Zatímco severoevropské státy od Skandinávie přes Spojené království po Irsko jdou „liberální“ cestou a opatření proti šíření viru zrušily buď zcela, nebo z velké části, ve střední a jižní Evropě poslední týdny přitvrzuje. Do obtížné situace se v Itálii, v Německu, v Rakousku a v dalších zemích dostávají zejména lidé, kteří si nechtějí nechat aplikovat očkovací látku proti nemoci covidu.
Nesporným faktem je, že počet zachycených případů nákazy se v posledních týdnech zvyšuje prakticky ve všech evropských státech. Odborníci to zpravidla dávají do souvislosti s chladnějším počasím, ve kterém se virus zřejmě snáze šíří. Lidé také tráví více času v uzavřených prostorách, kde je přenos koronaviru na druhé osoby jednodušší.
Přibylo 2751 případů covidu, nejvíce za víkendový den od konce března. Výrazně se zvyšuje počet hospitalizací |
V porovnání s loňskou podzimní vlnou koronaviru dochází k mnohem menšímu počtu úmrtí, méně lidí končí s vážnými komplikacemi v nemocnicích. Napříč kontinentem ovšem existují značné rozdíly. Podle dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) vykázaly za poslední dva týdny nejvyšší počty úmrtí na covid vztažené k počtu obyvatel Rumunsko a Bulharsko, jež následují Litva, Lotyšsko, Chorvatsko a Estonsko.
Česko si v tomto ohledu vede velmi dobře, relativní počet evidovaných úmrtí na covid byl za posledních 14 dní hluboko pod evropským průměrem.
Lockdown nebude. Nebo ano?
Na první pohled svádí situace k jednoznačným závěrům: země, kde virus nyní kosí nejvíce obyvatel a kde zaznamenávají nejvyšší relativní čísla nákazy, totiž patří mezi ty nejméně proočkované. Například v Rumunsku obdrželo obě dávky vakcíny jen 30 procent dospělé populace. Nicméně situace v řadě zemí, které mají vysokou proočkovanost, tuto teorii nabourávají.
„Neexistuje žádné snadné vysvětlení, proč mezi lidmi, kteří končí v nemocnici s koronavirem, je tak vysoký podíl plně naočkovaných osob (…) Vypadá to, že vakcíny nefungují tak dobře, jak se na začátku tvrdilo, a jejich pozitivní efekty zřejmě rychle vyprchávají,“ řekl minulý týden listu Irish Times Paul Reid, šéf irského Národního úřadu pro veřejné zdraví.
Irská republika se přitom minulý pátek zatím jako poslední zařadila mezi země, které uvolnily většinu dosud velmi přísných protiepidemických opatření. Reid ale připustil, že není jasné, zda Irové tento liberální režim budou schopni tváří v tvář rostoucímu počtu případů udržet. „Následující týdny budou pro nás křest ohněm,“ uvedl.
V podobné situaci se nachází i Spojené království. Tamější premiér Boris Johnson si nicméně stojí za tím, že jeho země – která žije téměř úplně normálním životem – k žádnému utažení šroubů nepřistoupí. „Žádný další lockdown není na stole, absolutně ne,“ řekl minulý pátek britský ministerský předseda.
Královna Alžběta II. a britský premiér Boris Johnson (Windsor, 19. října 2021)
Klidná zůstává situace ve Švédsku, které k žádným tvrdým protivirovým opatřením nikdy nepřistoupilo, podobně je tomu v Norsku. Opětovný lockdown, tedy tvrdou uzávěru, naopak spustilo Lotyšsko, jedna z aktuálně nejpostiženějších zemí. Rozsáhlá omezení včetně uzavření naprosté většiny obchodů a služeb platí od minulého čtvrtka do 15. listopadu, vláda v Rize vyhlásila i zákaz vycházení.
Schallenberg: Neočkované omezíme na pohybu
Neočkovaným omezíme pohyb, pokud se covidová situace zhorší, upozornil rakouský kancléř |
Některé země střední a jižní Evropy volí proti koronaviru jinou taktiku: prostřednictvím omezování práv neočkovaných obyvatel je chtějí donutit, aby si vakcínu nakonec nechali do těla vpravit. Německo, Rakousko, Francie či Itálie například podmiňují vstup do restaurací, muzeí, sportovních center apod. předložením takzvaného zeleného pasu, který stvrzuje, že jeho držitel byl buď naočkován, disponuje negativním testem, nebo má protilátky po prodělané nemoci.
Zatím nejdále v těchto restrikcích, které by se ještě před dvěma lety v demokratických státech zdály být nepředstavitelné, zašla Itálie. Na Apeninském poloostrově totiž lidé bez covid pasu nesmí do zaměstnání ani podnikat a přestává jim jít plat.
S radikálním nápadem, jak znepříjemnit život neočkovaným lidem, přišel minulý týden nový rakouský kancléř Alexander Schallenberg. „Hrozí nám pandemie neočkovaných,“ řekl kancléř a uvedl, že pokud počet pacientů s covidem na lůžkách intenzivní péče překročí 600, vláda by mohla „omezit pohyb neočkovaných osob“. Tito lidé by pak mohli opouštět svá obydlí jen ze stanovených konkrétních důvodů. Jakým způsobem by se neočkované osoby měly identifikovat, nicméně Schallenberg neuvedl.
