Přesně měsíc po volbách se v úterý v Berlíně sejdou poprvé členové nového Spolkového sněmu.
S ustavením dvacátého Bundestagu zároveň skončí mandát stávající vlády vedené kancléřkou Angelou Merkelovou. Členové jejího kabinetu obdrží následně od spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera odvolávací dekrety. Své úřady ale budou formálně zastávat, až dokud nevznikne nová vláda.
O ní právě nyní sociální demokraté (SPD), kteří vyhráli volby z konce září, jednají spolu se Zelenými a liberály (FDP). Podle dosavadního časového plánu by mohly mít strany budoucí vládní koalice dojednané podmínky spolupráce i rozdělení vládních křesel do konce listopadu. Klíčové hlasování poslanců, které rozhodne o zvolení nového kancléře Olafa Scholze, by pak mohlo proběhnout v týdnu od 6. prosince.
Německo spěje k semaforové vládě. Tři strany se zatím shodnou na ochraně klimatu, přou se o resort financí |
Německý parlament bude mít nově 736 členů, což je nejvyšší počet zákonodárců v jeho více než sedmdesátileté historii. Souvisí to s volebními pravidly, která počítají s přidělováním vyrovnávacích mandátů stranám, které dostaly méně křesel, než kolik by jim podle poměrného systému příslušelo. Nenaplnily se ovšem původní obavy, že by nový německý parlament mohl mít až tisícovku členů.
Protože ustavením nového parlamentu skončí i mandát vlády, zůstanou v úterý křesla vedle řečnického pultu určená jejím členům prázdná. Kancléřka Merkelová, která v zářijových volbách už znovu nekandidovala, bude dění v jednacím sále sledovat z tribuny pro hosty.
Stranický doyen se přepočítal a čelí kritice
Wolfgang Schäuble.
Úterní ustavující parlamentní schůzi zahájí podle tradice služebně nejstarší poslanec. Bude jím dlouholetý ministr ve vládách Helmuta Kohla i Angely Merkelové, 79letý Wolfgang Schäuble.
Členem parlamentu je pět desítek let, přičemž minulé čtyři roky mu předsedal. Poté co jeho křesťanští demokraté (CDU) prohráli zářijové volby, ztratil šanci na znovuzvolení. Předsednické křeslo totiž tradičně připadne nejsilnějšímu parlamentnímu klubu, jímž jsou nově sociální demokraté. Ti již minulý týden oznámili, že do čela sněmu navrhnou 53letou političku Bärbel Basovou.
Schäubleho dlouhá politická kariéra se tak blíží ke svému konci. V posledních letech požíval ve straně vysokou autoritu, byl považován za její šedou eminenci. O svůj vysoký kredit ovšem přišel i kvůli okolnostem, které na jaře letošního roku doprovázely hledání společného volebního lídra křesťanských demokratů a bavorských křesťanských sociálů (CSU). Schäuble totiž protlačil na pozici, která se v té době zdála být dobrým odrazovým můstkem pro vedení příští německé vlády, šéfa CDU Armina Lascheta.
Učinil tak přesto, že se proti tomu postavila významná část členské základny strany i jejích poslanců. Ti všichni upřednostňovali bavorského premiéra Markuse Södera, jenž byl u veřejnosti dlouhodobě daleko oblíbenější, a to nejenom v porovnání s Laschetem, ale i lídrem sociálních demokratů Scholzem.
I proto je také Schäublemu připisován značný podíl na Laschetově volební porážce. Proč se dlouholetý politický matador stavěl tak rozhodně proti Söderovi, zachytil ve své knize komentátor deníku Die Welt Robin Alexander.
Zasloužilý politik se podle všeho obával, že nominace Södera by bylo pro jeho vlastní stranu likvidační. „Pokud se podřídíme Söderovi, je naše CDU mrtvá, protože pak půjdeme za čtyři roky do voleb jako Söderova kandidátka,“ cituje autor Schäubleho slova z letošního jara, kdy sváděli Laschet a Söder souboj, kdo z nich bude příštím volebním lídrem.
V minulých dnech proto někteří členové strany Schäubleho vyzývali, aby se vzdal poslaneckého křesla, což on odmítl. Oznámil nicméně, že už nebude znovu usilovat o zvolení do některého z klíčových orgánů strany.
Armin Laschet reaguje na prvotní výsledek voleb. (26. září 2021)
Úterý přinese významnou změnu i pro neúspěšného volebního lídra CDU a CSU, Armina Lascheta. Přestal být premiérem nejlidnatější německé spolkové země, Severního Porýní – Vestfálska, neboť tamní ústava neumožňuje, aby byl současně poslancem Spolkového sněmu a zároveň členem regionální vlády.
Předseda křesťanských demokratů po prohraných volbách oznámil, že se už nebude ucházet o znovuzvolení. Jeho strana tak bude po necelém roce hledat opět nového předsedu. Koncem října by se mělo rozhodnout, zda ho vyberou všichni členové CDU, nebo zda jako dosud delegáti mimořádného sjezdu.
