Poctivě je ovšem nutné dodat, že zrušením slev, které premiér Andrej Babiš bez konzultací s dopravními experty prosadil krátce po vítězství ve volbách v roce 2017, se celá zmiňovaná částka neušetří. Velká část peněz, které nyní stát dopravcům posílá jako kompenzaci za povinnost prodeje zlevněných jízdenek, by u nich totiž beztak skončila v podobě takzvané platby za prokazatelnou ztrátu. Tu stát nebo kraje hradí u spojů objednaných ve veřejném zájmu.
„Vláda schválila zavedení slev s cílem podpořit nízkopříjmové skupiny, tedy snížit jejich výdaje na veřejnou dopravu a dále umožnit mladým lidem veřejnou dopravu využívat co nejvíce. Statistická data o přepravních výkonech veřejné dopravy před covidem ukazovala jasně rostoucí trend, takže je zřejmé, že skutečně dané skupiny cestovaly více,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Nástup pandemie je důvodem, proč není možné fungování slev jednoduše ověřit. Z dopravních dat je totiž zřejmé, že počty cestujících se zatím na předcovidové hodnoty nevrátily.
Více než půlmiliarda dotací za prázdné vlaky. Nejvíc dostanou České dráhy |
Z čísel ministerstva dopravy je přesto možné vyčíst, že laciné jízdenky v období cestování s rouškami fungovaly u různých skupin zvýhodněných cestujících jinak. Největší návyk na cestování veřejnou dopravou i přes nepřízeň koronavirového období se v důsledku slev projevil u studentů, tedy ve věkové kategorii mezi 18 až 26 rokem. Ti na počtu zvýhodněných cestujících v předkrizovém roce 2019 měli 37procentní podíl, kdežto letos je jejich zastoupení o více než tři procentní body větší.
Naopak mírně ubylo cestujících seniorů starších 65 let, počet žáků nad šest let se pak zhruba drží na témž podílu kolem 36 procent jako před dvěma lety.
Zabraly hlavně u studentů
Studentské a seniorské jízdné se už před letošními sněmovními volbami nejčastěji skloňovalo jako adept na ukázkovou položku při hledání úspor a snižování deficitu veřejných financí. Podle oslovených odborníků by ale obrat o 180 stupňů a zrušení státem nařízených slev bez náhrady nebyl nejlepším řešením.
Podle prezidenta Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslava Vyky by bylo nejvhodnější České slevy sladit se standardem okolních zemí nebo městské hromadné dopravy, tedy na 50 procentech ceny jízdenek. Pokud je něco zcela zdarma, nebo to stojí velice málo, lidé si toho neváží,“ uvedl Vyka.
Snížení slevy by ušetřilo státní pokladnu a lidi by to neodradilo od nezbytného cestování. A hlavně by to zabránilo největším excesům při cenotvorbě.
Za jedním stál soukromý dopravce Leo Express, který studentům vracel zbylých 25 procent ceny ve formě kreditů na další cestování. Studenti následně neměli potřebu hledět na cenu jízdenky, protože jim cestování fakticky platil ze tří čtvrtin stát a zbytek dopravce. A kompenzace bobtnaly. Po kritice firma zastropovala požadavky na doplatek od státu na 449 korun za jednu cestu studenta nebo seniora.
Zdaleka největším příjemcem za zatím zcela nevyfakturované tříleté období byly České dráhy, kterým stát za zlevněné jízdenky loni vyplatil přes 1,4 miliardy korun. Zmíněný Leo Express s mnohem menším počtem operovaných spojů tehdy vyfakturoval přibližně 63 milionů korun. Přes 273 milionů korun pak inkasovaly vlaky RegioJetu a přes 330 milionů korun dostaly společnosti české pobočky Arrivy.
O něco větší část plateb tradičně směřuje do železnice. Loni z necelých 3,5 miliardy korun putovalo železničním dopravcům přes 1,8 miliardy a necelých 1,7 miliard provozovatelům autobusů jezdících v závazku veřejné služby.
