakcíně se bohužel vrátila domů

Číst článek

„Nemají evropský covid pas. Je to nastavené tak, že se neuznávají konkrétní vakcíny, ale evropský certifikát. Vakcína Sputnik není uznávaná Evropskou unií,“ vysvětlil Köppl.

Zbylá dvě ministerstva se k projednávání nechtěla vyjadřovat a odkázala se na Köpplovo vyjádření.

Nedůvěra ke Sputniku

Rusko rychle vyvinulo vakcínu nazvanou Sputnik V. Proočkovanost populace této země je i přesto nízká. Mezi lidmi panuje nedůvěra k úřadům i k novým farmaceutických produktům. Plně naočkovaných bylo v půlce tohoto měsíce jen 44 milionů ze 144 milionů obyvatel země, uvádí Reuters.

Vztahy na bodu mrazu

Ruská strana ale tvrdí, že oficiální stanovisko se k ní zatím nedostalo. „Ohledně přístupu české vlády nedisponujeme oficiální informací k otázce další turistické výměny s Ruskem,“ reagovalo ruské velvyslanectví v Praze.

Vztahy mezi Českem a Ruskem jsou v krizi už od dubna. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) totiž v té době oznámili, že za výbuchy ve Vrběticích v roce 2014 stojí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Právě ti se o čtyři roky později pokusili otrávit v Anglii dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru.

Kvůli vyšetřování kauzy Vrbětice Česko požádalo o právní pomoc Rusko. To odpovědět odmítlo

Číst článek

Konflikt měl dopad v mnoha úrovních. Ruská ambasáda dosud patřila mezi největší zastupitelské úřady v Česku, v počtu lidí převyšovala i tu americkou či čínskou. Kvůli vrbětické kauze ale musela počty radikálně snížit.

Černínský palác požádal koncem června ruskou stranu o to, aby plně nahradila škody po vrbětickém výbuchu. „Zároveň ministerstvo vyzvalo ruskou stranu k jednání v této záležitosti,“ popsala pro iROZHLAS.cz mluvčí resortu Mariana Wernerová.

Neupřesnila však, zda Rusko zareagovalo. „V mezinárodních vztazích se neočekává odpověď či reakce obratem, ale je to zpravidla otázka delšího období v řádu týdnů či měsíců,“ doplnila.

Pokud by se Česko rozhodlo řešit věc soudně, má problém: žaloba nemůže mířit k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu. Neexistuje totiž vzájemná smlouva mezi oběma zeměmi. Stát by se tak musel obrátit na Mezinárodní soud pro lidská práva, který by ale řešil jen dopady na životy rodin zasažených výbuchem.

Zdislava Pokorná, Martin Štorkán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme