Státy EU se neshodly na řešení drahých energií

Názory 27 členských států na řešení aktuální krize se dramaticky rozcházejí.

Neočekává se, že by se vlna zvyšování cen v dohledné době zmírnila, a proto ministři jednali o souboru krátkodobých opatření, který navrhla Evropská komise s cílem pomoci spotřebitelům tyto otřesy překonat.

Většina unijních ministrů hovořila o krátkodobých zásazích, jako jsou daňové úlevy či finanční podpora obyvatel a firem, které mají snížit bezprostřední dopad nebývalého zdražování energií. Podle eurokomisařky Kadri Simsonové je hlavním důvodem cennového vývoje růst celosvětové poptávky po plynu.

V otázce dlouhodobějšího plánu jsou ovšem země rozdělené, což se projevilo i minulý čtvrtek na summitu unijních lídrů, který se shodl spíše na obecných formulacích než na konkrétní cestě k zajištění cenově dostupné elektřiny a plynu. Podobně dopadla i úterní ministerská schůzka, přestože řada jejích účastníků včetně českého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka hovořila o nutnosti rychlé akce.

Podle Bruselu se cena plynu se v Evropě od počátku roku zvýšila o více než 170 procent.

Francie a Španělsko bojovaly za reformu velkoobchodního trhu s elektřinou. Rakousko, Německo a sedm dalších zemí takové reformy odmítají. Podle nich je krize dočasná a nevyžaduje radikální kroky, píše Deutsche Welle.

Havlíček prosazoval zejména regulaci trhu s emisními povolenkami, kterou podle něj podporuje polovina států.

„Určitě polovina zemí byla pro to, aby se zasáhlo do trhu s emisními povolenkami. Byly i země, které to striktně odmítají, takže bych neřekl, že v tom je nějaký jednoznačný výsledek,” řekl po ministerském zasedání Havlíček.

Na základě zmíněné analýzy bude EU moci sáhnout k případné regulaci, která by mohla snížit ceny povolenek, které jsou podle něj pro mnohé podniky neúnosné. Podle komise by evropský kontrolní energetický úřad měl mít analýzu hotovou v polovině listopadu.

„Neshodli jsme se na jednotné pozici, zda by měla EU sáhnout ke společným krokům, které by byly uplatňovány ve všech členských státech,” řekl slovinský ministr Jernej Vrtovec, jehož země ministerským jednáním v tomto pololetí předsedá.

Podle Simsonové začne Brusel na základě požadavku části států zjišťovat, jak velkým přínosem by mohly být společné nákupy plynu. EU by mohla plyn nakupovat v době nízkých cen a skladovat pro pozdější využití.

Ministři hovořili i o okamžitých opatřeních, na nichž se země většinou shodnou. Havlíček zmínil český plán dočasného zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) u energií, který na listopad a prosinec schválila vláda. To však současná unijní pravidla neumožňují a Praha podle Havlíčka doufá, že vzhledem ke složité situaci bude mít komise pochopení pro tento krok a nevznese vůči Česku žalobu.

„My v současné chvíli nechceme stahovat kalhoty před brodem a chceme vyjednávat tu maximální možnou výhodu, to znamená až nulu,” prohlásil český ministr. Pokud by však komise nulovou daň neakceptovala a s Českem zahájila řízení, je podle Havlíčka vláda připravena upravit návrh snížené DPH například na pět procent.