Růst cen ve stavebnictví nebude na krátko
Loni přibližně touto dobou jsme se zabývali otázkou, zda nová nařízení o energetické úspornosti budov zdraží stavby o 5 nebo 12 procent. Teď stavebníci řeší zdražení základního stavebního materiálu na dvoj- až trojnásobek a ještě je ho málo. Není to situace až tak nečekaná, jak se tváří.
Jistě, určitý více méně náhodný souběh okolností nastal. Pandemie covidu-19 a prudká, celosvětová konjunktura po jejím odeznění, nedostatek dopravních kapacit, potrhané dodavatelské vztahy… Ale většinou i tyto zdánlivě náhodné jevy mají příčinu v ekonomické regulaci. Například hutní výroba v Evropě je nedostačující. Největším světovým producentem a exportérem je dnes Čína.
Výroba v ČLR vzkvétala a rozšiřovala se díky nízkým standardům nejprve sociálním, které produkci v Evropě zdražovaly, pak standardům ekologickým, které ve zdražování pokračovaly. Tak byly například před dvěma lety odstaveny vysoké pece ve Východoslovenských železárnách v Košicích (dnes U. S. Steel) a na jaře přišel jejich americký vlastník s tím, že investice do ekologizace zbývajících provozů se mu asi nevyplatí a že to zavře celé.
Vedení košického podniku to jednoznačně dává za vinu ztrátě schopnosti cenově konkurovat v důsledku ekologických regulací. „Směrnice EU pro systém obchodování s emisemi selhává při zabezpečování globálně rovnocenných podmínek pro průmysl EU, včetně sektoru ocelářství, který je vystaven ostré globální konkurenci, takže dokonce i nejefektivnější ocelárny v Evropě čelí výrazně vysokým nákladům, vyplývajícím z nutnosti nákupu povolenek CO2. Tyto náklady naše konkurenty z třetích zemí, masivně exportujících ocel do EU, vůbec nezatěžují,“ napsal tehdy tiskový mluvčí U. S. Steel Ján Bača.
Zdražuje ocel i dřevo
Ceny oceli byly už na začátku letošní sezóny na dvojnásobku cen před rokem. Nikdo z odborníků nebo obchodníků si netroufá odhadovat, jak dlouho a kam až to půjde dál. Předseda představenstva Ocelářské unie Daniel Urban poznamenal, že nemalá část ocelářské výrobní kapacity v EU byla v reakci na pandemii utlumena či odstavena a část této kapacity už nebude zprovozněna.
Důvod? Pokračující regulace. Zpřísňují se emisní limity a zdražují povolenky na vypouštění CO2. Ty si musejí kupovat nejen elektrárny a teplárny, ale všechny podniky, které potřebují ke své výrobě energii. Ocelárny v první řadě, dále cementárny, cihlárny, chemické provozy, výrobci plastů…
Časopis ASB už v srpnu informoval, že podle údajů Metrostavu betonářská ocelová výztuž zdražila proti loňskému září o 100 %, pěnový polystyren o 83 %, stavební dřevo o 160 %. Rostly ceny cihel i izolačních materiálů. To byl stav na konci letošního května. Slova Jána Bači lze vztáhnout na řadu dalších výrob kromě oceli, včetně chemie, hnojiv, plastů a – stavebních materiálů. I u těch, kde se velké importy nevyplácejí, výrobu prodražují vysoké ceny emisních povolenek a energie a může nastat i útlum výroby z důvodu příliš drahé energie, nebo dokonce jejího absolutního nedostatku.
Důsledky: nestaví se, firmy krachují
Zhotovitelé, tedy stavební firmy, měly ještě zjara tohoto roku potíže přijímat zakázky pro nedostatek zaměstnanců a kapacit. Nyní mají potíže s cenami a dodávkami materiálu. „Už máme konkrétní příklady, kdy firmy odstupují od vysoutěžených kontraktů s omluvou, že nejsou v současné chvíli schopny garantovat cenu a termín dodání, jak bylo ve smlouvě uvedeno.
Netýká se to jen veřejných zadavatelů, ale i soukromých investorů,“ říká Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Investoři jsou nuceni odkládat zahajování projektů. Buď tedy nemají dodavatele, nebo se ceny dodávky ocitají mimo rozpočet (a mimo schválené dotace) stavebníků. To dále ovlivní i subdodavatele odborných prací a dodavatele materiálů, kteří přicházejí o zakázky. Malé a slabší společnosti mohou začít krachovat.
Developerské organizace jsou nucené zvyšovat ceny svých produktů. Nejvíce je to vidět na bytové výstavbě. „Nárůst cen stavebních materiálů je živelný, bez možnosti jakékoliv předvídatelnosti, a to v řádech jednotek, desítek, ale i stovek procent. V cenách nových bytů v aktuálních nabídkách se to už projevovat začíná,“ řekla mluvčí Skanska Reality Renata Vildomcová.
„U projektů se zahájeným prodejem bytových jednotek, které ještě nevstoupily do fáze výstavby, je samozřejmě nemožné vícenáklady zpětně přenést na klienta, který si byt již zakoupil. Bude věcí vyjednávání právě na úrovni dodavatelů a investorů, kdo tyto vícenáklady nakonec zaplatí,“ dodala Vildomcová. Realitní kanceláře udávají zvýšení cen bytů v Praze až o pětinu za poslední rok. Ale ceny stoupají už delší dobu i z jiných důvodů.
Podle údajů developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group z letošního léta stouply ceny nových bytů v Praze za posledních šest let více než dvojnásobně. Na konci letošního prvního čtvrtletí stál metr čtvereční prodaného nového bytu 112 233 Kč. Tempo růstu cen bydlení v České republice bylo druhé nejrychlejší v zemích Evropské unie.
Developeři musejí řešit problémy dodavatelů
Developeři, ač jsou někdy považováni spíše za finanční a realitní podnikatele, se s dodavatelskými obtížemi potkávají velmi nezprostředkovaně. „Žádný dodavatel se nenechá vmanévrovat do situace, aby na sebe bral nepřiměřená rizika,“ říká Petr Palička, výkonný ředitel Penta Real Estate pro Českou republiku, v rozhovoru pro ASB.
„Vzhledem k tomu, že většinou pracujeme systémem construction managementu, tedy řídíme si stavby sami a najímáme jednotlivé zhotovitelské firmy, v mnoha případech jednáme přímo s dodavateli výrobků a materiálů.“ Ředitel Palička zároveň připouští, že obstarání materiálu někdy vyžaduje „mimořádné úsilí“. Ke zpožďování projektů ale kvůli tomu zatím nedochází. „Spíše jsme konfrontováni s navyšováním jejich cen, a to až o polovinu. Celkové navýšení našeho rozpočtu se zatím pohybuje okolo pěti procent,“ upřesňuje P. Palička.
Penta ovšem patří k nejsilnějším developerským společnostem na trhu. Její postavení zřejmě souvisí mj. s velikostí zakázek a silnou vyjednávací pozicí vůči dodavatelům. Slabší společnosti se mohou dostat do potíží jak po stránce dodavatelských cen, tak po stránce termínů. Kapitál vložený do projektu se umrtví, nepřináší včas potřebné peněžní toky, a je problém…
„Penta Real Estate je firma se silným zázemím, což nám umožňuje finančně pokrýt případný neočekávaný vývoj projektů. Nicméně, zatím k ničemu takovému nedochází,“ ujišťuje Petr Palička. „Je jisté, že podnikat v tak náročném a rizikovém oboru, jako je realitní development, bez silného finančního zázemí může být v horších časech rizikové. V takových situacích se právě pozná rozdíl mezi silnou a stabilní firmou a firmou s napnutým cash flow.“
Potíže mají velcí i malí stavebníci nejen s cenami, ale také s termíny dodávek materiálů. Soukromí stavitelé rodinných domů, podle zjištění ASB, například odkládají již nasmlouvané dodávky stropních systémů, protože nemají dozděno, nejsou cihly. Společnost Wienerberger na svých webových stránkách už v srpnu vydala prohlášení, podle kterého aktuální situaci na stavebním trhu považuje za nestandardní.
„Dramaticky stoupající poptávka a následný nedostatek některých výrobků a surovin v kombinaci s výpadky dodavatelského řetězce vyvolaných např. pandemií covidu-19 se odrážejí i v cenách. Velkým problémem je, že některé z příčin leží objektivně vně konkrétních výrobců a ti nejsou schopni je ovlivnit,“ píše Wienerberger. Dále pak oznamuje zvýšení cen zdicích materiálů o 10 až 20 procent a také cen střešních krytin.
„S politováním konstatujeme, že aktuální vývoj po delším období, kdy jsme díky našim možnostem byli schopni odolávat vnějším trendům, dolehl i na nás a my musíme reagovat,“ komentuje situaci generální ředitel společnosti Wienerberger Kamil Jeřábek. „Situace je pro nás dobrá jen zdánlivě,“ dodává.
„Ve skutečnosti je do celého sektoru stavebnictví vnášena nestabilita, která se snadno může z konjuktury zvrtnout ve vážný problém. Zaměstnanci našich výrobních závodů pracují s maximálním nasazením, aby vyhověli poptávce trhu. Přesto pracujeme na hranici svých možností a jsme nuceni prodlužovat termíny dodávek některých výrobků.“
Drahota zabrzdila stavebnictví
Stavebnictví jako odvětví začalo umdlévat. Ve druhém letošním čtvrtletí vzrostlo v porovnání s prvním, které ovšem bylo poznamenáno prodlouženou zimou, o 1,7 % a meziročně o 3,4 procenta, výrazně méně, než celá ekonomika (HDP ve 2. kvartálu stoupl meziročně o 8,2 %). V červenci už stavební produkce meziročně stoupla jen o půl procenta a proti předcházejícímu měsíci se o 2,6 % snížila, oznámil Český statistický úřad.
Ale ještě jedna pozoruhodná zpráva z ČSÚ stojí za úvahu. Zpráva o nezaměstnanosti. Ta v září opět nepatrně klesla na 3,5 %, ale mění se struktura zaměstnanosti. Neustále klesá počet zaměstnanců ve stavebnictví. To by v období krize nebyl až takový problém. Ale při konjunktuře už to problém je. V roce 2007 bylo v odvětví zaměstnaných 465 800 osob, v roce 2020 už jen 395 400.
To se týká pracovníků se zaměstnavatelskou smlouvou v podnicích nad 50 zaměstnanců. Podobně zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu v roce 2018 bylo 1 450 000, loni o 60 tisíc méně. Naopak přibývají zaměstnanci v administrativní činnosti, ve státní správě a v bankovnictví a pojišťovnictví. Práce v průmyslu a ve stavebnictví se prostě ukazuje jako nespolehlivá, namáhavá a špatně placená.
Pozitivní byl nárůst bytové výstavby. Počet zahájených bytů meziročně stoupl o 30,2 %, z toho v bytových domech se počet zahájených bytů zvýšil o 143,1 procenta, o 6,4 % stoupl počet bytů v rodinných domech. Počet dokončených bytů v červenci meziročně vzrostl o 11,8 % a činil 2 993 bytů.
V rodinných domech došlo k poklesu o 18,3 %, v bytových domech počet dokončených bytů rostl o 136,3 procenta. Ovšem čísla musíme brát s rezervou vzhledem k nestandardní loňské srovnávací základně. Praktici, ředitelé stavebních firem, zaujímají k letošnímu vývoji velmi skeptický postoj.
Jan Ferenc
Článek vyšel v časopisu ASB 5/2021.
Článek vyšel v časopisu ASB 5/2021.
