Václav Havel žádnou stranu neměl, pokud tedy odmyslíme (po)listopadové Občanské fórum. Opíral se o vybrané sympatizanty napříč politickým spektrem. Václav Klaus zakládal a měl svoji ODS, ale postupem času se s ní rozešel. Definitivně během svého prezidentování.
Miloš Zeman tak s ČSSD do značné míry učinil už před svým zvolením na Hrad, při svém neúspěšném prvním prezidentském pokusu v roce 2003 (ze strany formálně vystoupil v roce 2007). Experiment se Stranou práv občanů (střídavě a momentálně též s přídomkem Zemanovci) skončil volebním fiaskem, takže otec zakladatel se od toho vcelku pochopitelně distancoval.
Politický sňatek z rozumu s ANO má své mouchy, což se ukázalo i na nedávných prozřeních šéfa hnutí a zatím ještě i premiéra Andreje Babiše. „Překvapivě“ vzal na vědomí zprávu o tom, že Miloš Zeman není v současnosti schopen vykonávat své prezidentské pravomoci. A především se pustil do jeho lidí, konkrétně do kancléře Vratislava Mynáře.
Je tu ale politická opora pevnější: „Jsem přítelem pana prezidenta, znám pana prezidenta poměrně dlouho,“ připomněl Jaroslav Foldyna za SPD. A pak v nedělní Partii na CNN Prima News ještě pokračoval: „Senátoři chtějí uplatnit článek 66 a zbavit pana prezidenta funkce. To znamená prezidenta, který byl zvolen lidem – dva a půl milionu lidí nebo přes dva a půl… dva miliony 853 tisíc lidí zvolilo prezidenta...“
Ponechme stranou poněkud nejasnou korelaci mezi způsobem volby hlavy státu a počtem voličů na straně jedné a jejím zdravotním stavem a způsobilostí k prezidentování na straně druhé. Stejně jako fakt, že to není moc dávno, co sám Jaroslav Foldyna opustil řady sociální demokracie (přes rok a půl). Podobně se k momentálnímu stavu Miloše Zemana a stavu jeho oponentů vyjadřuje i šéf SPD Tomio Okamura.
Přitom situace kolem hlavy státu je vlastně standardní: „Pan prezident je čtrnáct dní v nemocnici, čtrnáct dní marodí a senátoři České republiky ho už chtějí připravit o funkci,“ podivil se a přisadil si: „Senátoři se pokoušejí o ústavní puč v této zemi. Ve 21. století. Dostali jsme se o padesát let zpátky, do roku 1948. A takhle si počínal i Adolf Hitler. To je dnešní Senát.“
Jaroslav Foldyna ví, o čem mluví, tedy co se Vítězného února a komunistické hrozby týká. Však byl koncem 80. let sám kandidátem na členství v KSČ. Ale to jen na okraj…
Bezvýhradná podpora Miloše Zemana a pasování se na „prezidentskou stranu“ je každopádně od SPD chytrý krok. Jednak se tím vymezí vůči oběma koalicím, distancují se ale zároveň i od poněkud lavírujícího ANO. A prokážou se i jako státotvorná strana – nebo jako hradotvorná. To všechno se může jednou hodit…
A co mají dál ve svém politickém arzenálu? Mimo jiné i zbraň pro nouzi nejvyšší, tedy obrozeneckou literaturu z pera Aloise Jiráska: „Já vám teď můžu říct takový vzkaz za nás, za SPD: Jestli se bude projednávat tato věc v parlamentu, my zablokujeme jednání parlamentu, i kdybychom vám měli číst F. L. Věka na pokračování,“ dodal v Partii Jaroslav Foldyna.
Lepší oporu si Miloš Zeman nemohl přát.
Staronový poslanec Jiří Mašek v Partii na CNN Prima News: „Já pana Vondráčka znám ze sněmovny, znám jeho práci. Patří mezi naše nejschopnější poslance a vidím to jako součást politického boje odstranit pana Vondráčka z možných postů, kde by mohl vykonávat opoziční práci.“ (je to kampaň)
