„Způsob, jakým ke změně dojde, se zatím dolaďuje,“ informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Možnosti jsou dvě. „Definitivně rozhodneme zítra. Buď půjde o memorandum se všemi dodavateli poslední instance, což by byla varianta rychlá, nelegislativní, platná de facto okamžitě,“ uvedl ministr Havlíček na úterním tiskovém brífinku s tím, že o tuto variantu bude usilovat.
Druhou možností je, že by Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal vyhlášku. V takovém případě by to resort společně s úřadem chtěly stihnout do 15. listopadu, nicméně Havlíček už dříve upozornil, že jde o šibeniční termín.
Úleva na zálohách by se týkala jen listopadu a prosince. „V dalších měsících už by zálohové faktury chodily na úrovní 100 procent, čímž se snažíme motivovat zákazníky k tomu, aby se přesunuli z režimu dodavatele poslední instance do režimu standardního,“ dodal Havlíček.
KOMENTÁŘ: Čert vyletěl z elektriky, ale nos si tentokrát natlučeme my |
U faktur vystavených za říjen se pro zákazníky nemění nic. Ty bude nutné uhradit v plné výši, jinak by podle Havlíčka hrozily zmatky a chaos. Mělo by však jít jen o menšinové případy.
Předsedy Rady ERÚ Stanislav Trávníček považuje úpravu záloh za způsob, jak získat čas. Jde o to, aby byl sociální systém připraven na okamžik, kdy lidé dostanou finální faktury. „Záchranná síť musí být poměrně velká a musí se nastavit poměrně výrazné změny tak, aby zákazníci, kteří v režimu dodavatele poslední instance budou platit vyšší částky, byli dostatečně a včas kompenzováni,“ dodal.
O tom, zda se podaří se všemi energetickými firmami uzavřít memorandum, nebo bude nutné jít delší cestou vyhlášky, má být podle ministra jasno ve středu. Společnou dohodu státu a firem na memorandu však ministr i šéf ERÚ považují za preferovanou variantu.
Jednotliví dodavatelé energií v úterý zatím neuvedli, zda na memorandum přistoupí či ne, oznámení ze strany ERÚ a ministerstva je podle nich zatím příliš čerstvé. Nicméně vyjadřují ochotu situaci řešit. „Společně s ERÚ a dalšími DPI určitě najdeme shodu, jak snížit cenový šok, kterému dnes čelí více než 900 tisíc zákazníků u všech dodavatelů poslední instance. Dnešní návrhy budeme velmi rychle analyzovat. Návrh snížení o 50 procent v listopadu a 40 procent v prosinci je ambiciózní, ale není nereálný“, uvádí například předseda představenstva innogy Energie Tomáš Varcop.
„Zcela chápeme, že stát hledá způsoby, jak zákazníkům pomoci, poté, co je jejich dodavatel nechal před zimou v této situaci. Naše zálohy u dodávek elektřiny jsou obecně výrazně nižší, než třeba v případě plynu. Průměrná záloha na běžných sazbách je necelých 1700 korun. Je samozřejmě náročné nyní opět měnit celý proces a přenastavovat všechny systémy. Jsme ale samozřejmě připraveni postupovat v souladu s tím, jak stát rozhodl,“ říká tiskový mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík.
Podle energetického konzultanta Martina Apka je memorandum zřejmě nejlepším způsobem, jak zajistit, že na zastropování záloh přistoupí všichni DPI. „Pokud se podaří dohodnout memorandum, je to zřejmě nejlepší řešení, protože je to svým způsobem smlouva mezi dodavateli. Pokud by to bylo formou vyhlášky ERÚ, nejsem si úplně jistý, jestli by to šlo o něco právně opřít,“ uvádí Apko.
Jde o to zbrzdit náraz do zdi
Úpravy záloh bez rychlého přechodu od dodavatele poslední instance k běžnému tarifu za elektřinu či plyn nikoho od vysokých plateb neuchrání, jen je budou muset lidé doplatit při konečném vyúčtování.
Když pevná cena není pevná. Pozor na nástrahy v cenících energií |
„Není to o tom, že by někdo nemusel platit plnou cenu, chceme zabránit prvnímu nárazu, a to jsou vysoké zálohové faktury, které bohužel odpovídají realitě trhu. Pro mnoho domácností byl největší šok z té první zálohové faktury, kdy neměli čas se připravit,“ konstatoval Havlíček s tím, že za listopad se v cenách projeví už i zrušení DPH na energie.
Odborníci, dodavatelé i ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň apelují, aby lidé co nejdříve opustili režim DPI a domluvili si standardní smlouvu, v rámci níž budou mít zálohy o 30 až o 60 procent nižší.
Havlíček také na brífinku potvrdil podání trestního oznámení na společnost Bohemia Energy a její majitele. „A to kvůli podezření důvodného charakteru, na základě něhož mohlo dojít k spáchání některého z trestných činů proti majetku,“ řekl ministr a konkrétně jmenoval trestný čin nabízení služeb v době ukončování obchodní činnosti či účelové převádění majetku.
