Článek
Po pražském Divadle na Vinohradech, které v roce 2016 uvedlo Gorkého Děti slunce a brněnském HaDivadle, jež o dva roky později nasadilo na repertoár jeho hru Maloměšťáci, se tak i do Národního divadla vrací autor se stigmatem totalitním režimem prosazovaného dramatika. Jeho hry ale přinášejí silné dramatické postavy i příběhy.
Hra o podnikatelce a matce velké rodiny Železnovových Vasse existuje ve dvou verzích, mezi nimiž je natolik velký rozdíl, že jde téměř o dvě hry. Už režisér Miroslav Krobot si pro svou inscenaci v Národním divadle v roce 1986 zvolil první verzi z roku 1910, v níž dramatické kvality převažují nad ideologií. Vassa je zde podnikatelka, která na sebe bere roli hlavy rodiny i podniku. Dělá to především pro své děti, v nichž vidí pokračovatele firmy a o nichž rozhoduje se vší drsností, ty se ale její nadvládě už vzpírají.
„Vassa je ženou postavenou na rozhraní věků, kdy vlastnit a mít nemůže být životním cílem, neboť v tom absentuje základní věc, lidská blízkost. Firma není rodina, to vidíme na každém kroku i v těch nejvyšších politických kruzích, a pokud taková myšlenka zachvátí celou společnost, ztratíme elementární lidskost a nedokážeme spolu existovat. První Vassa Železnovová klade velikou otázku, co všechno jsme ochotni obětovat úspěšné kariéře,“ říká dramaturgyně inscenace Marta Ljubková.
Režisér Jan Frič dodává: „Vassa stojí na okraji zlomu. Funguje. Titánskou silou táhne svět, který končí. Vědomí konce mají všichni. Způsob, jakým doposud překonávali tmu, fungovat přestává. Nikdo ale neví, čím jej nahradit. Nová generace bez budoucnosti, ale s absolutním přesvědčením o nutnosti se v ní ocitnout.“
Děti Vassy hrají Pavla Beretová, Šimon Krupa a Petr Vančura. V dalších rolích se představí Robert Mikluš, Pavel Batěk, Jana Pidrmanová, Veronika Lazorčáková a další.