Pevnost Hwaseong a gastronomické radovánky. Proč stojí za návštěvu korejské město Suwon?

Město se nachází asi 30 kilometrů jižně od Soulu a my jsme do něj z našeho kampusu dojeli sice za půldruhé hodiny, ale pohodlně jediným linkovým autobusem. Město se počtem obyvatel může měřit s Prahou. Turisti jeho návštěvu obvykle spojujou s obhlídkou Everlandu, rozlehlého zábavního parku, který se návštěvností každoročně vejde do dvacítky celosvětově nejnavštěvovanějších zábavních parků. 

Darina Ivanovová Darina Ivanovová učila češtinu pro cizince v programu Česká studia na FF UK v Praze a na Beijing International Studies University, odkud psala pro Lidovky.cz příspěvky pod názvem Čínský šok. Krátkodobě působila i na jiných univerzitách v zahraničí, nejčastěji ve Finsku. Je spoluautorkou učebnic Basic Czech I. a II., spoluzakládala program Czech Studies_online, kde působila jako akademická koordinátorka.  Od září pracuje na Hankuk University of Foreign Studies v Soulu. Baví ji cestování, design a architektura.

Suwon se kromě pevnosti Hwaseong, která je zařazená na seznam Světového dědictví UNESCO, může pyšnit i jinými zajímavostmi. Často bývá označováno za „město vzdělanosti“, protože je domovem 11 univerzit. Sídlí tady dceřiná společnost korejského konglomerátu Samsung, ale taky třeba i muzeum toalet. To vzniklo díky jednomu z bývalých starostů města, který se zasazoval o zlepšení úrovně veřejných toalet. Mimochodem – ty jsou všude po Koreji opravdu velmi opečovávané a zdarma.

Vystoupili jsme z autobusu u hradeb pevnosti a po nich vyrazili na procházku. Hradby jsou dlouhé skoro šest kilometrů a nabízí nezvyklé výhledy. Na pozadí historických strážních věží a bran se rýsují mrakodrapy a moderní zástavba Suwonu. Samotné hradby mi připomínaly zmenšeninu Velké čínské zdi. Po cestě je možné se třeba zastavit u velkého zvonu Hyowon, po zaplacení patřičné sumy si do něj můžete třikrát udeřit a přát si tři přání – ne tak ledajaká, je jasně vymezeno, že první dvě se musí týkat zdraví a vašich blízkých, až to poslední je opravdu „volné“. 

Ušetřili jsme, kvůli covidu byl zvon uzamčen, a tak jsme investovali ušetřené peníze do dobrého „ice americana“ v maličké kavárničce s krásnou vyhlídkou. Ice americano je jednou z korejských libůstek, tipovala bych, že ze všech kávových nápojů je tím nejprodávanějším. Je velmi osvěžující, ale zatím se moje preference zarytě drží evropského standardu, a tedy dobrého espresa. Pevnost vlastně vznikla na konci 18.století kvůli plánu krále přesunout sem hlavní město. 

Jenže král zemřel, a tak si Soul zachoval svou výsadní pozici. Palác krále byl zničen za japonské okupace, ale kompletně obnoven. V jeho prostorách můžete nahlédnout, jak vypadala oslava narozenin královy matky. Králova matka měla vždycky výsostné postavení, nesouměřitelné s postavením královy manželky. Koneckonců řada potomků krále pocházela i od konkubín, zato maminka krále byla jen jedna. Cosi mi říká, že se to promítá dodnes do postavení tchýní z manželovy strany. 

Jak už jsem psala, tyhle babičky prostě v Koreji moc hlídací nejsou, soudě podle toho, co mi vypravovali mí korejští studenti. V říjnu se u paláce koná festival, na kterém se předvádí rekonstrukce velkého královského procesí. Měli jsme tu čest vidět v podvečer část jeho nácviku.

Po procházce jsme skončili v jedné z četných kuřecích restaurací, kde se opravdu servíruje „to jediné pravé korejské smažené kuře“. Dokonce zde existuje i tzv. Chicken street. Je pravda, že kousky smaženého kuřete jsou delikatesní, křupavé a samozřejmě taky lehce pálivé. Jedí se bez přílohy a dvěma vidličkami, zapíjí se výhradně pivem. Pokud můžu věřit vysvětlení Sanji, mé chorvatské kamarádky, tohle jídlo sem bylo importováno americkými vojáky. 

Na slavný zvon se nezvonilo, uzamčen kvůli covidu

Korejci bylo dovedeno k dokonalosti, náramně jsem si pochutnala. Vtipné je, že v korejštině se pro slovo kuře používá výraz „dalg“, tedy „duck“ neboli kachna. Nebohá kuřata, připravená k naporcování, která jsme viděli před restauracemi, v porovnání s českými vypadají menší a méně masitá. V závěrečném zpracování ale v kvalitě nad českými vyhrávají.

Pokud se někdy zastavíte v pevnosti Hwaseong, tuhle historicko-gurmánskou kombinaci vřele doporučuju.