Hlavní obsah

Boj s covidem-19 má v Česku významnou trhlinu, říká imunolog

Foto: em.muni.cz, Seznam Zprávy

Klinický imunolog Vojtěch Thon.

Reklama

Imunolog Vojtěch Thon z Masarykovy univerzity poukazuje na nedostatky boje s epidemií covidu-19. „Těch 400 tisíc nenaočkovaných zranitelných lidí vnímám jako zásadní nezvládnutí situace,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Článek

Současný boj s nemocí covid-19 má v českém podání významnou trhlinu, tvrdí klinický imunolog Vojtěch Thon. Podle profesora z brněnského centra Recetox Masarykovy univerzity současná opatření neumožňují praktikům předepisovat léky, které zabrání těžkým průběhům covidu. Thon má na mysli kortikoidy i medikamenty proti poruchám srážlivosti krve.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy zároveň upozorňuje, že jsou současná oficiální čísla nakažených zavádějící. „Jsme v úplně jiné situaci než loni. Infekce virem nutně neznamená rozvoj onemocnění. Navíc testujeme jen neočkované jedince, přitom i očkovaní mohou virus přenášet,“ zdůrazňuje Thon.

Pane profesore, tvrdíte, že při boji s covidem nevyužíváme všechny možnosti. Jak to myslíte?

Naše medicína už má možnosti precizní léčby, jenže je zanedbaná. Jsou to takzvaná imunosupresiva, ale musí se nasadit již v domácím ošetřování, to jest dříve, než dojde k rozvoji onemocnění. To se neděje a pak je pozdě. V tom vidím zásadní problém. Když se totiž onemocnění covid-19 plně rozvíjí, je potřeba snižovat přehnanou imunitní odpověď organismu a regulovat krevní srážení. Covid-19 už není přímo infekcí, ale je to postinfekční stav s přemrštěnou imunitní reakcí. Imunitní systém se paradoxně musí přibrzdit. Účinnými léky jsou kupříkladu kortikoid dexametazon, který snižuje imunitní odpověď, a v tabletové formě léky proti krevnímu srážení. Jedná se o léky, které je nutné podávat pod kontrolou lékaře.

Z vašeho pohledu tedy selhává primární péče u praktiků?

Takto bych to neřekl. Potřebná léčba praktikům není umožněná lidmi, kteří boj s epidemií řídí. U covidu-19 kromě imunosupresiv potřebujete zajistit léčbu proti krevnímu srážení. Takový lék stojí přibližně dva tisíce korun, ale praktik jej nemůže napsat, protože ho od pojišťovny nedostane proplacený. Měl by také udělat vyšetření D-dimerů. (Je to test, který se používá pro zjištění a monitorování nadměrného krevního srážení - pozn. red.). Ty jsou u nemoci covid-19 vždycky zvýšené. Pokud v počátku zaléčíte poruchu krevního srážení, člověku zachraňujete život.

Které léky konkrétně máte na mysli?

Jsou to takzvaná nová perorální antikoagulancia, zkratka NOAC. Podávají se v tabletové podobě. Jsou to moderní léky, ale ne úplně nové. Na trhu fungují přibližně od roku 2015. Podobný druh léku používá třeba člověk, který je propuštěný domů po operaci kyčlí. Zabraňují mozkové mrtvici, embolizaci do plic, infarktu myokardu. Jestli si vzpomínáte na reportáže z Itálie nebo Číny, kde lidé čekali na ošetření a najednou padli mrtví k zemi. Často právě kvůli krevním sraženinám.

V současném systému tedy zanedbáváme na začátku poměrně levnou léčbu v řádech několika tisíc korun, která by zajistila, že se člověk ani v domácím léčení ve valné většině nedostane do těžké formy covidu. Léčba na intenzivní péči pak stojí statisíce korun, ale prognóza pacienta už je nejistá.

Proč praktici tyto léky nemohou předepsat?

U nás na rozdíl od Německa či Rakouska nedostanou úhradu od pojišťoven. U sousedů je systém nastavený jinak. Praktik tam může předepsat jakýkoli lék a je za to zodpovědný. U nás má každá odbornost své léky. Pacienta pak posíláte k dalšímu specialistovi.

U rizikových pacientů lze přidat i drahou variantu léčby monoklonálními protilátkami, které se podávají infuzí. Když je aplikujete včas, člověk může odejít po dvou hodinách domů. V přímém přenosu jsme to viděli u bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Měl infekci, tímto koktejlem ho v uvozovkách předávkovali a on už druhý den přelétával na druhý konec Spojených států. Tyto koktejly velmi rychle zabrání rizikovému průběhu nemoci covid-19.

V posledních dnech hlásily laboratoře přes tři tisíce nově nakažených denně. Co na čísla říkáte?

Je to velmi nepřesné, protože se netestují lidé, kteří jsou očkovaní. Oni také přenášejí virus. Není politická vůle testovat i očkované, jenže pak nemá smysl to takto zjišťovat a měřit.

Takže očkovaní a neočkovaní podle vás virus mohou přenášet víceméně stejně?

Rozdíl tam je. Očkovaní mohou virovou nálož rychle snižovat. Od samého začátku ale víme, že očkovaní nejsou bezinfekční. Samotný termín bezinfekčnost není v pořádku. Vakcíny podávané do svalu nemohou zajistit takzvanou sterilizační imunitu (tento typ brání přenosu na další jedince - pozn. red.). Tahle informace k vakcínám se zpočátku nikomu nehodila. Důležité je, že očkování brání těžké formě nemoci covidu-19 a zabraňuje úmrtím.

Když jsme spolu hovořili v létě, říkal jste, že je naše společnost blízko dosažení kolektivní imunity. Čím si tedy vysvětlujete rychlý nárůst infikovaných?

To se nevylučuje. Kolektivní imunita v širším slova smyslu není pouze ta sterilizační. Pozor, to je velký rozdíl. Podáváním vakcín do svalu vytváříme systémovou imunitu, ale slizniční imunitu tím hned neovlivníme. Virus se na sliznici třeba v ústech může dál uchytit i u naočkovaného člověka, proto jej může přenášet.

Funguje tu kolektivní imunita ve smyslu, že už nejsme imunitně naivní. Neznamená to však, že bychom neměli být opatrní a mít léčbu, jako u kteréhokoli jiného virového onemocnění. Velmi dobře pomáhá lokálně i kloktání organicky vázaným jódem, běžně dostupným v lékárně. A to nejen na SARS-CoV-2 infekci.

Chápu tedy správně, že přestože teď mluvíme o třech tisících nakažených denně, je to z imunologického hlediska něco jiného než třeba loni na podzim, kdy se virus do populace teprve dostával? Jinými slovy, virus třeba mohu chytit na sliznici, ale protože už často nejsem z dřívějška imunitně naivní, nehrozí tak závažná forma covidu-19?

To jste přesně vystihl. S tím virem se opakovaně setkáváme, zároveň nám pomohly vakcíny. Tím pádem infikaci často zvládáme i jako takzvanou inaparentní (skrytou) formou. Člověk vůbec nemusí poznat, že se virem infikoval, nebo má jen mírné příznaky. Infekce tedy nutně neznamená rozvoj onemocnění. V té chvíli ale bohužel přenášíme, tím pádem virus v populaci zůstává.

Proto potřebujeme i léčbu. Zejména u rizikových jedinců s nadváhou nebo nekompenzovanou cukrovkou.

Třeba u nás zůstává široké „okno“ 300 až 400 tisíc nejnáchylnějších starších neočkovaných lidí. Vnímám to jako zásadní nezvládnutí situace. Měli jsme dostatek času, ale stát to nedokázal zajistit.
Vojtěch Thon

Jaký očekáváte další vývoj epidemie?

Virus se stává sezonním virem, to je naprosto normální. Nicméně měli bychom brát zřetel na to, co uvádí Světová zdravotnická organizace a bohaté státy to nerespektují. Nebezpečí plyne ze zemí, které jsou na tom teď jako my na začátku roku a nemají vakcíny. Světově není vyrobený dostatek vakcín. My máme nadbytek. Nemůžeme si myslet, že se po další a další dávce staneme chráněným ostrovem a neochráníme jiné. Jak jsem řekl, současné vakcíny chrání proti těžkým formám nemoci, ale ne proti infekci. Kdybychom to podchytili v celém světě, pomáháme i sobě. Pokud se vakcinace celosvětově nezkoordinuje, pomyslná štafeta viru se bude předávat pořád. Budou pořád zůstávat ohniska nákazy a utrpení lidí, již nedostali ani první dávku vakcíny, která zachraňuje životy.

Třeba u nás zůstává široké „okno“ 300 až 400 tisíc nejnáchylnějších starších neočkovaných lidí. Vnímám to jako zásadní nezvládnutí situace. Měli jsme dostatek času, ale stát to nedokázal zajistit.

Zůstáváte tedy v dalším vývoji optimista, ale v „okně“ 400 tisíc lidí vidíte zásadní problém?

Ano, tuto chybu už teď nemůžeme vrátit zpět. Můžeme ji jen napravit tím, že pro tyto i další lidi nachystáme primární péči zavčas v domácím prostředí včetně léků proti krevnímu srážení a monoklonální protilátky. A je potřeba se pokusit je doočkovat.

Reklama

Doporučované