Praha se v žebříčku takzvaných chytrých měst propadla. Za dva roky z 19. místa na 78. pozici

Praha již druhý rok po sobě výrazně poklesla v celosvětovém žebříčku takzvaných chytrých měst, který sestavuje švýcarský institut IMD a Univerzita technologie a designu v Singapuru (SUTD) na základě průzkumů veřejného mínění mezi obyvateli 118 světových metropolí. Praha se nyní nachází na 78. místě, loni přitom byla 44. a rok předtím obsadila dokonce 19. pozici. Českou metropoli letos předstihla například Varšava, Moskva či Peking.

Žebříčku od jeho vytvoření v roce 2019 vévodí Singapur, který vždy získal první příčku a letos jako jediný obdržel nejvyšší hodnocení „AAA“. Na druhém místě se nachází Ženeva následovaná Oslem, které dostaly známku „AA“. Za nimi následuje Tcha-pej, Lausanne, Helsinky, Kodaň, Ženeva, novozélandské hlavní město Auckland a Bilbao. Vídeň se umístila 11. a za ní je New York, který je tak nejlépe hodnoceným městem obou Amerik.

Takzvaný Smart City Index hodnotí kromě technologických a ekonomických kritérií také kvalitu života, včetně zdraví a bezpečnosti, vzdělání, dopravy a trávení volného času. Praha si přitom pohoršila oproti poměrně vysokému hodnocení v prvním ročníku žebříčku kvůli tomu, že autoři začali brát v potaz některé nové kategorie, jako třeba informovanost o dopravních zácpách či dostupnost bydlení, uvedl Kryštof Kruliš z neziskové organizace Spotřebitelské fórum, která na žebříčku spolupracuje se švýcarským institutem IMD.

Výzkumníci při sestavování žebříčku položili asi 15.000 obyvatelům světových měst 39 otázek, jež se týkaly toho, jak jsou spokojeni s životem ve městě a s jeho vedením. Otázky se týkaly různých oblastí, z nichž měli dotazovaní pět označit za nejdůležitější.

V Praze lidé uvedli, že pro ně má největší prioritu dostupné bydlení, dopravní situace a korupce. V těchto oblastech si přitom česká metropole vede podle svých obyvatel nejhůře. Velmi podprůměrnou známku například dostala v otázce, zda je ve městě bezproblémové najít bydlení s nájmem nepřesahujícím 30 procent měsíčního příjmu. Nevalně si vedla rovněž v otázkách ohledně dopravních zácp či toho, zda se digitalizace podepsala pozitivně na kvalitě služeb místních úřadů.

Podle Kruliše obyvatelé Prahy v prvních ročnících žebříčku hodnotili pozitivně samotný vznik různých aplikací pro chytré telefony, které měly pomoci například s parkováním či při styku s úřady. „Již nestačí, že nějaká aplikace existuje,“ řekl k letošnímu poklesu v žebříčku, který lze podle něj pozorovat u většiny sledovaných kategorií týkajících se digitalizace a využívání pokročilých technologií při správě města. „(Lidé) se chtějí díky funkcionalitám chytrého města rychleji dopravovat kam potřebují, snadněji vyřídit své administrativní záležitosti či se skutečně cítit bezpečněji,“ dodal.

Značný propad kromě Prahy zaznamenalo také San Francisco, kde tamní obyvatele rovněž nejvíce zajímá dostupné bydlení, přičemž možnost sehnat levné nájemní bydlení hodnotí ještě hůře než Pražané. S Prahou putuje směrem dolů žebříčkem také například Boloňa, která letos českou metropoli předstihla o jedno místo, stejně jako před dvěma lety.